Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Ano, nejsou dominantním poskytovatelem v těch krajích momentálně ti soukromí poskytovatelé, byť bychom je mohli zařadit mezi ně, ty takzvané neziskovky, dneska to můžou i akciovky nebo eseróčka poskytovat, jako v tom není problém. Ale jsou to někdy transformované společnosti v neziskové organizace, které jsou v té síti, a přesto třeba i chtějí ty dary. Ale tohle je úplně jiná kategorie, úplně nová, respektive ona existuje, ale mám obavu, aby prostě to nebyl doplněk, ale aby to nebyl v podstatě dominantní prvek po čase. Vy jste volil příměr s tím zdravotnickým zařízením. Já nevím. Ano, funguje to tak, jak jste řekl, přesně tak. Ale kdyby se to mělo třeba i v tom zdravotnictví překlopit do situace, že by drtivá většina nebo nadpoloviční většina zdravotnických zařízení byla privátní a neměla smlouvy s pojišťovnami a tak dál, tak si myslím, že by to bylo dost jako závažné pro občany České republiky. Doplněk ano, ale ne aby to byla třeba polovina nebo větší polovina. Ale to si řekneme jindy. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: To, co jste říkal v závěru, s tím já plně souhlasím. To se nikdy nesmí stát ani v té oblasti zdravotnické, ani sociální, ale třeba ani ve školské, aby se z toho stala dominantní část. Já si myslím, že když tam ten privátní - je to nepřesné označení, ale řekněme, ten prvek je, který není v té standardní síti, on někdy vytváří do určité míry i trošku zajímavý benchmark, srovnání, tlaky, třeba nějakou jako vyšší kvalitu. Víme, když přišla třeba SeneCura, tak velká část ostatních poskytovatelů se jezdila dívat, jak ten koncept mají postavený, jak to vypadá, jak to vypadá z hlediska materiálně technických, personálních zabezpečení, standardů a tak dále. Takže ono to není úplně na škodu. Já jsem říkal nepřesné číslo, není to 30 (000), je, to 76 000 těch, kteří jsou v síti, a těch 5 000, jsou ti, kteří jsou mimo síť. Takže i v tomhle čísle je vidět, že to je opravdu jako naprostá minoritní část. A taky víme, že jsou případy, kdy to zařízení vznikne po dohodě třeba i s tím krajem. Oni řeknou: hele, my teď v tom plánu nevidíme prostor vás tady pustit, až budeme mít aktualizaci, budeme na to mít potom peníze. Takže jsou i případy, kdy to vlastně není odkládáno, ten vznik. Ten vznik vznikne, je tady, ten poskytovatel je mimo síť, začne fungovat, potřebuje zajistit to zabezpečení finanční a pak tam třeba vstupuje. I tyhle modely tady jsou. A co je důležité říct pro toho daňového poplatníka, pokud tu debatu sleduje, že vlastně v ten moment také u toho zařízení tam nejde celá ta dotační část. Tohle tam dává stát ze státního rozpočtu a dávají tam ty peníze kraje, případně města a obce. Takže to je jako zase na vyvážení, abychom si řekli, jak ty finanční toky jdou.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Karel Rais a interpeluje pana ministra Mikuláše Beka ve věci audit Cermat. Prosím.

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Dobrý večer. Pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, já bych se vrátil k jednání jedné schůze školského výboru na jaře, kdy pan ministr mně nebo respektive celému výboru slíbil, že předloží audit Cermatu. To se týkalo vlastně ještě činnosti Cermatu před dnešním ředitelem, to byla starší záležitost. Zatím nemám v rukách nic. Tak by mě zajímalo, kdy bude školskému výboru a veřejnosti předložen audit hospodaření Cermatu, který byl proveden nezávislou vnější institucí. To je první dotaz.

