Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(16.30 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)
Most bude široký 12,6 metru a v nejvyšším místě dosáhne 87,5 metru. Bylo zahájeno stavební řízení na plánovanou přestavbu té silnice I/27 a moje otázka zní - já potom ještě položím i doplňující otázku - že vlastně měla začít v letošním roce ta stavba. Máme dneska červen, zatím tam nevidíme žádné posuny a z našeho regionu se lidé samozřejmě ptají, jestli tedy započte ta stavba v roce 2024, jaký je případně předpoklad ukončení této stavby, protože tato stavba, která bude samozřejmě hodně drahá, je hodně ambiciozní a my jsme rádi, protože náš region potřebuje být dopravně obslužný hlavně na statutární město Plzeň, tak se lidé vlastně ptají, jaká je situace ohledně přeložky této silnice I/27. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Požádám pana ministra o odpověď. Prosím.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, mám sérii dobrých zpráv. Protože důležité je, že 6. května, tedy před více než měsícem, začalo výběrové řízení, respektive zadávací řízení pro výběr zhotovitele na ten konkrétní důležitý objekt mostu přes řeku Střelu v Plasích. Je to jedna ze staveb, o které se určitě bude psát a pokud to dobře dopadne, tak také učit jistě i na fakultách architektury, protože se bude jednat o jeden z nejvyšších mostů v České republice. Bude mít od hladiny řeky Střely výšku 87,3 metr, bude se klenout nad údolím v celkové délce 496 metrů. Ta oblouková konstrukce, jak je zatím uvažováno, tak by měla mít oblouk o rozpětí 180 metrů.
Předpoklad je, že jakmile dopadne, skončí výběrové řízení na zhotovitele, tak bychom mohli už ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku uzavírat smlouvu. My jsme pro tuhle konkrétní stavbu zvolili metodu žlutého feedinku (??). Znamená to, že ten, kdo uspěje v tom zadávacím řízení, bude mít právo zároveň zapojit své inženýry, projektanty do toho finálního řešení toho mostu do dokumentace pro provedení stavby a například i díky svým znalostem technologií, moderním postupům, tak navrhnout v tomto směru optimalizované řešení toho mostu.
Co je zadáno v rámci výběrového řízení, je maximální délka té stavby, a to je 34 měsíců od podpisu smlouvy, což by mělo zajistit zhotovení spolu s tou zbývající částí obchvatu Plasů a tam bychom chtěli právě ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku s výběrovým řízením, se zadávacím řízením začít a dotáhnout to tak, aby se opravdu obě dvě ty části, technologicky náročnější most a technologicky méně náročná část té komunikace, spojily a podařilo se je uvést do provozu k užívání motoristům v roce 2027.
Co se týče celkových nákladů té stavby, tak my v případě samotného mostu počítáme s náklady zhruba ve výši půl miliardy korun, v případě té navazující komunikace, toho obchvatu počítáme s částkou přibližně 1,5 miliardy korun. Bude se určitě jednat o jednu z těch nákladnějších staveb na silnicích první třídy, nicméně jak z hlediska výškového uspořádání té složité situace v blízkosti kláštera v Plasích, ale i při příjezdu do údolí řeky Střely, tak je zcela na místě tuhle stavbu realizovat. Jasně to ukazují aktuální intenzity dopravy. Zároveň zmíním, že další součástí té stavby je obchvat Kaznějova v návaznosti na to, že prvním důležitým krokem, na který se léta čeká a podařilo se ho dovést do této fáze fakticky předrealizační, protože zahájení zadávacího řízení je vlastně takovým klíčovým prvkem pro to, abychom se dobrali té samotné stavby. Troufnu si říct, že jakmile budeme mít možnost podepsat smlouvu se zhotovitelem stavby mostu, tak je úplně zřejmé, že všechny ty další kroky musejí nutně navazovat tak, aby se tu stavbu podařilo v tom společném termínu zpřístupnit, zprovoznit pro veřejnost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane poslanče, chcete doplňující otázku? Prosím.
Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Děkuji panu ministrovi za vysvětlení. To znamená když půjde všechno dobře, tak bychom se mohli dočkat vlastně v roce 2027 realizace této velice náročné stavby. Já bych chtěl říci, že to, co jste říkal, ano, potom bude ten obchvat Kaznějova, protože my opravdu z toho regionu se potřebujeme dostat nějakým rozumným způsobem do statutárního města Plzně, kde je i víc pracovních příležitostí pro občany z té oblasti Plzeň sever. Musím říct, že je to opravdu dlouhodobá věc, protože 50 kilometrů výpadovky jakoby z Plzně na sever, který potom navazuje na tu karlovarskou dálnici a potom nahoru na Most a na Ústí, tak je to opravdu více než 33, 34 let, kdy tam ta silnice není v pořádku. A samozřejmě, když se to povede zrealizovat, tak nás to výrazně někam posune z hlediska bezpečnosti, z hlediska možností lidí z regionu Plzeň sever se dostat rychleji a vlastně bezpečněji do práce někam, kam potřebují. Takže děkuji vám za to vysvětlení a doufám, že se to povede zrealizovat.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pan ministr už nebude reagovat. Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Růžička, bude interpelovat paní ministryni Janu Černochovou. Prosím.
Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, jakým způsobem probíhá výcvik bezpilotních prostředků neziskovou organizací Skupina D. Skupina D prostřednictvím pana Veverky veřejně prezentuje, že spolek provádí bezplatné školení vojáků. Ovšem pan Poul v rozhovoru pro iDnes uvádí na dotaz redaktora, jestli školí armádu, tak odpovídá: výcvik organizuje moje firma. Tedy soukromá firma. Takže ne neziskovka. A říká: cvičím hlavně naši armádu. Takže vlastně organizuje výcvik. Armáda odpověděla na mou interpelaci, že získávání poznatků není výcvik. Pan Poul v iDnes zase, že provádí výcvik. Co si tedy mám pod tím představit, k čemu tady dochází. Existuje ještě nějaká civilní kontrola armády, abychom se dobrali toho, co armáda cvičí, kdo ji cvičí a za jakých podmínek ji to cvičí. Víte o tom, paní ministryně, že se to takto děje? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a prosím paní ministryni o odpověď. Máte slovo.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Pane kolego Růžičko, já jsem četla stejný rozhovor, jaký jste četl vy. Zatím jsem neměla příležitost se dotazovat pana náčelníka generálního štábu na konkrétní informace, které v tom rozhovoru zazněly, to tady říkám zcela upřímně. Tady ta informace, která byla od Generálního štábu Armády České republiky, tak ta byla taková, že příprava příslušníků armády zahrnuje nejenom výcvik, ale i vzdělávání a získávání zkušeností. Nazývají to experimentální předávání zkušeností od Spolku D. A vlastně v těch podkladech, které chystali, tak od pana náčelníka generálního štábu přišla informace, že je třeba zdůraznit, že Armáda ČR získává kontinuálně informace z války na Ukrajině, kontinuálně informace o modernizačních projektech, nových technologiích a trendech ve světě, a to mnoha způsoby. Začíná to u vzájemné vojenské spolupráce, přes univerzity, firmy, spolky a experty. Není v silách AČR, píše pan náčelník generálního štábu, ale spolupracovat se všemi, a proto se orientuje na subjekty, které jsou v souladu se strategickými dokumenty a zájmy České republiky, Ministerstva obrany, sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany, koncepcí rozvoje AČR, jsou důvěryhodné a pro Armádu České republiky přínosné.***
