Jedna věc, která je, se přiznám, z mé dílny - nikomu ji necpu, ale myslím si, že to není špatné - by bylo vytvořit pro firmy speciální, takzvané povodňové odpisy. Já myslím, že kdo kdy podnikal, tak si uvědomuje, že to je docela dobrý nástroj. Konečně i v době pandemie, když jsme potřebovali rozhýbat investice - tam to bylo z jiného důvodu - tak jsme tehdy, jestli si vzpomínáte, i s pomocí opozice snížili odpisovou dobu, tuším ze čtyř na dva roky. A zafungovalo to, ty firmy se motivovaly, byly motivované a začaly investovat. Teď to je samozřejmě něco jiného, je to vynucená investice, a kdyby se podařilo to, že investice spojená s povodní - to znamená, zjednodušeně řeknu, zatopily se jim tam všechny stroje a tak dále, musí je nakoupit nové - a měly by ten odpis ne třeba čtyř- nebo pětiletý nebo šestiletý, měly by ho třeba na poloviční dobu, určitě by to těm firmám pomohlo. Všichni víme, že pomáháme firmám ziskovým, nikoliv firmám, které jedou třeba v šedém účetnictví, ale firmám, které prezentují svoje zisky. Takže povodňové motivační odpisy.

A prosím, nezapomenout na program Ministerstva životního prostředí. Ten byl velmi dobrý právě po tornádu. Jednalo se o likvidace odpadů po povodních, opravy čističek, vodních nádrží a tak dále, což nás určitě bude čekat. Pan bývalý ministr Brabec by o tom mohl vyprávět.

To bylo naše desatero. Mně se docela líbí i to, že přicházíte s tím, po čemž samozřejmě lidé volají, a to jsou poplatky za energie - když někdo najede na přímotop nebo má vysoušeče, tak že by dostal určitou kompenzaci za to. Ta varianta původní cena - nová cena se mi zdá docela dobrá, nějaký rozdíl mezi tím, nebo toto rychle vymyslet jednoduše, ale obávám se, že to nebude moct udělat například ČEZ, který je kótován na burze a musí hospodařit jakožto řádný hospodář s maximalizací zisku, ale že to bude muset být na státu. Ten do toho bude muset nějakou formou vstoupit. Tady nemám na to žádný přesný návod, ale ta cesta se mi zdá docela dobrá.

Poslední věc, kterou bych chtěl říct, to je na zvážení všech politických stran. Pravděpodobně nás toto bude čekat i v budoucnosti, to je realita. Povodně a podobné přírodní katastrofy si nikdo nepřeje, ale s ohledem na celou řadu faktorů nelze vyloučit, že nás to nepotká v nějakých několika dalších letech. Zvažme to, jestli vytvořit... A teď je to rakouský vzor - já jsem si to celkem nastudoval, nezdá se mi to jako špatná myšlenka - oni to nazývají fond pro přírodní katastrofy, můžeme to nazvat povodňový fond, to je celkem jedno, jak se to nazve, ale je to speciální fond, který se vytváří v průběhu let dobrých - ano, musí se na něj postupně přispívat z různých zdrojů. Je zajímavé se podívat, jaké všechny zdroje tam Rakušané dávají: jsou to municipalitní, veřejné, státní, různé poplatky se tam do toho vkládají. Ale faktem je to, že mají okamžité peníze, které nepodléhají potom žádným rozpočtovým změnám a de facto z hodiny na hodinu, když to přeženu, se dají vyplácet na činnosti, které jsou dopředu nadefinované, na kterých se samozřejmě musí třeba vláda nebo činovníci shodnout. Podle mého názoru to je dobrý nástroj, který možná i v určité době potom uleví rozpočtu, protože samozřejmě pak je to rána. Rozumím tomu, že desítky miliard korun vydávat z rozpočtu a zvyšovat tím schodek, z toho nemá radost žádný ministr financí.

Za mě je to vše a děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné odpoledne.

Vyměnili jsme se v řízení schůze ještě před otevřením obecné rozpravy. (Místopředsedkyně Kovářová upozorňuje, že obecná rozprava je otevřená.) Už je obecná rozprava otevřena.

V tom případě s přednostním právem je tady pan poslanec Radim Fiala, před ním vystoupí ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já jenom stručná reakce na pana místopředsedu Havlíčka, který právě odchází. (Poslanec Havlíček se vrací do sálu.)

Děkuju, vaším prostřednictvím.

Ono s některými věcmi do minulosti by se dalo polemizovat, ale proto tu dnes nejsme. Já jsem vystoupil s faktickou.

