Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Tomáš Kohoutek. Prosím.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom stručně k tomu, jak to odéeska měla s tou korespondenční volbou nebo neměla. Já si vám dovoluji ocitovat vyjádření jednoho známého politika a politologa, shodou okolností premiéra této země, z 8. listopadu 2002 v jeho reakci na volby v USA. Podle předsedy ODS a politologa Petra Fialy nové formy hlasování představují riziko, protože pro demokracii je důležitá důvěra lidí a také přijetí porážky jako legální a legitimní. Cituji: "Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování," uvedl Fiala na sociálních sítích. "Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všichni všímají, ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit," uvedl Fiala v reakci na volby.

Tak já vám upřímně gratuluju, sociální inženýři!

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Budou následovat další dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Jiří Strýček a připraví se paní poslankyně Taťána Malá. Prosím.

Poslanec Jiří Strýček: Takže já děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych tady trošku chtěl navázat, nebo ne trochu, ale skoro úplně navázat, na kolegu Radka Vondráčka, který tady zmínil v podstatě, co se týče té metody a tajnosti a tak dále, a tak dále. Já jsem si - je dobře, že tady paní kolegyně Potůčková. Já jsem si tedy, protože mě na jejím proslovu zaujala jedna věc, který tady měla ve středu, tak jsem si tady ten proslov vytáhl a tedy cituji a je to z její řeči: Pokud trváme na hlasování pouze ve volebních místnostech, tak tím sice na jedné straně podporujeme to zajištění tajnosti, ale na druhou stranu fakticky omezujeme reálnou možnost některých voličů se těch voleb zúčastnit. Takže ty argumenty, které směřují proti korespondenční volbě a bojí se zásahu do tajností, mají pravdu. Ale to nutně neznamená, že by korespondenční hlasování bylo nepřípustné, protože naopak směřuje k tomu, aby lidé měli rovnou šanci se těchto voleb zúčastnit. Takže tady opravdu jde o proporcionalitu. Ano, je to nějaké narušení tajnosti, možná, ale zároveň tím posiluje základní princip všeobecnosti volebního práva.

Takže já jenom na okraj, abyste se, kolegové, ještě jednou seznámili, co to je všeobecnost a rovnost volebního práva. Všeobecnost stanovuje, že právo volit mají všichni zletilí občané bez jakýchkoliv omezení týkajících se barvy pleti, rasy, příslušnosti a tak dále. Rovnost, to je princip, podle kterého má každý volič jeden hlas a váha všech hlasů je stejná. Takže jako nezlobte se na mě, ale to je ten dojem, že vy sami přiznáváte, že může dojít k porušení tajnosti hlasování, a celé to vyměňujete za lepší komfort vlastně toho způsobu hlasování, což je to korespondenční hlasování. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Taťána Malá s faktickou poznámkou a po ní paní poslankyně Lucie Potůčková. Prosím.

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla reagovat na pana kolegu Kohoutka. Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, no, oni v koalici už měřili hodněkrát, oni měřili víc než dvakrát, naposledy o tomto víkendu, a ono jim to prostě nevychází, takže teď už musí řezat.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Lucie Potůčková s faktickou poznámkou. Prosím.

Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane kolego Strýčku, prostřednictvím pana předsedajícího, to je moc hezké, že jste odcitoval Marka Antoše, vedoucího katedry ústavního práva, a nikoliv mě. A mimochodem je to zrovna ten ústavní právník, kterým se tady vy ve svých projevech, nejen vy, ale vaši kolegové, velmi často oháníte.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Žádná další faktická poznámka není. A nyní udělím slovo panu poslanci Martinu Kolovratníkovi, řádně přihlášenému do obecné rozpravy. Máte slovo.

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, děkuji za slovo. Já navážu v tom svém vystoupení na některé předchozí faktické poznámky, na tu, kterou jsem tady já pronesl tuším asi před hodinou. A docela jsem rád, že Patrik Nacher naťukl nebo zmínil tu slavnou digitalizaci, tu digitalizaci stavebního řízení. A je škoda tedy, že tady není nikdo od Pirátů, protože když jsem někde v médiích četl vyjádření pana Michálka, že tahle záležitost je - jo, je, pardon, tak už ho tady máme, dobrý. No, někde pan Michálek říkal, že to je vlastně drobnost, prkotina, kterou tady jde vyřešit za pár hodin. No my si tedy myslíme, že to není drobnost nebo prkotina, když zasahujeme opravdu do ústavního práva občanů České republiky a když to děláme jenom poslaneckým návrhem.

