(11.30 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
A výsledek? No podle očekávání. Podle té tabulky je to bez stanoviska. Z těch informací, co mám, vy to nepodpoříte. Takže vy prostě účelově nejprve posunete tu novelu o rok a účelově teď pomáháte, v uvozovkách, k tomu se ještě dostanu, lidem v zahraničí, ale lidem se zrakovým postižením pomoct nechcete. Zase, můžeme někdo vysvětlit proč? Ne, mlčení. Takže znovu tady říkám, je to na záznamu, prostě ta vaše pomoc, já jí nevěřím, je to účelová záležitost, protože kdybyste chtěli pomoct, tak jste konzistentní ke všem skupinám, i ke zrakově postiženým. A takové ty řeči typu: ale ono to musí to být technicky dobře udělané, budeme se ještě o tom bavit, ta problematika je otevřená, tak to platí i o tomhle. Kde berete tu odvahu, abych skoro řekl drzost, že u těch svých návrhů je to všechno promyšlené do detailu, a u těch pozměňovacích návrhů opozice ne? Tam ze sta procent v zásadě je to potřeba promyslet koncepčně, dlouhodobě a tak dále, a tak dále. Výmluvy. Nechcete pomoct lidem se zrakovým postižením, tečka. Takhle se ty věci mají.
Základní otázka, kterou jsem položil v prvním čtení: jde vám o usnadnění voleb pro lidi, kteří jsou v zahraničí, nebo čistě o korespondenční volbu? Já průběhem té rozpravy si sám odpovím, protože vy mi neodpovíte. Jde vám o korespondenční volbu. Vám nejde o to usnadnění, nejde ve skutečnosti. Proč? Protože kdyby vám šlo, tak máte spousty jiných způsobů, jak to můžete udělat. My jsme vám tady v průběhu té rozpravy některé řekli.
Stejně tak by to nemuselo a nemělo být tedy pro ty lidi tak komplikované, jak tady už řekly moje kolegyně. Když jdete do vnitřností toho zákona, tak pro toho člověka v zahraničí je to relativně komplikované. To znamená, že vám jde čistě jenom o tu korespondenční volbu, ne o to usnadnění. Protože kdyby ano, tak třeba jeden z argumentů, který jsem si napsal, velké vzdálenosti, tak byste třeba v zemích jako Spojené státy, Kanada, Austrálie šli třeba cestou, že by se otevřely jiné volební místnosti. Tohleto jste také nebyli schopni nějakým způsobem tady vysvětlit.
Proč by to nešlo? Jde o finance? Tak pojďme klidně porovnat ty finance, které budou stát korespondenční volbu, které obecně stojí organizace voleb, a kolik by stálo navíc, kdyby byly nějaké místnosti, navíc, ve státech, které jsou velké svou velikostí, to znamená, že tam opravdu hrozí to, že člověk musí několik hodin někam jet. To je právě o tom si položit tu filozofickou otázku, chci to někomu usnadnit, tak hledám ty způsoby. Ale vám o to nejde. Vám jde o to čistě udělat korespondenční volbu.
Stejně tak jste doteď neodpověděli, proč je to poslanecký návrh a ne vládní. Já sice kvituju, že jediná, kdo se tady snaží, je poslankyně Potůčková. Ostatní jsem moc neslyšel mluvit a vyjasňovat. Mně jde o obsahy těch věcí, to vysvětlování, ne o napadání opozice. Takže jsem slyšel vlastně jenom poslankyni Potůčkovou. Ale já se vás tady ptám - a nejenom kolegyně Potůčková, ale aby se k tomu vyjádřili i ministři - proč je tam podepsán ministr, ale přitom je to poslanecký návrh? Vy jste se sami chytili do pasti. Vždyť průběh té rozpravy ukázal slabý bod toho, když je takhle citlivá norma poslaneckým návrhem, bez dohody s opozicí.
Dodávám, protože už úplně slyším, co mi řeknete, že i v minulém volebním období tady byly poslanecké návrhy. Ano, třeba novela exekučního soudního řádu. Ale tam to bylo po dohodě s opozicí, tam opoziční poslanci v tom hráli nějakou roli, i v těch pozměňovacích návrzích. Toho vy nejste schopni. Vy tady prostě šoupnete poslanecký návrh, tím, že není vládní, tak vynecháte celý ten proces připomínkového řízení, a pak vás to doběhne v Poslanecké sněmovně tím, že předkladatel, jak už tady bylo řečeno, není ministr, který má přednostní právo a může mimo faktické poznámky na nás reagovat, ale tady ti předkladatelé to přednostní právo nemají. Proto se to ve středu tak obešlo, že kolegyně Potůčková tady vystoupila se stanoviskem klubu hnutí STAN, ačkoliv ho tam nezmínila ani jednou, ale byla to vlastně jakože reakce předkladatelů.