Vy jste tady mluvil o darech. Já bych chtěl jenom Sněmovnu informovat a prostřednictvím médií možná veřejnost, že už v létě po dohodě s Ministerstvem financí, aniž jsme tušili, že budou povodně, jsme nahráli k Lex Ukrajina pozměňovací návrh k tomu, aby veškeré daně humanitární pomoci nejenom pro Ukrajinu, ale to, co vlastně tady bylo společně vymyšleno za covidu pro všechny humanitární pomoci, kulturní záležitosti, sociální záležitosti, všechny dary, aby pokračovala možnost odpisů do 30 procent základu daně, protože kdyby ten pozměňovací návrh neprošel v tomto roce, tak by se to už nedalo v tomto roce uplatit. Proto jsme to v létě nahráli, čeká to na projednání.

Tak jenom doupřesnění k tomu, co jste říkal. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím.

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dobrý den. Dovolte mi se jen krátce vyjádřit k novele zákona o státním rozpočtu, kterou tu dnes budeme projednávat a která obsahuje návrh na zvýšení letošního rozpočtového schodku o 30 miliard korun.

Vláda tento svůj návrh odůvodňuje nutností získat tyto prostředky na náhradu škod způsobených povodněmi, které zasáhly část našeho území v polovině září, koneckonců hlavně také Olomoucký kraj, kde já žiju, takže jsem to viděl v realitě, jak to tam vypadá. Pro úplnost doplňuji, že ze stejného důvodu bude vláda navyšovat i původně plánovaný schodek rozpočtu pro příští rok, a to o 11 miliard korun. (Upřesňující poznámka z pléna.) Deset.

Co je v této souvislosti zajímavé a možná také zarážející? Třeba to, že odborné odhady povodňových škod jsou výrazně nižší než vládní odhady, které činí 100 miliard korun. Pojišťovny odhadují pojištěné škody - pojištěné škody - celkem na maximálně 17 miliard korun, Česká spořitelna pak odhaduje celkové škody, tedy včetně těch nepojištěných, na maximálně 35 miliard korun.

A když jsem u České spořitelny, já jsem to viděl, chtěl bych jim poděkovat za to, že na povodně dali 60 milionů korun, protože to bude určitě potřeba.

Dodávám, že i při povodních v roce 2002 a 2013 činily pojištěné škody zhruba 50 procent škod celkových. Letošní stav podle mého názoru bude obdobný.

Vláda chce tedy náš veřejný dluh prostřednictvím dvojího navýšení deficitu státního rozpočtu zvýšit o dalších 40 miliard korun. Přitom jsme všichni zaznamenali, že 50 miliard korun na pomoc občanům postiženým povodněmi bude možné využít z fondů Evropské unie, z Fondu soudržnosti a Fondu solidarity.

Podotýkám, že nejde o žádné peníze navíc, které by nám Evropská unie darovala, ale o možnost využít těchto 50 miliard z fondových peněz, které nám byly přiděleny v rámci současného, probíhajícího šestiletého programovacího a rozpočtového období Evropské unie. A já vím, co chce pan ministr říct. Pravděpodobně to, že prvně ty peníze budeme muset zaplatit, a pak možná někdy za půl roku nám je Evropská unie možná bude refundovat. Byl by to docela rozumný nápad použít tyto peníze na úhradu povodňových škod a nevyhazovat je na jiné takzvané měkké projekty, které tady známe z minulosti, typu rozhleden, cyklostezek nebo dotací vybraným s vládou spřátelených subjektů, ať už jde o privátní firmy, nebo politické neziskové organizace, přes které vláda uplatňuje svůj vliv, přičemž platí, že takzvané evropské peníze nejsou penězi, které by nám hodná, altruistická Evropská unie darovala, ale jde o peníze vybrané z daní občanů členských států Evropské unie, tedy včetně českých občanů. Ale chci tím říct, že na náhradu povodňových škod by mohly být tyto peníze z fondu EU klidně v plném rozsahu použity, a alespoň by posloužily něčemu potřebnému a užitečnému - možná poprvé v historii - a nemusel by se výrazně navyšovat náš rozpočtový deficit a státní dluh.

A ještě k tomu doplním jeden údaj. Při předchozích povodních, tedy v letech 2002 a 2013, stát podle Národní rozpočtové rady zajišťoval zhruba 25 procent pomoci, o zbytek se postaraly pojišťovny, obce, kraje, které mimochodem mají většinou zatím přebytkové rozpočty. To by tedy znamenalo, že vláda, jestli dobře počítám, jestli chce mít k dispozici na povodňové škody nyní 90 miliard korun, jedná tak, jako by celkové škody měly činit 360 miliard korun, přičemž maximální odhad škody učiněný Českou spořitelnou je cirka desetkrát nižší. ***