Sami jsme cítili, že tady jdeme na hranu, když máme definovat, jestli je větší strategický zájem státu na výstavbě dálnic, železnic a dalších liniových staveb a jestli má v nějakých momentech převážit to právo jedince na jeho osobní majetek. Šli jsme za vámi, mluvili jsme na hospodářském výboru s vámi a dohodli jsme se. Vznikla tehdy dohoda na tom, na té takzvané příloze toho liniového zákona. Na tiskové konferenci, kde jsme tenhle výsledek své práce prezentovali, stáli v tom minulém volebním období zástupci všech tehdy přítomných sedmi parlamentních stran, celé Sněmovny, všichni jsme se na tom dohodli. A vidíte, že tohle se tady neděje, že prostě opozice nesouhlasí. Máme tisíc a jednu připomínku, bohužel tu změnu stále a stále prosazujete pouze vládní většinou. Takže říkáme to jasně, zrušíme tuhle věc nebo ji změníme, budeme se k tomu vracet a nebudeme chtít, aby tenhle systém, špatně udělaný a špatně vymyšlený, takhle dál fungoval.

Bod číslo čtyři. Více volebních místností po světě. Ty logistické výzvy. Někde, tuším že na Twitteru, jsem viděl nějaký inzerát TOP 09, která tam ukazovala nějakou podnikatelku Šárku, která bydlí na Bali a říká, že musí z Bali letět tisíce kilometrů hlasovat. Tak nebudu zpochybňovat, jestli Šárka je z nějaké fotobanky, věřím, že ne, že to je opravdu skutečná podnikatelka, která je se svou stranou v kontaktu a svolila k tomu, že bude takhle zvěčněna. Proč ne? Nemám s tím žádný problém. No tak prosím vás, kolegyně a kolegové z TOP 09 a Šárko na Bali, jestli nás teď posloucháte. Třeba na Bali zrovna máme honorárního konzula, jmenuje se Graham James. Kdo z vás, a myslím, že většina z nás už jsme na těch zahraničních služebních cestách byli, víte, jak skvělí lidé jsou honorární konzulové, to jsou srdcaři, jací to jsou prostě patrioti. Lidé, kteří žijí Českou republikou, každou návštěvu vítají a jsou ochotni bojovat za naše zájmy a pomáhat našim občanům.

Tak se ptám, proč právě se nedíváte na mapu té zeměkoule a ty úvahy nesměřujete právě třeba k těm honorárním konzulům a nepřemýšlíte o tom, jak levně, za pár korun nebo pár tisíc korun v přepočtu na naši měnu, by bylo možné poměrně jednoduše dočasně během těch voleb otevřít volební místnosti s nějakým úzkým týmem lidí, komisí, která by tam pracovala, kdyby třeba po inspiraci těch mobilních komisí, které chodí s urnami tady ve zdravotnických službách, sociálních službách, a tak dál a tak dál, ty možnosti zkrátka jsou, tak proč třeba to lidem neumožnit tímto způsobem? Zavedení více volebních místností v zahraničí. Nějaký náklad to může být, ale určitě ne tak velký.

A tady se vracím k tomu, co skvěle říká myslím Berenika Peštová. To je ta RIA, to je to zhodnocení, ta analýza. Nic takového nemáme, nemáme posouzeny ty varianty, která by byla levnější, která by byla dražší. No logicky, ono se to u poslaneckého návrhu nedělá, tohle. Přesně takhle špatně vy k té věci přistupujete. Ale jestli je to prkotina, jak říkají Piráti, tak pak se asi není co divit.

Politické manipulace. Vláda prosazuje korespondenční volbu, aby sama sobě pomohla. To korespondenční hlasování vyžaduje důkladné přípravy, školení volebních pracovníků, informování veřejnosti, což prostě není možné provést kvalitně v krátkém časovém období. Ty chyby hrozí, budou nesrovnalosti, budou potenciálně podvody. A ukazuje se to jediné, už to opět říkalo několik kolegů přede mnou, spěcháte na to, abyste to mohli použít, abyste mohli změnit pravidla hry během jejího průběhu už za rok a půl při těch nejbližších, nebo blížících se sněmovních volbách.

Závěrem dodám to, co opět říkáme všichni. Chceme se s vámi dohodnout. Opozice nechce jenom obstruovat, chceme s vámi mluvit. Není pravda, že pouze obstruujeme. Je to mýtus a mlha, kterou se snažíte zastřít problematičnost té celé korespondenční volby. Jsme otevření hledání společného kompromisu, který by byl přijatelný opravdu pro všechny. A ilustračně, mohu to ukázat na debatě nad těmi pozměňovacími návrhy. Proběhla tady k nim určitá přestřelka.