Co chci říct v tom svém vystoupení, se skládá z několika argumentů. Ten první jasně hovoří o tom, že volby zkrátka už nebudou tajné. A já asi zopakuji některé z argumentů, které tady zazněly od předřečníků, ale ono se říká opakování matka moudrosti.

Moc dobře víte, kolegyně a kolegové, že tady ta korespondenční forma, to vyplnění obálky někde doma nebo kdekoliv, že zkrátka nedokáže stoprocentně zajistit, že volič nebude pod tlakem od kohokoliv, členů rodiny, blízkých osob, během toho hlasování. A tenhle nedostatek prostě ční nade vším, ten je úplně jasný, je to ten rozdíl mezi tím, když někdo dojde za tu plentu. U hlasování v soukromí nelze zajistit, že nebude ovlivněno tlakem někoho jiného. A tohle má vazbu na to Estonsko, které jsem v té faktické poznámce dneska dopoledne zmiňoval.

Víte, oni tam mají systém takový, že můžete tedy volit elektronicky nebo někam zajít, ale ta volba je rozložena v čase, nebo má delší časovou stopu. Teď už si nepamatuji přesně, jestli to je celý týden, nebo pět dnů, ale ti voliči zkrátka mají takzvanou možnost opravy. To znamená, pokud někde provedou třeba elektronicky, třeba z domu, tu první volbu, nevím, v úterý, pak se rozhodnou svůj názor změnit, tak ji můžou buď elektronicky provést ve středu, ve čtvrtek, v tom určitém období znovu, anebo i někam zajít. A to je právě ta pojistka, že jako platný finální hlas toho jednoho člověka je ten, který má na časové ose tu stopu poslední, to poslední, co učinil. A to je ta pojistka, tu tady prostě nemáme. Tak to je. Odešle se jedna obálka, žádná pojistka už možná není.

S tím souvisí druhé riziko, kterého se obávám, a to je riziko manipulace. V domácím prostředí může dojít k manipulaci s těmi hlasovacími lístky, což těžko někdo odhalí nebo zkontroluje. Může dojít teoreticky k situaci, kdy bude volič, například potomci rodičů vidících svět pouze jednou optikou, nucen něco ukázat, že skutečně odevzdává ten a ten hlas tomu a tomu. A tohle jsme se od vás nedozvěděli, jak tomu zabráníte. Jak tomu zabráníme, že někdo nebude hlasovat za daného voliče? Je to typické, prostě vztah v rodině, rodiče, děti. U toho tradičního hlasování je to výrazně obtížnější, ne-li téměř nemožné. A těch osobních příkladů je spousta, byly tady také zmíněny. Mohu se podělit i o svůj vlastní. Sám doprovázím svoji babičku, které je 94 roků, je už jen částečně mobilní, ale za pomoci ještě umí se dostavit do té volební místnosti. A já osobně i díky tomu, že tam máme tu volební komisi, nikdy bych si nedovolil s tou vlastní babičkou ji někde doprovázet za plentu a něco jí tam naznačovat nebo doporučovat a je to zkrátka na ní, je tam v tu chvíli sama jediná. A to je ta největší, stoprocentní záruka.

Mezinárodní zkušenosti, bohužel negativní, můžeme doložit. Rakousko, opakované volby v Rakousku, rakouské prezidentské volby v roce 2016, to není až tak dávná historie, musely být opakovány právě kvůli technickým nedostatkům a nesprávnému postupu u volebních komisí. A je to incident, který jasně ukazuje z nedávné doby, že korespondenční volby mohou přinášet výrazné problémy, narušovat důvěru občanů v ten volební systém. Celý proces se musel opakovat.

Druhý nedávný příklad, také už tady v těch debatách mnohokrát zmíněný, a jak jsem řekl, opakování je matka moudrosti - polarizace společnosti ve Spojených státech. Ty volby ve Spojených státech z roku 2020, kdy prostě ty výsledky nebyly uznány ze strany poraženého kandidáta, teď tady můžeme diskutovat, jak on sám k tomu přispěl, jestli přilil ten olej do ohně nebo nepřilil, ale zkrátka ten základní důvod, to semínko té pochybnosti prostě bylo způsobeno tím, že lidé nevěřili tomu, jak se zacházelo s těmi zaslanými korespondenčními (lístky) nebo s tou poštou, s těmi zaslanými lístky formou pošty.

Nutnost širokého konsenzu, široká dohoda. Mnohokrát tady na to poukazují moji kolegové z opozice. A já znovu vám zopakuji příklad tady z té Sněmovny z minulého volebního období, kdy jsme řešili možná podobně citlivou věc, to prolomení ochrany osobního vlastnictví, osobního majetku ve smyslu vyvlastňování pozemků pro přípravu dopravní infrastruktury. ***