Neautorizováno!
(16.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Ty nedostatečné prostředky na dávky důchodového pojištění samozřejmě kritizuje nejen opozice, ale taktéž Národní rozpočtová rada. Tam není rozpočtována odpovídající částka na dávky důchodového pojištění. Plánovaný meziroční nárůst o 11,2 miliardy korun je mírně nižší než objem dodatečných prostředků, které vyplývají z toho, jakým způsobem vláda navrhla valorizaci důchodů na rok 2025. Byl ze strany MPSV zveřejněn, je to opravdu cirka 12,2 miliardy korun a o 1 miliardu se tady lišíme. Zároveň však aktuální propočty Národní rozpočtové rady ukazují, že objem letos vyplacených prostředků na důchody bude o cirka 5 miliard korun vyšší, než předpokládá rozpočet. "Skutečný meziroční nárůst objemu prostředků" - cituji - "tak pokryje dodatečné výdaje související s valorizací méně než z poloviny, a rozpočtovaná částka na rok 2025 je tedy podhodnocena, a to (o) 5 až 7 miliard korun."
Já si pamatuju, jak jsme řešili dávky důchodového pojištění a jak pan ministr říkal v těch svých prohlášeních, cituji, a to bylo v období vysoké inflace, když jsme tady řešili mimořádné valorizace u důchodů, kdy tam najednou v rozpočtu chyběly peníze a Národní rozpočtová rada také na to poukazovala, a pan ministr řekl: "To jsou drobné, se kterými si rozpočet poradí." A jak si nakonec poradil, když to skončilo u Ústavního soudu? No, že právě všichni senioři byli kráceni o zhruba 1 000 korun v průměru na jednoho důchodce měsíčně, protože tam chyběly prostředky na důchody. Víte, jak to dopadlo u Ústavního soudu, to už nemusím opakovat.
Tak. Co se týče například příjmů na sociální pojištění, tady jsem hovořil o rozdílech 809 miliard, ano, skutečně tam je to příjem ze sociálního pojištění. Když tady pan ministr naznačil, že by to mohla být sociální daň, nic samozřejmě proti tomu nemám, naopak, pojďme to nazývat tak, jak to ve skutečnosti je.
Co se týká například jedné z priorit, což jsou povodně, které Moravskoslezský kraj opravdu zasáhly velmi citelně, tak tam, pokud se bavíme o schodku deseti miliard v rozpočtu, který tam bude - a už jsme schvalovali samozřejmě ve stavu legislativní nouze další schodek u rozpočtu - tak jenom připomenu, že skutečně když byly dvě velikánské povodňové vlny v roce 2002 a 1997, tuším, tak se prostě s rozpočtem nehýbalo, tam rozpočet zůstal tak, jak je, a ten si s ním poradil.
Co se týká Úřadu práce a jeho platů, prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci jsou stanovené ve výši 4,6 miliardy korun, jsou rozepisovány zhruba pro 10 700 zaměstnanců, to znamená, že v tomto duchu bude průměrný plat rozpočtován ve výši 35 916 korun. U České správy sociálního zabezpečení je to nějakých necelých 36 000 korun, pro zaměstnance v pracovním poměru ve výši dokonce 43 700 korun.
