Dále je tady návrh D1, který je uveden pod jménem kolegy Jiřího Maška. Já samozřejmě vím, že to vždycky dělal s kolegou Strýčkem, nechci nikomu křivdit, vždycky řeknu těch dvou. Cílem je zpřesnit, že doručené obálky zastupitelský úřad výslovně označí datem a časem přijetí, protože teď je tam v tuto chvíli napsaný pouze čas. Nejedná se o nic jiného než o administrativní zpřesnění. To stanovisko, pokud vím, i ministerstvo bylo neutrální, nicméně ani výbor k tomu nepřijal žádné stanovisko. Já vlastně nevím, co tomu brání kromě toho, že to navrhují opoziční poslanci, což tedy samozřejmě jsme taky už zvyklí v tomhle volebním období, že když je to z opozice, tak se prostě pro to nehlasuje, i když to dává smysl.

Poslanecký návrh D2, opět kolegové Jiří Mašek, Jiří Strýček. Zavedení evidence vydaných písemností ke korespondenčnímu hlasování. Ten pozměňovací návrh konkrétně určuje, které údaje o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování budou evidovány v seznamu voličů, datum a čas vydání, jméno, příjmení, datum narození osoby odlišné od voliče. To se týká těch plných moci. Opět podle mě administrativní zpřesnění, vůbec to nejde proti principu korespondenční volby. Ani v tomto případě jsme v podstatě nezískali stanovisko ministerstva, ani není, pokud vím, stanovisko garančního výboru, nebudou to kontrolovat. Záleží to tedy opět na vás, koaličních, zda podpoříte administrativní zpřesnění a tento pozměňovací návrh.

Dostávám se k pozměňovacímu návrhu D3. Ten je uvedený také pod jménem Jiřího Maška, to je zavedení povinnosti úředně ověřeného podpisu voliče na identifikačním lístku. Zní to velice jednoduše, prostě, ale kdybyste souhlasili s tímto pozměňovacím návrhem, tak jsme se možná nějak dohodli. Kdybyste odložili účinnost a dali tam úředně ověřený podpis na tom lístku, který se hází do té první obálky, tak možná jsme našli nějakou shodu, protože tím by odpadla drtivá většina obav, že ten lístek do obálky dávala úplně jiná osoba nebo osoba, která je nějakým způsobem ovlivněna někým jiným. Stanovisko bylo velmi nesouhlasné. Nepředpokládám tedy, že jej podpoříte, ale jsem rád, že to tady na mikrofon můžu říct. Je to spíš tedy vzkaz pro ty, kteří nás sledují mimo tento sál, aby si uvědomili, že ani tento pozměňovací návrh, který by vyloučil velkou část našich obav řekněme toho technického rázu, že dojde ke zneužití korespondenční volby, tak ani tento nebyl podpořen.

Poslední je pozměňovací návrh E paní poslankyně Renaty Oulehlové, protože ona se k němu přihlásila, nicméně autorkou je Jana Mračková Vildumetzová, která tomu věnovala velkou energii. Sešli jsme se se zástupci ministerstva a jde o to, aby hlasovací lístky byly opatřeny QR kódem s odkazem na elektronický obraz hlasovacího lístku. O co jde? Jde o to, že nevidomé osoby by mohly se obejít za plentou bez asistence třetích osob. Pro ně by to znamenalo velké posílení jejich, řekněme, sebevědomí, bylo by to pro ně důležité gesto. Nesouvisí to přímo s korespondenční volbou, souvisí to věcně s volbami, je to prostě něco, s čím přišly organizace nevidomých a my máme teď možnost to do toho zákona implementovat a už v těch nejbližších volbách jim můžeme pomoci. Ten QR kód by byl nanesen speciálním lakem, takže oni by to hmatem byli schopni rozlišit, v které části volebního lístku se ten QR kód nachází. Pomocí chytrého telefonu, který už má dneska každý, nebo nějakého zařízení by byli schopni poznat, který ten volební lístek drží v ruce, sami by si mohli dát ten volební lístek do obálky a sami by si ho mohli vhodit do urny.

Mimochodem, strávili jsme tu nějakou část debaty tím, kdy nám na jedné straně z koalice bylo řečeno, že vlastně když my tak bojujeme za tajnost voleb, tak přece u těchto osob ta tajnost je taky narušena a není stoprocentní v souladu s Ústavou České republiky. No tak my vám teď nabízíme řešení, posílení tajnosti, tím odpadá, bohužel pro vás, tím by odpadla část těch námitek, co jste měli. Na výsledku to nic nemění. Mohli bychom taky přijmout něco užitečného. A jestliže to dřív nešlo, protože jsme neměli ty technické prostředky, prostě nebyly před lety, před pár lety QR kódy, nebyly ty speciální laky, dneska to jde. Zástupci ministerstva řekli, že to není zásadní problém, že to zvládnou v rámci tisku volebního lístku a nebude to znamenat astronomické navýšení nákladů na tisk volebních lístků.

