Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(15.10 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Ropovod TAL, kde investujete 1,5 miliardy, abyste jenom řekli, že tam bude větší kapacita? Co když si ten majitel PKN Orlen, polský stát, který vlastně Unipetrol zkrátka bude dovážet ropu jako on chce? Vy do toho nemáte ani co mluvit. Stále děláte jenom, jenom píár. Takže stále před kampaní jste na nás útočili, že jsme nějací užiteční idioti. My ne. My jsme se nikdy s Putinem, na rozdíl od vás, nekámošili. A kdo tam chodil? Chodil tam Topolánek, ale ten tam chodil proto, protože předsedal Evropské unii. Ano, a tehdy byla plynová krize. Takže logicky tam chodil, takže jemu asi těžko můžeme něco vyčíst, ne? Ale proč tam chodil Nečas? Vždyť on chtěl a domlouval se, že Rosatom zkrátka - a proto tam byl tehdy, že Rosatom může získat zakázku na Temelín. Vždyť to je černé na bílém. Akorát naše média samozřejmě nedělají rešerše, nedělají rešerše, protože jim to zkrátka nevyhovuje.
Takže my zásadně tohle odmítáme, už přestaňte s tou nálepkou, tak už je to trapné. Tady jsem to dohledal konečně. 18. 4. 2013, premiér Nečas se v květnu chystá do Ruska. Lze předpokládat - to píše Aktuálně.cz, to jsou ti bakalovci, Tečka cz., ten novinář chudák. Lze předpokládat, že datum přijetí v Kremlu ovlivňuje vývoj temelínské zakázce. Nečas tam míří v důležité etapě tendru, kdy v březnu ČEZ zveřejnil průběžné hodnocení uchazečů, z něhož vyplynulo, že v čele soutěže o české jaderné stamiliardy je americko-japonský soupeř Rusů Westinghouse. Tak proč tam ten Nečas chtěl? On nechtěl Westinghouse? Jak je to možné? Proč tam lezl vlastně, pane premiére? Když jste údajně takový protiruský, nejste. Vy jste s nimi kámošili, vy jste tam jedli kaviár, vy jste tam chlastali vodu. I Kalousek, i Němcová a prezident Klaus to potvrdil. My nikdy, nikdy. Rusové i kvůli Temelínu hodně sázejí na spolupráci s českým průmyslem. A sám Nečas - Sedm schodů k moci, pokud jste zapomněli, to byl premiér, kterého řídila jedna paní přes jednoho kmotra, podporuje spolupráci mezi českými a ruskými firmami.
V minulosti dokonce zkritizoval ve svém proslaveném proslovu o pussy riotismu Schwarzenbergovu diplomacii za podporu těchto odpůrkyň režimu Vladimíra Putina, která podle něj může českému exportu škodit. No tak vidíte, ODS, Nečas kritizoval pana Schwarzenberga, že vlastně nedělá tu diplomacii. Takže já už nevím. Já chápu, že média vás kryjí, že to nenapíšou, že to nikdo nepřipomene, že ta redaktorka v České televizi se vás nezeptá: A jak to tedy bylo? Ano, můžete říct, že se změnilo. Ano, všechno se změnilo. Ale přestaňte nám podsouvat stále tohle, kdy jste mě dali i na plakát a všude. A znovu opakuji: Nikdy jsme s Ruskem my nic neměli. A neznamená, když chceme mír, že podporujeme Putina, je to sprostá lež a bylo by dobré, abyste už konečně skončili s těmito pomluvami. To bylo Rusko.
Teď jako neuvěřitelná ta drzost, že normálně vytáhli v rámci té frakce Benešovy dekrety, normálně. Tak já vám tady přečtu jeden komentář. Toto je pan premiér Fiala z roku 1990. (Ukazuje materiál.) Na fotce s Posseltem tady. To je ta fotka, o které se nemluví. Tak já vám přečtu jeden komentář tady. To je úplně taková drzost. My jsme garancí, že se Benešovy dekrety nezmění, my to odmítáme. Já jsem odmítl jednat s Lichtenštejnem, kdo tady stále něco podsouvá? Kdo tady chtěl vyznamenat Posselta? Kdo? My ne určitě. My ne. Taková drzost. A ti Svobodní, ani Orbán už dávno o tom nemluví, to je dávno pase. Nikdo o tom nemluví. Tady vám přečtu jeden komentář, abychom věděli to pokrytectví. 10. května 2023. Server Lidových novin lidovky.cz publikoval v pondělí dne 8. května 2023 rozsáhlý rozhovor s vůdcem sudetoněmeckého Landsmannschaftu a známým dlouholetým útočníkem na Benešovy dekrety a české zájmy Berndem Posseltem. Nadpis článku začíná téměř neuvěřitelně. Fiala zachránil ČEZ Evropy, říká Posselt. Odhlédněme nyní od tragikomičnosti premiéra Fialy, který je mimo jiné znám provázaností se zde zmíněným sudeťáckým aktivistou a politikem CSU již od počátku devadesátých let, kdy oba pánové společně působili v takzvané Panevropské unii. Petr Fiala byl tehdy předsedou jejího Moravského zemského výboru, zatímco Bernd Posselt zastával podobnou funkci v Německu. Mají spolu mnoho pěkných, téměř mladistvých fotografií.