Návrh A2 ústavněprávního výboru. Konkrétní znění: Zmocnění pro nařízení vlády, nařízení vlády. Územní obvody, popřípadě části územních obvodů zastupitelských úřadů, v nichž mohou voliči využít korespondenční hlasování, stanoví vláda nařízením, a to s ohledem na infrastrukturu, vnitropolitickou situaci, válečný konflikt, přírodní katastrofu, a tak dál, a tak dál. - Tedy místo původního zmocnění Ministerstva zahraničních věcí stanovit obvody pouze vyhláškou. Takže vidíte, že některé věci se povedly a dokážeme se o nich bavit. Ale víte, zase tam cítím tu pachuť. Tak něco se na ÚPV odpracuje, něco jim dáme, na něčem se domluvíme, ale to celé, to, aby to šlo poštou a už od příštího roku, z toho prostě neustoupíme. No tak my odpovídáme, že to nebudeme podporovat, a že pokud od voličů dostaneme důvěru, že to stoprocentně budeme chtít změnit a přepracovat.

Na závěr svého vystoupení chci zdůraznit, že volby jsou, a není to fráze, jsou svátkem demokracie. Ten osobní výkon, v tomhle případě ne mandátu, ale toho aktivního volebního práva jít volit, to je svátek pro každého jednoho z nás. Každý občan má možnost svobodně vyjádřit svůj názor, přispět k formování budoucnosti naší země. Opravdu není nic důležitějšího než tenhle jeden jediný základní krok, který bohužel těmi otazníky, těmi nejasnostmi a tím vytvořením občanů dvou kategorií... Prostě je to tak. Někdo bude moci posílat poštu. Tomáš Kohoutek. Skvělý příklad z toho příhraničí, naprosto skvělý. Takže není to jen o lidech, kteří žijí tisíce kilometrů daleko. Je to tak. Prostě je to o lidech v příhraničí. A není to Německo, Polsko. Všichni lidé, kteří žijí tady kousek od hranic, tak jejich známí, příbuzní, kteří žijí takzvaně za čárou, budou mít úplně jiné šance než ti lidé, kteří žijí tady v České republice. To jsou prostě naprosto fatální chyby, naprosto zásadní, fatální pochybení, kterými tu filozofii těch voleb, toho svátku demokracie, neskutečným způsobem podkopáváte.

To usnadnění volby tak, aby nikdo nikam jít nemusel, je lákavé a je to dobrá myšlenka. Jsme v 21. století. Ale znovu opakuji, ta cesta formou zavedení korespondenční volby prostě je podle našeho hlubokého přesvědčení naprosto špatná. A já za sebe, možná jsem v menšině, nebo nejsem... Řeknu to jinak. Určitě to není převážná většina názoru kolegů z poslaneckého klubu hnutí ANO, ale určitě pár nás tam je. Já bych si třeba dovedl představit debatu právě o té elektronické volbě. Už jsem tady zmiňoval příklad toho Estonska a té časové stopy, nebo toho časového období, kdy je možné ji udělat, ale kdy je možné ji také opravit a mít tu pojistku.

A víte, teď vám budu ještě chviličku mluvit jako předseda volební komise. A je to taky zvláštní paradox. My jsme už v minulém volebním období zkoušeli otestovat v pilotním režimu tu elektronickou volbu tady v Poslanecké sněmovně, to znamená změnit to, že při těch tajných volbách, které všichni děláme, poslanci a poslankyně nepůjdou do Státních aktů, nepůjdou za ty plenty vyplňovat, pak komise ručně sčítat, ale že to zkusíme elektronicky. I jsme s tou volební komisí v tom minulém období otestovali systém, byl docela jednoduchý, ve svém principu byl, to se omlouvám za ten výraz s nadsázkou, takový jakoby atomový kufřík, uzavřený systém, který je odpojený od internetu, není nikam připojen do žádné sítě, takže i fyzicky tam není možný žádný hackerský útok. Ten systém je naprogramován, vlastně elektronicky se do něj promítne obdoba těch hlasovacích lístků, tak jak je tady ve Sněmovně znáte. Poslanci pak přicházejí s náhodně vygenerovaným kódem, který není spjat s jejich jménem, to znamená, ten kód pouze potvrzuje kvorum lidí, kteří přišli provést tu volbu, ale volba není spojena s žádným jménem. V tabletu provede svůj výběr, systém to okamžitě online, jednoduše a bezpečně sečte. A ten výsledek známe hned. Řada poslanců to zkoušela, bylo to pro ně zajímavé.

No, zkrachovali jsme na tom, když jsme o tom jednali někde ve stálé komisi pro činnost Poslanecké sněmovny. Byli v té době konzervativní a nechtěli to především kolegové z ODS. Říkali, nám se to nelíbí, a používali vlastně teď naše argumenty. Volba i nás poslanců tady, volební kroky, které děláme, je přece ten svátek demokracie a budou pochybnosti. Zůstaňme raději u toho klasického způsobu.

A teď se tady obracím, a ne ironicky, ne kriticky, ale s velkou otázkou na kolegy z ODS. Někteří z vás tady byli v tom minulém období a jste tady dál, ty myšlenky, aspoň ještě před touto pětikoaliční vaší vládou, jste drželi, byli jste konzervativní. Tak se ptám, co se změnilo? Proč najednou Marek Benda, který byl právě držitelem toho konzervativního přístupu, a fakt nejsem ironický, řadu myšlenek s ním sdílím, najednou mluví jinak? A najednou Marek Benda tady aktivně obhajuje něco úplně jiného? To mě zaskočilo. To mě překvapilo. ***