Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(14.20 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)
V druhé části vašich dotazů, které směřovaly k těm různým případům, které jste vyjmenoval, tak v našem novém návrhu je definována jako poplatník právnická osoba a platí se poplatek podle počtu zaměstnanců této právnické osoby s tím, že do 24 zaměstnanců jsou tyto právnické osoby navrženy k osvobození. To znamená, typický příklad, ptali jste se na gastronomii, kde je televizní obrazovka. Tak lze předpokládat, že právnická osoba, která provozuje restauraci, bude osvobozena, protože těch, které mají více než 24 zaměstnanců, si myslím že to, na co vy jste se ptal, je méně. A vzhledem k tomu, že čas mně vypršel, tak až budu mít příležitost vystoupit v rozpravě, tak ty otázky zodpovím podrobněji. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano a to je pravda, čas vypršel a další faktickou poznámku bude mít paní kolegyně Zuzana Ožanová. Jenom připomenu, že se už nacházíme podle poznámek v obecné rozpravě, ale jsou tady další ještě s přednostními právy. Prosím.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Pane ministře, kolegové, kolegyně, já jsem vás poslouchala, víte, protože jsem z ústavně-právního výboru, já jsem taky ve stálé komisi pro ústavu. To, co jste říkal, že až budete v budoucnu připravovat návrh na změnu ústavy, vy vlastně počítáte s tím, že sice to podáte, ale určitě se to nestihne projednat. Jak to chodí ve Sněmovně? Všechny návrhy končí volebním obdobím. Jestli vy to připravíte během konce příštího roku nebo kdy, no tak taky už bude nová Sněmovna. Takže mi to přijde velmi divné. Ta kontrola České televize, kdybyste to připravil dřív a udělal per partes ty kroky napřed na počátku volebního období, tuto změnu, a teď přišel s těmi koncesionářskými poplatky, bylo by to jiné. Ale takto to vypadá, že to ve své podstatě nechcete udělat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. A tím pádem jsme vyčerpali faktické poznámky a já poprosím paní předsedkyni Alenu Schillerovou, která je tady přihlášená s přednostním právem, o její příspěvek. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Pan ministr odchází, to mě mrzí. (Ministrova poznámka mimo mikrofon.) Dobře, rozumím.
Vážené dámy, vážení pánové - moc jich tu zvlášť vpravo není na to, jak zásadní je to zákon pro pětikoalici. Já skutečně nevím, jak tento návrh zákona, který má zvýšit poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, vznikal, ale co vím naprosto jistě, je, že ten autorský tým udělal oběma médiím spíš medvědí službu. Víte, žádné zvýšení daní se nikdy nesetká s nadšeným potleskem, takže logicky ani tomuto skrytému, byť zdaleka ne zanedbatelnému zvýšení daní se žádné pozitivní odezvy ve společnosti dostat nemohlo. Ale to, co se podařilo ministru kultury Martinu Baxovi, to je opravdu houslový koncert na gumových strunách, protože napsat zákon, který sjednotí všech 24 významných asociací a svazů zastupujících tisíce firem v České republice, protože jim zcela bezdůvodně a v rozporu s logikou má zvýšit poplatky o stovky, či dokonce tisíce procent, chce opravdu pěknou dávku přezíravosti a arogance. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)
Protože napsat zákon, který má pomoci přiblížit Českou televizi a Český rozhlas mladé generaci tím, že mladým a čerstvě osamostatněným slečnám a mladíkům, kteří se na Českou televizi nedívají a Český rozhlas neposlouchají, napaří roční poplatek za jejich sledování ve výši 2 460 korun, opravdu nesvědčí o přílišném důvtipu navrhovatele. A pak je tady velká masa obyčejných lidí napříč generacemi, kteří si zkrátka a dobře s větším či menším skřípěním zubů ty koncesionářské poplatky každý měsíc platí. Přestože sledování obou veřejnoprávních médií věnují méně a méně času, protože jejich rozhlasem je Spotify, Apple Music nebo Forendors a jejich televizí je Netflix, YouTube, CNN, Prima, Nova nebo TikTok. A tahle skupina by možná čekala, že za své peníze dostane službu, která bude odpovídat jejím konzumním schématům, ale místo toho jí vláda pošle jenom vyšší složenku.
