Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Zní to snad lépe než natvrdo říci, že jsou špatně nastavené odhady některých příjmů a díry ve výdajích? Je to konstatování národní rozpočtové rady, podle níž pracuje návrh rozpočtu z pera vládní koalice s nadhodnocenými příjmy a podhodnocenými výdaji. Vláda je podle expertů příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Výše uvedenému by možná mohl nasvědčovat i fakt, že třeba při povodních v letech 2002 a 2013 stát pokrýval jen asi třetinu, pardon, čtvrtinu celkových škod a pojišťovny tehdy zaplatily zhruba polovinu. Navíc se na sanaci škod podílely i kraje a obce. Odhad škod po letošních povodních se v současné době pohybuje někde kolem 16 miliard korun. Proč tedy v rozpočtu letošního roku a roku příštího (je?) celkem 40 miliard korun? Platíme stále více za to, abychom vůbec mohli splácet své dluhy. To je skoro jako vzít si úvěr, abyste mohli zaplatit úroky na předchozí úvěr, a než si to uvědomíte, máte z toho nekonečný kolotoč, ze kterého se nedá vystoupit. Vláda v tomto případě připomíná dítě, které se točí na kolotoči stále rychleji, a doufá, že to někdo zastaví. Asi jsme si měli vzít popcorn, abychom se připravili na představení, které vláda nazývá odpovědným hospodařením. Ale já bych to nazvala spíš divadelní hrou - na schovávanou s našimi financemi, a jak se zdá, vláda tu hru velmi dobře ovládá. Jenom škoda, že její hlavní obětí je a bude státní kasa a daňoví poplatníci. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Další, kdo je přihlášen, je pan kolega Radek Vondráček, mezitím načtu omluvy: Vít Kaňkovský od 22.45 ze zdravotních důvodů se omlouvá, Petra Quittová od 22 hodin z rodinných důvodů, paní poslankyně Helena Válková ze zdravotních důvodů od 22 hodin a pan ministr Vít Rakušan od 22 hodin z osobních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo děkuji za slovo. Já jsem nepředpokládal, že budu k rozpočtu hovořit 24. 10., když jsme zahájili 23. 10. Takže já výrazně zredukuji a zmodifikuji ten svůj připravený projev. Jako úřadující stín Pavla Blažka bych se chtěl stručně vyjádřit ke kapitole 336 Ministerstva spravedlnosti.

Samozřejmě, měl jsem připravený klasický úvod. Jako už každý rok, co vykonáváme tuto opoziční práci, že se jedná o vybájený rozpočet, který, jak řekl třeba kolega Patrik Nacher, není racionální a není realistický - ale jako vždycky by se nakonec ukázalo, že jsem měl pravdu, protože my tady tu rozpravu obsahujeme každý rok - a to, že ten rozpočet nakonec nepokrývá výdaje, které to ministerstvo nutně musí vynaložit, tak to se každý rok potvrdilo. Potvrzuje se to na setkání se zástupci justice, kdy i pan ministr nakonec musí přiznat, že nemá prostředky, aby splnil veškeré požadavky, zejména platové. Rozpočet Ministerstva spravedlnosti v podstatě není ale žádná vysoká a složitá matematika. Ten rozpočet je 39 miliard přibližně, a když si to vezmete, tak třeba jenom na platy v justici je to 15,2 miliardy, na zdravotní a sociální pojistné je to dalších 5,2 miliardy, ve vězeňství máte na platy 6,6 miliardy, plus 2,2 miliardy na pojistné, když k tomu ještě připočítáte 2 miliardy na důchody a výsluhy, které spadají do vězeňství, tak se dostanete na částku, že z těch 39 miliard na resortu spravedlnosti se 32 miliard utratí za platy a související výdaje. Jenom na soudce - pro zajímavost - připadá 9,5 miliardy korun. Ta částka - nebo 39 miliard - to je ale jaksi vyjádření určité redukční diety, na které už je ministr - tento resort Ministerstva spravedlnosti - několik let. A já tedy nebudu probírat jednotlivé položky, tak, jak jsem si nastudoval tu kapitolu, ale zastavím se u jedné věci - když už mluvím o těch platech. Nedávno jsme měli historickou událost - měli jsme třídenní stávku pracovníků soudnictví, kteří nikdy předtím tímto způsobem neprotestovali. Určitě to není skupina, která by chtěla za každou cenu rebelovat a protestovat, ale skutečně se dostali už do situace, která byla pro ně neúnosná a základním důvodem té stávky bylo, že nebyla splněna dohoda, kterou uzavřeli, kterou, jak tvrdí, uzavřeli i s panem ministrem financí. Může mi pan ministr potom reagovat? Já vám to vysvětlím. Oni jsou přesvědčeni, že dohoda spočívala v tom, že se dorovná jejich příjem na průměrně rozpočtovaný plat ve státní sféře. Sféře, když odečtete učitele a ozbrojené složky. A v roce 2024 byl tento příjem 40 804 korun.

