Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(20.30 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
Tak tam je to vlastně důležité, protože si dovedu představit, že ve chvíli, kdy byste tu notifikaci neměl, tak jakým způsobem by docházelo k vrácení těch jednotlivých poplatků domácnostem? Takže jenom, jak to tedy, pane ministře, je s tou notifikací Evropské komise, jestli bude, či nebude potřeba.
Za zcela obskurní považuju opravdu návrh, aby ministr kultury společně s generálním ředitelem České televize a Českého rozhlasu uzavírali to memorandum o naplňování veřejné služby v oblasti televizního, respektive rozhlasového vysílání. Opravdu mi to přijde jako neakceptovatelné, protože tady aby ten pojem veřejná služba byl vytvářen a pak ještě politicky dotvářen na základě nějakého jako nestandardního memoranda. A zde se opět vracím jakoby na úvod svého projevu, když jsem diskutoval to, že ta definice, co to je veřejná služba a co chceme od médií veřejné služby, prostě má být součástí tohoto zákona a ne, aby to určoval ředitel té instituce.
A ještě mě tam napadá další věc, protože vy tam máte napsáno, že to navrhne ředitel, schválí mu to rada a vy to podepisujete, a že neplnění toho memoranda, které si tedy sám ředitel jakoby napíše, tak že je případně důvod k odvolání. Co se stane ve chvíli, kdy vy mu to memorandum nepodepíšete? Dáte návrh radě na jeho odvolání? To se přece ale může stát. Rada zvolí do čela té instituce nějakého ředitele, který buď se na to vykašle, protože nebude chtít psát žádné memorandum, těch situací - a v tom zákoně to opravdu není napsáno. Tam je jenom to, že to ředitel napíše, že to dá radě k schválení, že vy to podepíšete a že v případě, že to nebude ten ředitel plnit, tak že to je důvod k jeho odvolání. A nic víc tam vlastně k tomu není. Takže já jenom říkám, že opět zase se vracíme k tomu, co jsem říkal na začátku, že ta definice veřejné služby je prostě naprosto zásadní.
Další věc, která tedy také byla zmiňována a která určitě do toho zákona nepatří, a ve chvíli, kdy dneska jsme se tedy dověděli, že to tam je na základě nějaké žádosti, asi pirátského klubu, je právě ten bod, že má Česká televize i Český rozhlas přispívat k postupu proti dezinformacím. A tady opravdu nevím, zdali to je nápad jako nějakého - už jsme tedy zjistili, že je to pirát, protože už přece nyní je jednou ze základních povinností médií veřejné služby poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. A to už prostě v sobě tato definice implicitně právě zahrnuje to potírání dezinformací, protože k efektivnímu potírání dezinformací zpravidla slouží právě ta informační objektivita a ověřitelnost informací, vyváženost informací a současně všestrannost poskytovaných informací. A ze své podstaty je uvádění toho potírání dezinformací nadbytečné. Takže zase, opět tady avizuju, myslím si, že to je věc, která do toho zákona nepatří a kterou bych nejraději z toho vyndal.