Proto já říkám, jde o zákon, který paradoxně jde proti veřejnoprávním médiím v České republice. A myslím, že jejich generální ředitelé, pánové Souček a pan Zavoral, mohou za kvalitu tohoto zákona vládě Petra Fialy, speciálně pak ministru kultury a místopředsedovi ODS Martinu Baxovi, pěkně poděkovat. Víte, ve světě Petra Fialy a Martina Baxy možná lidé chodí do práce proto, aby tam sledovali televizi, a tak je spravedlivé těm velkým firmám napařit za výrobu kontinuálního vysílání pěkných 250 000 korun ročně. Ale ve světě hnutí ANO tomu tak není. Ve světě hnutí ANO se nechodí do práce sledovat ani Komisař Rex, ani Sama doma, dokonce ne ani naši úžasnou a nezávislou ČT24. Ve světě hnutí ANO se chodí do práce pracovat. A troufám si tvrdit, že by tomu tak mohlo být i ve světě dalších stran v této Poslanecké sněmovně. Nebo snad ne? Co říkáte, pane ministře Jurečko z KDU-ČSL? Kolik televizorů s ČT24 vysílá v průměrném průmyslovém kravíně, v pařníku nebo na sádkách? Pane ministře Bartoši, běží v inkubátorech startupů a IT hubech spíš ČT1, ČT2, nebo snad Rádio Junior? A pane ministře Stanjuro, vy máte prý ve Fialově kabinetu v gesci Moravskoslezský kraj, nemohl byste mě informovat, jestli oceláři v Liberty, než tedy skončili za vaší vlády na dlažbě, sledovali při tavení a odlévání spíš publicistiku, seriály, zpravodajství, filmy nebo dokumentární pořady? A pokud vaše odpověď zní, že jsem se asi pomátla a že samozřejmě nic z toho není v podstatě ani technicky možné, pak vězte, že jsem se nepomátla já, ale váš vlastní ministr a vaše vlastní vláda, protože tento nesmyslný zákon takto napsala a takto předkládá.
Zkuste se prosím, dámy a pánové, zeptat svých vnoučat, ideálně čerstvě dospělých, pokud je máte, jestli se dívají na televizi. Moje zkušenost je taková, že mladá generace už televizi opustila. Opustila ji stejně nemilosrdně a nadobro, jako opustila tištěné noviny a časopisy. A na rozhlas se jich raději ani neptejte, protože se na vás dost možná budou dívat jako na návštěvníka z pravěku. Při vší úctě k rozhlasu a k jeho více či méně úspěšným pokusům o moderní platformy je to prostě tak. A přesně těmto lidem chcete tímto nepodařeným zákonem říct, že přestože televizi ani rozhlas nesledují, ba dokonce je ani nevlastní, tak budou každý rok platit za jejich provoz. A budou za to platit možná tolik, kolik je stojí poplatek za internet na celý rok nebo paušál na všechny jejich oblíbené streamovací služby dohromady.
Je to neštěstí, s čím jste tady přišli, vážené kolegyně a vážení kolegové. Pro mě osobně je to jen další z řady odborných selhání speciálně ODS, která už neví, jak by z daňových poplatníků vytáhla peníze navíc. Jako člověk, který se většinu života pohybuje v oblasti daní, říkám jasně, je to jen skrytá falešná daň, a ještě k tomu napsaná tak amatérsky, že ve svém důsledku v očích široké veřejnosti poškodí i ty, kterým má pomoci, tedy Českou televizi a Český rozhlas. ***