Druhý dotaz; protože jsem si přečetl, že tam byly zjištěny dost velké chyby ještě v roce 2023, které se týkaly evidence majetku, a rezort - v tom článku, co jsem četl, tam jsou smlouvy s firmou Konica Minolta, která pro Cermat zajišťovala tisk a kompletaci testů přijímacích zkoušek a maturitních testů, a byly zjištěny dost velké chyby a v podstatě tam byly pokuty. Tak by mě, druhý dotaz, zajímalo, zda byly zaplaceny smluvní pokuty od firmy Konica a dalších firem. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče, a prosím o odpověď, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za tu otázku. Já jsem se snažil zjistit, kde se nachází ta odpověď na dotazy školského výboru. Jsem ujišťován, že dopis je připraven k mému podpisu nejpozději na pondělí, ještě se k němu vyjadřoval pan státní tajemník. Já musím říct, že jsem žil dodneška v domnění, že ten dotaz míří na tu kontrolu, kterou jsem slíbil, že provedeme poté, co vznikla ta debata o odměňování těch, kteří se podíleli na systému DiPSy. Ten audit proběhl, respektive ta kontrola v režii tedy od příslušného pracoviště Ministerstva školství. Ta kontrola byla zaměřena jednak na dopady těch předchozích kontrol a na současné hospodaření. Speciálně se soustředila na vyhlášení a zrušení veřejné zakázky na obnovu a zajištění provozu té ICT infrastruktury na Cermatu, na pracovněprávní záležitosti v kontextu právě tedy programování a správy toho systému DiPSy a na vnitřní kontrolní systém na Cermatu. Ten základní závěr je takový, že nebyla zjištěna podstatná pochybení. Byla nalezena dílčí pochybení ve funkčnosti vnitřního kontrolního systému. Já budu rád podrobněji informovat školský výbor o těch výsledcích. A pokud je zájem výboru jaksi zaměřen i na tu předchozí kontrolu, která probíhala ještě v tom roce 2023, tak nepochybně připravíme ty výsledky. A omlouvám se za zpoždění toho dopisu, který doufám odejde počátkem příštího týdne.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě doplňující otázka. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Karel Rais: To není ani otázka, spíš poznámka k tomu. Týkalo se to jednak toho bývalého minulého vedení, za co tam byla ta paní ředitelka, tak vlastně ty dotazy z toho výboru se týkaly tady toho dnešního, dnešní činnosti. Při té příležitosti bych chtěl ocenit tedy tu, já nevím, jak to nazvat, prostě tu obrovskou práci těch několika "amatérů", protože to bylo dělané vlastně na dohody o provedení práce. Čili to bych byl nerad, aby někdo tohleto zlehčoval. Na druhou stranu je otázka, jestli toto je standardní způsob - zaměstnávání příbuzných a přes dohody, jestli to je standardní způsob přístupu k řešení takové obrovské zakázky, na kterou normální instituce investuje časově desítky lidí. A pak to samozřejmě nese taky ten dotaz, k čemu ti lidé, ti zbývající, protože tam je asi 70 lidí, k čemu jsou. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuju. Myslím si, že to není standardní způsob. Jenom standardním způsobem bychom ještě několik let neměli nic. To je bohužel tak v současném režimu různých výběrových řízení a jejich zpochybňování a vlastně dodavatelů. Já myslím, že nás čeká fakt fundamentální debata o tom, jaká je vhodná balance mezi tím, co si budou ministerstva, stát, zajišťovat vlastními silami a co má být zadáváno externě. A myslím, že s tím máme vlastně oba rozsáhlou zkušenost ze svých univerzit, že se musí najít nějaká balance, a já jsem přesvědčený o tom, že ty centrální úřady potřebují nějakou kapacitu personální IT specialistů mít vlastně ve svých řadách. Myslím si, že to je nezbytný krok k tomu, abychom i lépe byli s to také zadávat ty objednávky směrem ven. Jsem opravdu přesvědčený o tom, že se k tomu musíme posunout poměrně rychle.

Na Cermatu ti ostatní lidé nejsou programátoři. Jsou to lidé, kteří zajišťují to testování a podobně, takže tam v tuto chvíli ta kapacita není. Ale opravdu hodně přemýšlíme o tom, jak na ministerstvu nějaký jádrový tým těch vývojářů ukotvit, protože ten malý pokrok třeba toho rezortního informačního systému, který se připravuje už od roku 2016 a prošel celou řadou výběrových řízení a zase rušení, je opravdu něco, co nás nabádá k tomu, abychom znovu zvážili, jak se postavit k digitalizaci našich rezortů. Myslím si, že i názor Digitalizační a informační agentury v tomto směru míří podobně a myslím si, že v té spolupráci se můžeme konečně posunout k nějakému rozumnému nastavení.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Jako další vystoupí pan poslanec Hubert Lang a interpeluje pana ministra dopravy Martina Kupku. Prosím.

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Vážený pane ministře, jsem rád, že jste dorazil. V rámci mého volebního regionu vlastně se realizuje jedna velice významná stavba, která z hlediska dopravní obslužnosti Plzeň-sever je pro nás velice důležitá, a jedná se o úpravu silnice mezi obcemi Rybnice a Hadačka, kdy se jedná o přeložku silnice 1/27 od hranice Plzeňského a Středočeského kraje až po statutární město Plzeň. Cílem té opravy je odstranit nevhodné směrové a výškové vedení stávajících komunikací a jejího vedení mimo centrum měst a obcí. Je tam velký ambiciózní projekt v rámci této silnice, a to je, že nejnáročnějším objektem této stavby bude přemostění údolí řeky Střely a železniční trati číslo 160, což spojuje Plzeň a Žatec společným obloukovým mostem, jehož celková délka bude 495,8 délky - metru. Most bude široký 12,6 metru a v nejvyšším místě dosáhne 87,5 metru. ***