Takže tady bych poprosil a opravdu apeloval na koalici, když vůbec nic jiného, tak zkuste pomoci těm nevidomým. My už se tady bavíme dohromady, když to sečtu s výborem, řekneme 100 hodin o tom, jak chcete pomáhat našim krajanům v zahraničí. Tady říkáte, že vám jde o princip, že chcete pomoci českým voličům. Ale tady je skupina - kolika? - 70 nebo 80 000 částečně nebo úplně nevidomých a za ty tady nehlasujete po nocích. Kvůli nim jsme tady nestrávili ty desítky a desítky hodin. No a já škodolibě říkám proč? No protože u těch zahraničních máte zhruba zmapované, jaké jsou tam volební preference a kolik vám to přinese hlasů, kdežto u těch nevidomých nevíte. Takže tam vás to nezajímá, protože nevíte, jak ti nevidomí volí a koho volí, kdežto v tom zahraničí očekáváte, že vám to přihraje nějaké hlasy. Tak já vás poprosím, abyste aspoň kousek té energie, kterou věnujete pomoci krajanům v zahraničí, věnovali nevidomým osobám v České republice.

To jsou všechny pozměňovací návrhy, o kterých budeme hlasovat. To jsem vám poreferoval, o tom... A to je vlastně shrnutá debata od té doby, co jsme se tady potkali u prvního čtení. To, co proběhlo během druhého čtení, o čem jsme se bavili na výborech, o čem jsme se bavili ve veřejném prostoru a o čem budeme, a to jsem zvědavý kdy, hlasovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní navrhovatelko, musím upřesnit své předchozí vyjádření ohledně přednostních práv, protože zpravodaj dostává přednostní právo nebo má přednostní právo a může vystoupit kdykoliv v průběhu projednání. Navrhovatel má přednostní právo, je-li jím například ministr nebo někdo, kdo je vybaven přednostním právem, ale jsou-li navrhovatelé poslanci, tak za navrhovatele přednostní právo nemají. (Navrhovatelka poslankyně Potůčková namítá od stolku zpravodajů.) Je to tak, je to i konzultováno podle jednacího řádu, jsem schopen vám tady ocitovat paragrafy. To znamená, je to skutečně tak. To znamená, omlouvám se, upřesňuji toto vyjádření. Nyní musíme pokračovat normálně v rozpravě tak, jak jsou řádné přihlášky, případně formou faktických přihlášek, ale v tento moment není možné za navrhovatele udělit přednostní... (Navrhovatelka se hlásí se stanoviskem klubu.) Dobře, v tom případě, hlásíte-li se stanoviskem klubu, tak samozřejmě vám přednostní právo udělím. Ale předtím ještě potřebuji udělit slovo třem poslankyním a poslancům s faktickou poznámkou. Nejprve tedy vystoupí pan poslanec Roman Bělor, potom Tomáš Kohoutek a paní poslankyně Berenika Peštová. Tak v tom případě jenom dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Roman Bělor. Prosím.

Poslanec Roman Bělor: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu velmi stručný. Tady v předchozích argumentacích a expozé byla uváděna Francie jako země, která zrušila korespondenční volbu. Je to polopravda, nebo nepravda, protože Francie nahradila tu klasickou korespondenční volbu volbou digitální či elektronickou, takže uvádět Francii jako příklad je podle mě mimo realitu.

Potom tady byl několikrát citován docent Antoš, vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty v Praze, a tam podle mého názoru byly jeho názory vytrženy z kontextu. Pan docent se podle mého názoru v ústních i odborných vyjádřeních kloní spíše ve prospěch korespondenční volby. On celkem správně hovoří o vyvažování možného omezení tajnosti volby ve prospěch usnadnění výkonu ústavního práva volit.

A poslední věc, co se týká těch počtů lidí, kteří jsou v zahraničí. To je skutečně dynamické číslo a nevíme přesně, kolik těch lidí bude. Ale tady bych rád uvedl tu věc, že řada těch lidí touží po tom mít možnost korespondenčně volit bez toho, že by doopravdy volili. Tady jde o to, že řada těch lidí ocení tu možnost a využijí podobně jako lidé v České republice také právo nevolit. Díky.***