Neautorizováno !
(16.50 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Tímto konstruktem Souček vytváří lišácký tlak na politiky, aby mu snáze odkývali ohlášené navýšení poplatků ze současných 135 korun na 150 korun na měsíc a domácnost. Významně se mají navýšit rovněž poplatky pro právnické osoby. Bude se to týkat mnoha firem. Zároveň se má změnit definice poplatníka. Nově by se měl poplatek platit z jakéhokoliv přístroje schopného přijímat a reprodukovat televizní signál nebo rádiové vysílání, to znamená i z mobilu nebo z počítače."
To by mělo ČT přinést několik set tisíc nových poplatníků. Mluví se o tom, že nově bude povinně platit koncesionářské poplatky až 600 000 občanů navíc. Celkem by tedy novela zákona, kterou tady navrhuje Fialova vládní pětikoalice v čele tady s panem ministrem kultury Baxou z ODS, který to má na starosti ve vládě, měla přinést do rozpočtu České televize cca 1,4 miliardy korun navíc. No a ty samozřejmě generální ředitel Souček bude při takto chybně nastaveném rozpočtu potřebovat. Pokud totiž nedojde k navýšení koncesionářských poplatků a současně bude zachován aktuální rozsah služeb České televize, bude to znamenat, že od ledna 2025 bude management České televize muset brutálně škrtat ve výrobě, propouštět zaměstnance s potenciálem vzniku další spacákové vzpoury. A to si z vládní koalice dovolí riskovat jen málokdo, spíše nikdo. Takže tohle je v podstatě celá pointa toho vašeho návrhu.
Součkovu hru si dobře uvědomují i ředitelé Novy Daniel Grunt a Primy Marek Singer. Obě komerční stanice přitom mají páky na to celý záměr navýšení poplatků pro Českou televizi v parlamentu významně torpédovat. Stále cituji z toho komentáře.
Jaké je tedy základní rozestavení hry kolem České televize a jejího rozpočtu? Souček hrající vabank, politici pod silným tlakem a komerční televize, které si za to, že při schvalování novely zákonů o České televizi a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nebudou zlobit a mohou si třeba nadiktovat i nějaké podmínky. Kupříkladu navýšení objemu reklamy v komerčním TV vysílání anebo úplný zákaz reklamy a sponzoringu na kanálech České televize.
Už v minulosti pod tlakem komerčních televizí byla osekána reklama v České televizi, což samozřejmě vedlo k vyšším ziskům komerčních televizí a většímu tlaku na zvyšování koncesionářských poplatků z kapes občanů. Přičemž situace dneska na trhu reklamy je taková, že obě hlavní televize, jak Prima, tak Nova, registrují převis poptávky nad nabídkou, a proto pro rok 2024 významně zdražují reklamu.
No a v tomhle celém trendu, když jsem to teď celé zasadil do kontextu, čemu tady Fialova vláda podléhá a podlehla a neřeší to a nakonec okrade miliony občanů České republiky o další peníze, tak v tomhle trendu teď pan ministr Baxa z ODS a Fialova vláda pokračují. Je to prostě tak, že jste prostě slabá vláda. Jste slabá, nekompetentní vláda a výsledkem je, že na to vždycky doplatí čeští občané ze svých kapes, a úplně zbytečně.
Česká televize stále tají, co se dělá a za kolik, pod záminkou obchodního tajemství. Z médií víme, že televize například odmítá zveřejnit, kolik stojí pořad StarDance. Víme, že StarDance je nejsledovanější pořad České televize, a tímto argumentem Česká televize operuje. Mimochodem, sledovanost vůbec nepatří k nějakému základnímu kritériu hodnocení veřejnoprávní televize. Nepochybně nelze produkovat nebulvární témata atraktivně tak, aby i ta měla nejvyšší sledovanost, ale i to by se Česká televize měla naučit. Mimochodem i od Českého rozhlasu. Například rozhlasové Toulky českou historií jsou skutečně populární pořad, který velmi atraktivní formou vypráví české dějiny.
Tajemství po léta zahaluje pořad Otázky Václava Moravce. Úřad pro ochranu osobních údajů vydal 26. 1. 2024 informační příkaz České televizi, aby do 15 dnů sdělila, komu a kolik zaplatila za pořady Václava Moravce v roce 2022. Proti příkazu se nelze odvolat. Česká televize za minulého generálního ředitele Petra Dvořáka proslula v souvislosti s pořady Václava Moravce tajením utrácení peněz koncesionářů i za cenu, že porušovala zákony o svobodném přístupu k informacím i o zadávání veřejných zakázek. Od roku 2018 žádal ústavní právník Zdeněk Koudelka po České televizi informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kolik platí Česká televize externím subjektům za pořady Otázky Václava Moravce a Fokus Václava Moravce. Česká televize pět let informaci tajila, přestože dvakrát prohrála u Městského soudu v Praze a dvakrát u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Teprve v květnu 2023 odpověděla na pět let starý dotaz, že tyto náklady činily - až na základě samozřejmě těch tahanic - že tyto náklady činily v roce 2017 8,9 milionu korun. Právník Koudelka znovu požádal o informaci, kolik činily externí náklady za Moravcovy pořady v roce 2022 a kdo byl příjemcem těchto prostředků. Česká televize po další právní bitvě v září 2023 odmítla uvést konkrétní podnikatele, kteří dostali peníze. Jen řekla, že jich bylo 111. Nyní Úřadu pro ochranu osobních údajů jako odvolacímu orgánu, který dosud jen rušil odmítavá nezákonná rozhodnutí České televize a vracel věc televizi k novému rozhodnutí, došla s televizí trpělivost a přikázal jí informaci poskytnout.
Česká televize smlouvy s podnikateli s hodnotou plnění nad 50 000 korun bez DPH musí zveřejňovat v registru smluv. Je nesmyslné a nezákonné údaje z povinně zveřejněné smlouvy v režimu zákona o registru smluv utajovat v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. Tyto údaje jsou údaji veřejnými a Česká televize je nesmí zatajovat v rámci žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Je zajímavé, že na dotaz České televize 27 podnikatelů z těch 111 uvedlo, že si nepřejí sdělit informaci, že se podílejí, a v jakém peněžním rozsahu, na pořadech Václava Moravce. Tuto informaci hodnotím tak, že tito podnikatelé nemají problém zveřejnit v registru smluv smlouvu s Českou televizí, ale nechtějí zveřejnit to, že se podílejí na pořadech Václava Moravce. Asi se za pořady stydí a nechtějí s nimi spojovat své jméno. Ale Česká televize nesdělila ani údaje o těch podnikatelích, kteří nevyslovili svůj nesouhlas se sdělením požadované informace.
Z výše uvedeného vyplývá mimo jiné, že Česká televize se dopouští minimálně porušení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek, ovlivňování politiky a voličů. Odmítnutí žádosti o informaci Českou televizí je porušením zásady transparentnosti, která se podle zákona o zadávání veřejných zakázek vztahuje i na veřejné zakázky malého rozsahu. Pakliže Česká televize tají, komu zadává veřejné zakázky, je to bezohledné porušení zásady transparentnosti. ***