Pokud se ale podívám na jednotlivé kapitoly v rozpočtu, tak například tady máme velký pokles právě v procentu u výdajů třeba na dávky státní sociální podpory a dávky v pěstounské péči, a to z 2,17 procent vůči samozřejmě percentuálnímu státnímu rozpočtu na 1,88, tedy je pokles o necelé 4 miliardy korun. To by mě zajímalo samozřejmě, co se v tom ukrývá, jakým způsobem vláda přistupovala k tomu, že máme zhruba o 3,5 miliardy menší dávky státní sociální podpory a dávky v pěstounské péči, čím to je, protože naopak nám o 5 miliard naskočily dávky taktéž státní sociální podpory, ale vlastně z jiných kapitol, jestli to je jenom nějaká účetní záležitost, anebo co se skutečně za tím skrývá, poněvadž příspěvek na bydlení nám například vzrostl o 100 000 žadatelů meziročně a tady toto neustále trvá, protože to vidíme i z těch statistik úřadů práce, které příspěvek na bydlení vyplácejí. Co se týká například dávek pomoci v hmotné nouzi, tam to skutečně naskočilo, ze 7,5 miliardy je to rozpočtováno na rok 2025 na 15,9 miliardy. To by mě taktéž zajímalo, proč dávky v hmotné nouzi takhle poskočily. Naopak se snížily o 300 milionů dávky osobám se zdravotním postižením, a přitom se tam samozřejmě zvýšil příspěvek na péči ve II., III. a IV. stupni, v tom I. ne. Jak je to možné? Tam pravděpodobně se snižuje nominálně a více to je vidět na výdajích ve státním rozpočtu, které jsou právě u dávek osobám se zdravotním postižením vůči výdajům tak, jak to tady říkáme, v procentech ke státnímu rozpočtu.
Naopak aktivní politika zaměstnanosti nám vzrostla třikrát, zhruba o 170 procent, je to třikrát více, ale nezaměstnanost se pořád drží v Evropské unii na nejnižších číslech, 2,6 procenta. Je to, bych řekl, nevídané, rozpad toho čísla, je to pravděpodobně dáno tím, že jsme asi čerpali nějakou vyšší dotaci v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, a sedmiprocentní pokles, který tady vidíme například u osob se zdravotním pojištěním, o kterých jsem hovořil, je tady prostě v přímém kontrastu tady těchto čísel. Co nám ale zůstává stejné - a já tomu skutečně nerozumím a vypadá to tak, že ani inflace tady s tímto číslem nějakým způsobem nezahýbala - je stejná položka u sociálních služeb v oblasti sociální péče. Je tady úplně stejné číslo, necelých 26 miliard korun. Tam se samozřejmě ptám, co se stalo například u cen s energiemi, jestli to skutečně provozovatelé ušetřili, nebo naopak to třeba nebudou do budoucna nárokovat, anebo se samozřejmě to číslo bude podle aktuálních jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb ještě nárokovat a upravovat.
Já se potom dostanu samozřejmě postupně k jednotlivým věcem, protože budu reagovat faktickými poznámkami právě tady v této rozpravě, nicméně pokud se tady bavíme obecně o státním rozpočtu, tak je to prostě rozpočet, který bych nazval, že je předvolební, říkal jsem to tady už několikrát, je to rozpočet - i podle Eurostatu, i podle Národní rozpočtové rady - který se nezakládá na skutečných, reálných číslech. Spousta ekonomů rozpočet napadá i přesto, že ho tady hlavně ministři a pan premiér z ODS vyzdvihují. Účetní operace v jednotlivých kapitolách, například v dopravě, to nechám prostě na jednotlivých svých kolezích gesčních, kteří tady jsou, ale v tuto chvíli jsem položil několik otázek právě ohledně státního rozpočtu k Ministerstvu práce a sociálních věcí a byl bych moc rád, aby mi bylo například skutečně vysvětleno, kde se potom do budoucna vezme u řádných valorizací, které jste si schválili, 5 až 7 miliard navíc. Děkuji moc.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde žádost místopředsedy poslaneckého klubu SPD, aby přednesl stanovisko poslaneckého klubu pan poslanec Jan Hrnčíř.
Chci se zeptat, necháte to na později, nebo to přednesete teď? (Neverbální reakce s poznámkami z míst mimo mikrofon.) Je to o tom, že jestliže přednášíte stanovisko poslaneckého klubu, máte přednostní právo, nemusí být otevřena rozprava, ale já s tím nemám problém.
Učiním to, že otevírám rozpravu, a s přednostním právem bude předneseno stanovisko klubu SPD, takže nyní jsme otevřeli rozpravu. Prosím, máte slovo. ***