Ještě mě napadá vlastně otázka, jestli to nějakým způsobem souvisí s tím, že byl ředitelem strategické komunikace tedy jmenován pan Foltýn, jestli to jakoby dává v tomto časovém úseku, kdy tady projednáváme tento zákon, a jeho jmenování nějaké souvislosti, jestli to je předzvěst toho, že bude mít třeba na České televizi nebo na Českém rozhlase nějaký nový pořad, jestli nebudou nějaké nové Otázky plukovníka Foltýna nebo tak. Ale opravdu říkám, tohle je věc, která podle mě do toho zákona nepatří. Několikrát to tady padlo z vašich úst i z úst pana zpravodaje, že máte pochybnost o tom, že hnutí ANO si nepřeje vůbec existenci veřejnoprávních médií. Tak to určitě zcela jistě odmítám. My si přejeme silná veřejnoprávní média, ale pouze říkáme, že není fér zvyšovat tento poplatek bez ohledu na to, co daná média dělají. Už to tady bylo taky zmíněno, nejsou auditována NKÚ. Určitě se shodneme na tom, že kdyby ten ústavní zákon vznikl, tak by to bylo v pořádku.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bych tedy navrhoval důkladné přehodnocení návrhů na zvýšení televizních a rozhlasových poplatků a ve své podstatě směrem k České televizi a Českému rozhlasu. Já tedy avizuji, že se asi s kolegy poradím a že připravíme nějaké pozměňovací návrhy, které by aspoň částečně vyřešily ty věci, které jsem tady zmiňoval, aby odstranily ten boj proti dezinformacím a další věci, které jsem ve svém projevu zmínil.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se ve svém příspěvku chýlím ke konci. Jenom mi dovolte podotknout, že ta důvěra v média je základem každé demokratické společnosti, a my jako zákonodárci určitě máme povinnost zajistit, aby i veřejnoprávní média byla schopna plnit svou úlohu nestranného a kvalitního poskytovatele informací. Ale toho určitě nedosáhneme pouze tím, že budeme bezhlavě navyšovat poplatky, aniž bychom měli jasnou představu, co za ty finanční prostředky, které do těch společností nalijeme, požadujeme a to, jakým způsobem a na co budou vynakládány.
Nevím, jestli, pane místopředsedo, tady zazněl návrh na zamítnutí zákona, ale jestli tomu tak není, tak já dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona z těch důvodů, které jsem vyjmenoval ve svém příspěvku. V případě, že by tento nebyl přijat, tak navrhuji, aby Ministerstvo kultury tento návrh zákona přepracovalo. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Zatím nikdo tento návrh nepředložil, takže já si oba návrhy poznamenán. Mám zde dvě faktické poznámky. Nejprve vystoupí paní poslankyně Milada Voborská a potom paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Milada Voborská: Děkuju, pane předsedající. Já jenom krátce, abychom nezaměňovali sledovanost a čtenost. Pan kolega tady říkal, že mezi nejdůvěryhodnější patří Blesk a Nova, tak já bych jenom chtěla v podstatě uvést na pravou míru, že je to možné, že jsou nejsledovanější, ale určitě nejsou mezi nejdůvěryhodnějšími médii. Mezi důvěryhodná média podle poslední zprávy patří Český rozhlas s 59 procenty, co se týče zpravodajství, a potom Česká televize s 57 procenty. Takže jsem jenom chtěla upozornit, že něco jiného je sledovanost, oblíbenost a něco jiného je důvěryhodnost toho zpravodajství. Konkrétně u té důvěryhodnosti zpravodajství je to tak, že na prvním místě je Český rozhlas, na druhém Česká televize, pak je 11 soukromých subjektů a pak je Nova se 40 procenty a Blesk se 16 procenty. Tak jenom abychom to nezaměňovali, jsem chtěla. A zároveň, že sledovanost u těch událostí jako takových, u zpravodajství u České televize je denně kolem 800 tisíc diváků. Za covidu to bylo přes milion a teď je to zase zpátky kolem 800 tisíc, takže rozhodně ta důvěryhodnost je tady na místě. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní paní poslankyně Marie Pošarová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Já bych chtěla reagovat na kolegu z ANO a opět se vrátit vlastně k firmám, protože podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy Mileny Jabůrkové je nesmyslné, aby firmy platily ohromné částky za služby, které nevyužívají. Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy, a současně upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců, který není spravedlivě nastaven. Nejde tedy o žádný koncesionářský poplatek. Jde o novou daň a o další porušení vládních slibů. Vláda navrhuje zvýšení mediálních daní navíc v době, kdy se v řadě zemí Evropy specifický poplatek za veřejnoprávní média spíše ruší. Zástupci podniků tvrdě odsuzují tyto úpravy. Největší zástupce firem, Hospodářská komora, argumentuje diskriminací a porušením programového prohlášení vlády. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky zase například upozorňují na to, že věcný záměr zákona nebyl zaslán do mezirezortního připomínkového řízení. ***
