Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.10 hodin)
(pokračuje Martin Dlouhý)
A vlastně nastává pravý opak, že nejenže máme chudé důchodce, ale máme relativně bohaté, kteří pokračují v práci, a ještě k tomu dostávají 20 tisíc penzi. Počet těchto osob je relativně vysoký, jedná se o několik set tisíc lidí.
Co se týče, co se toho pozměňovacího návrhu, tak ten se týká souběhu těch předčasných důchodů, které vznikají v případě výkonu takzvaného rizikového povolání, protože nastává taková zajímavá situace, že někdo, kdo je v takzvaném rizikovém zaměstnání, tak může jít do vlastně předčasného, dřívějšího důchodu a pak pokračuje v práci, což je vlastně bohulibé, ale zajímavé na tom je, když pokračuje v práci v tom rizikovém zaměstnání, což je trošku vlastně divné, protože on pracuje na rizikovém pracovišti a jde dříve do důchodu a pak v té práci pokračuje, přitom ten vlastně dřívější důchod je vázaný na to rizikové zaměstnání, čili tento návrh říká, že pokud bude pokračovat v tom rizikovém zaměstnání, tak ztratí ten nárok na důchod, pokud by v tomto zaměstnání pokračoval a po tu dobu by vlastně ho nedostával.
Předpokládá se tedy, že takováto změna zákona by vedla k tomu, že ti, kteří jdou dříve z tohoto důvodu v tom rizikovém zaměstnání, aby mohli pokračovat v zaměstnání, ale ne již v tom rizikovém zaměstnání, ale v nějaké jiné pozici.
Pokud si myslím, že tady mluvíme o rozpočtové odpovědnosti a tak dále, jestli máme peníze, či nemáme, myslím si, že tahle skupina by mohla být tím současným zněním zákona vlastně trošku nespravedlivě zvýhodněná, že by pokračovala v zaměstnání, díky kterému může dřív do důchodu, připadá mi to vcelku nelogické.
Tolik k pozměňovacímu návrhu. Jenom když tu jsou diskuze s čísly, tak jsem si vzpomněl, že bychom se mohli taky podívat do bývalého předválečného Československa. Systém, který vlastně dneska máme, vznikal za období Otto Bismarca, který ovlivnil celou Evropu nebo středoevropský prostor a na konci 19. století vznikalo vlastně zdravotní nemocenské pojištění a rodily se základy i důchodového pojištění. Některé učebnice říkají, že ten první zákon byl ještě za Rakouska-Uherska v roce 1907 a ten československý zákon, který byl považován za relativně moderní z tehdejší doby, a někteří říkají, že to byl i vzor pro ostatní země, tak byl to zákon 221/1924, tak je zajímavý v tom, že když se podíváte, v kolika lidé odcházeli do důchodu a kolik lidí ho reálně dostávalo, tak doba dožití v roce 1924 byla 52,6 let pro ženy a 55,8 a doba odchodu do důchodu byla 65 let, čili v podstatě stejná jako dnes, čili průměrný člověk se ho vlastně v podstatě nedožil. To jako je dost zajímavé, jenom to číslo 65. Jak to, že pak to bylo sníženo třeba na 60 a 55, to bylo až vlastně později, čili v průběhu potom socialismu a komunismu se ten důchodový věk snižoval, čili několik desetiletí jsme snižovali dobu odchodu do důchodu, jednak protože ty společnosti byly bohatší a jednak taky že jsme tady měli komunistické zřízení, což je vlastně trošku takový zajímavý trend, že nyní jsme vlastně na tom opačně.
Doba dožití dnes je 76,9. a 82,8. A dobu odchodu do důchodu máme vlastně stejnou jako ti naši předchůdci v roce 1924, což je shoda okolností, je to přesně 100 let. Takže pravidla jsou vlastně trošku stejná, i když samozřejmě chápu, že porovnávat tehdejší sociální situaci a dnešní není úplně možná korektní. Přesto si neodpustím, že ten rozdíl je, že dobu odchodu máme stejnou jako ti, kteří to měli před 100 lety, ale dožíváme se muži o 24,3 roku a ženy o 27 let více. Průměrná doba pobírání důchodů byla pouze v letech, v roce 1970 se to přehouplo na 11 let, v roce 1990 na 16 let, 2010 na 23 let a nynější průměrná doba pobírání důchodu je 24,6 let.
Z tohoto důvodu si myslím, že ty demografické prognózy mají pravdu. Samozřejmě předvídat, co bude roku 2050, je těžké, nicméně demografické prognózy mají trošku výhodu, protože my víme, kolik je lidí a kolik je těch dvacetiletých a desetiletých, kterých se to bude týkat v roce 2050. Jo? Takže tam ta demografie má určitou výhodu, i když samozřejmě porodnost atd. se může měnit, tak ty prognózy nemusí být úplně špatně.
Co se týče doby odchodu do důchodu, kolega tu říkal nějaká čísla, ale pravda je, že se tam počítají i předčasné důchody atd., takže to je i u nás, takže my máme nějakou dobu odchodu do důchodu, ale když jdou ty lidi do předčasného důchodu, tak skutečná doba odchodu do důchodu je nižší. Ale v podstatě v polovině zemí je to 67 let, řádný důchod. A dokonce i ta Francie, která tady je říkána, že lidi šli na barikády, oni můžou jít v 62 letech, ale musí odpracovat asi 43 let, jinak na ten důchod nemají nárok a někteří pracují až do 67 let, takže někteří Francouzi, kteří mají asi nejkratší dobu, chodí opravdu až v 67 letech a dostanou 100% důchod, nebo můžou jít dříve a je jim to sníženo.
Vím, že asi tady důchodová reforma bude politický boj, ale myslím si, že je podložena svými statistiky, víme to již 20 let a budu pro ni určitě hlasovat. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Jiřího Maška, poté vystoupí pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Ano, děkuji za slovo. To, co tady zaznělo, ten pozměňovací návrh, má velice závažné důsledky, pane ministře. Vy jste byl architekt těch náročných profesí. A my jsme spolu komunikovali v souvislosti se záchranáři. My jsme měli jiný návrh. Vy jste přišel s tímto, že to bude systémové, spravedlivé pro všechny, ale přesto jste přišel, za to vám moc děkuj, s těmi záchranáři, ale teď nás to dostává do zajímavé role. Záchranáři jsou právě ti, kteří podle toho zákona už odcházejí do předčasného důchodu, jejich zaměstnavatel platí těch 5 % na odvodech navíc. A teďka vy jste spoluautor pozměňovacího návrhu, který říká, že záchranáři, nebo respektive kdokoliv podle tohoto zákona půjde do předčasného důchodu, nesmí pracovat už v té rizikové profesi. A nám odešli záchranáři a ještě jako záchranáři třeba v dílčím úvazku, ale prostě jako záchranáři pracují. Čili ptám se vás, jestli tady bude ta retrospektiva, čili jestli my se s těmi záchranáři budeme muset rozloučit, nebo jejich zaměstnavatelé, nebo to bude platit pro ty nově nastoupivší od nějakého data, ale pak je tady, pane ministře, docela problém, něco jako třeba u policie, když si ta policie rozhoduje, jestli si požádá nebo nepožádá o předčasný důchod, a můžete tady spustit lavinu předčasných důchodů záchranářů podle ještě starých podmínek. Čili jenom jestli je to domyšlené, jestli je to správně, a vyjadřuju velký podiv, že jste se pod to připodepsal právě vy.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, máte slovo. ***