Osoba a ambice Bernda Posselta nás provází celou novodobou historií samostatné České republiky. Opakovaně jsme slýchali jeho výroky o tom, jak Benešovy dekrety patří na smetiště dějin. Sledovali jsme jeho agresivní kritiku Helmuta Kohla za to, že nepřipustil, aby se sudetoněmecký Landsmannschaft stal třetí stranou rozhovorů v předcházející česko-německé deklaraci, jakož i kritiku toho, že v celé této deklaraci, která uzavřela palčivou éru dramatických společných česko-německých vztahů jednou provždy, nikdy nikde nezazní slovo sudetský Němec. Jeden z těch, který tuto deklaraci, a tedy velmi složité vyrovnání mezi Čechy a Němci vnitřně nikdy nepřijal, byl právě Bernd Posselt. Vyložil si proto nikoliv jako konec diskusí o pozici sudeťáků v Čechách, ale právě jako jejich začátek. Svoje dikce mu mohli říct i první čeští europoslanci z ODS, s nímž se Posselt aktivisticky snažil bránit přijetí do frakce evropských lidovců EPP.
Bernd Posselt má u nás nepochybně i řadu zastánců a dokonce i prý přátel. Typickým spojencem jím reprezentované německé menšiny dlouhodobě nostalgicky zahlížející po chalupách a továrničkách v českém pohraničí jsou lidovci. Jejich vrcholoví exponenti opakovaně jezdí hovořit na pódia sudetoněmeckých srazů, když ještě v nedávné minulosti a právě od lidí typu Posselta zaznívaly výroky mimořádně nepřijatelné vůči České republice a jejím zájmům. Připomeňme si, že celý SDL (SdP?) je protknut pocitem křivdy odsunutých Němců a jejich potomků. Připomeňme si ale také osobu Konrada Henleina, jehož SdP podporovalo v předválečných dobách okolo 90 % těchto českých Němců, kteří byli po válce odsunuti. Zdejší přátelé a obdivovatelé pana Poselta na to rádi zapomínají. A když je dnes téměř kolaborantský, vnímá(?) jako velkou pozitivní osobnost česko-německých vztahů a moderních evropských dějin.
Ano, a já to můžu číst až dole, že jak to končí. Jistě mají na tento svůj zvrácený názor právo. Přesto je opravdu vhodné publikovat interview s tímto člověkem zrovna 8. května v Den vítězství? V den, kdy oslavujeme porážku Německa, které rozpoutalo nejbrutálnější konflikt v historii lidstva se vším, co to znamenalo? Miliony židů, kteří nepřežili koncentrační a vyhlazovací tábory? Desítky milionů mrtvých vojáků? Teror vůči civilnímu obyvatelstvu téměř po celé Evropě a v části Asie? Nesmírné materiální škody, které se sanovaly desítky let, jakože celá města srovnaná se zemí. Možná bychom rozhovor s panem Poseltem přijali, kdyby se 8. května u příležitosti připomínky konce druhé světové války, co si v Německu určitě nepřipomínají, přijel do Lidic poklonit obětem nacistického řádění, anebo do Liberce, aby odhalil pomník desítkám tisíc svých krajanů zavražděných českých Němců, kteří po odtržení Sudet v roce 1938 zůstali věrni Československu a raději se nechali gestapem odvléct do koncentračních táborů. Pak by interview s tímto člověkem na webu jednoho z předních českých deníků dávalo smysl. Ale publikovat 8. května jakýkoliv jiný text v souvislosti s touto mimořádnou spornou osobou, není možné vnímat jinak než jako provokaci. ***