Takže i ten jednací řád vlastně myslí na to, a to Marek Benda, doufám, tady ocení, který je tady nejdéle, že poslanecký návrh má jiná pravidla v tomhletom, a nám vlastně tady ti předkladatelé nemají šanci odpovídat mimo faktických poznámek, u kterých - a já to tam beru a vnímám, já to nezesměšňuju - řeknou, že se nevejdou do těch dvou minut těch reakcí. Prostě kolegyně Potůčková teď už nemůže vystoupit s přednostním právem a reagovat tady. Není to možné. Ani nikdo jiný z těch předkladatelů. (Poslanec Benda oponuje z pléna, že může.) Ale nemůže. Nemůže. My jsme tu debatu tady měli ve středu. Kolega Benda tady asi chyběl v tom případě, nevím. (Poslanec Benda - nesouhlasné poznámky.) Ano, předsedové klubů.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás, kolegové a kolegyně, poprosím, abyste nekomunikovali spolu napřímo. Děkuji. Pane poslanče, pokračujte.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Kolega Benda na mě tady furt něco pokřikuje. Ano, jako předseda klubu ano, ale to přece nesouvisí s tím problémem. Poslouchejme se, jo? Tak znovu. Teď jste to prodloužil, pane kolego.
Znovu. Když je to vládní návrh, sedí tady za předkladatele ministr a může vystoupit kdykoliv s přednostním právem. Když je to poslanecký, sedí tady poslanci nebo řada poslanců a nemají přednostní právo. Nevím, čemu na tom nerozumíte. Můžu vám to jakoby říct ještě pomaleji.
Takže vás tohleto dohonilo. Jinými slovy, nechcete vládní návrh, chcete to obejít. Nechcete, aby to platilo od 1. 1. 2026, chcete to uspíšit. Nechcete pomoct lidem se zrakovým postižením, protože vlastně lidem pomoct nechcete s usnadněním voleb. Vy chcete jenom korespondenční volbu. Tím za mě ohrožujete to, co v České republice doteď fungovalo, to jest organizace voleb, sčítání, nezpochybňování výsledků, a vlastně nikoho z vás to nezajímá.
Ty vzdálenosti. Teď jsem si tady napsal ty argumenty, které často používáte. Ty vzdálenosti. Na to jsem tady odpověděl. Lze to řešit nějakým jiným způsobem, jenom jde o tu ochotu. Týká se to pár zemí. To prostě není tak, že - vy vždycky řeknete příklad ze Spojených států, z Kanady nebo z Nového Zélandu, kde ten člověk by musel letět do Austrálie, ale drtivá většina voličů v zahraničí jsou z Evropy. Tam ty vzdálenosti takové nejsou. Takže vy vždycky vezmete nějaký extrémní příklad a na tom vystavíte tu argumentaci. Tak to pojďme řešit jiným způsobem. Na to nemusí být korespondenční volba.
Další argument, který jste tady řekli, že to jinde funguje. Tak prosím pěkně, to je opravdu jak z mateřské školy. Já jsem vám to říkal, protože jsem věděl, že k téhle situaci dojde u hromadných žalob. Jinde také fungují hromadné žaloby a vy jste se tady tomu bránili, že jsme to přijali na poslední chvíli, dva roky pozdě, a ještě úplně vykleštěný zákon, který těm spotřebitelům nepomůže. Marně byste teď sami sobě mohli argumentovat, že to funguje v 19 zemích. No, a vám je to úplně jedno. Zákon o referendu totéž. Bráníte se tomu, funguje to v mnoha zemích. Takže neargumentujte tím, že něco funguje v jiných zemích, když u jiných zákonů se tím neřídíte.
Teď jedna zásadní věc, kterou jsem říkal už v tom prvním čtení, to je taky jeden z argumentů, že hnutí ANO mělo nějaký názor na korespondenční volbu a že jsme změnili svůj pohled. To je další z vašich argumentů. Tak za prvé, vy se starejte o svoje návrhy, vy jste vláda, vy jste vládní koalice, ne o návrhy opozice. Ale druhak, ano, je to možné. Já jsem tedy nikdy nepodporoval korespondenční volbu, jo? Já nikdy, to si vyjeďte monitoring až třeba sto let zpátky, ale já jsem to nikdy nepodporoval. Jsem v tomhletom konzistentní. ***