Já jsem si našel na stránce 13 kapitoly. Ministerstva spravedlnosti částku - já vám to řeknu přesně - 41 103 korun, ano, to je vyšší částka, jenže mezitím samozřejmě se přidávalo v ostatní státní sféře, takže já, když k tomu připočtu těch 1 400 korun, nebo na kolik byla uzavřena ta dohoda, tak oni oprávněně říkají, že zase nedorostli k tomu průměrnému příjmu, a to bylo minimum, se kterým šli do vyjednávání. A když se bavím se zástupci justice a ptám se, jaký byl výsledek stávky, tak oni mi říkají, že v podstatě neví, že odpověď neznají, protože ministři se s nimi odmítají sejít, že to považují za zbytečné. Tu částku 41 103 korun znají pouze z médií. Za situace, kdy požadujeme po zaměstnancích justice vysokou kvalifikovanost, mlčenlivost, skvělou znalost českého jazyka, nadprůměrnou znalost... počítačovou gramotnost, kdy se jedná opravdu o práci specialisty, tak se dostáváme na rozpočtované částky - když to vezmu popořadě, tak třeba v roce 2023 byl ten průměrný plat zaměstnanců soudu 36 916 korun, taková zapisovatelka jako nástupní plat v roce 2023 měla 21 800 korun. Jenom pro porovnání, já to budu brát podle toho roku 2023, průměrný plat zaměstnanců státu 44 973, průměrný plat u finanční správy 45 394. Ale co je nejvíc zarážející, že třeba průměrný plat zaměstnanců Ústavního soudu v roce 2023 činil 51 062 za relativně srovnatelnou činnost. To znamená - stejný zaměstnavatel za podobnou práci odměňuje pracovníky - jenom proto, že to je z různého šuplíku placeno, z různé kapitoly - zásadním rozdílným způsobem. To už je potom něco, co odporuje i platnému pracovnímu právu.

Já bych proto chtěl položit otázku panu ministrovi a panu ministrovi financí, jak se tedy projevila ta stávka a kdy tedy můžeme počítat s tím, že skutečně se dorovná ten rozpočtovaný plat - bez učitelů a ozbrojených sil - pracovníků v justici.

K tomu bych měl ještě jednu další připomínku. V tom rozpočtu se jednoznačně mluví o tom, že byl zohledněn ústavní nález z května letošního roku a počítá se s tím, že koeficient u soudců a státních zástupců bude tedy obnoven a bude to ta číslovka tři a že se s ním počítá v tomto rozpočtu. Já jsem se ale dnes dočetl ve sdělovacích prostředcích toto, že vláda svým návrhem na růst platů politiků a soudců riskuje, že opět skončí u Ústavního soudu a že soud její rozhodnutí zruší. Pro příští rok totiž kabinet počítá s tím, že se platy soudců i politiků budou počítat podle totožného koeficientu, jaký soud už letos v květnu označil za protiústavní. Podle ústavních právníků tím jde vláda proti rozhodnutí Ústavního soudu. Pochybnosti má i Jan Kněžínek, který vede legislativní radu vlády. Návrh zákona vláda projednala a míří do Sněmovny. Musím říct, že jsem byl skoro šokován návrhem vlády pro následující období úplně zachovali model, který Ústavní soud zrušil, vůbec nerespektovali jeho rozhodnutí, uvedl ústavní právník Ondřej Preuss. Soud v květnu označil za protiústavní snížení koeficientu, kterým se počítá platová základna soudců. Politici tento koeficient snížili v konsolidačním balíčku ze tří na 2,822 - místo trojnásobku hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce by tak soudci brali jen 2,822. Po reakci veřejnosti kabinet couvl, předložil novou variantu: koeficient vrátí na hodnotu 3, ale až od roku 2026. V příštím roce se budou platy počítat s koeficientem 2,822. Návrh jde přímo proti nálezu Ústavního soudu, uvedl Libor Vávra, prezident Soudcovské unie. Nechtěl nicméně sdělit, zda by se případně soudci domáhali zrušení této části zákona. Já mám otázku na pana ministra financí, případně na pana ministra spravedlnosti, jak se to projeví rozpočtově? Jestliže jsem to pochopil svým selským rozumem, tak ty platy budou i nadále s koeficientem 2,822, rozpočtován je koeficient 3- takže já tím svým primitivním způsobem vidím, že stát v roce 2025 něco ušetří, takže tam bude nějaká úspora. Zajímá mě potom, jestli ty peníze zůstanou v rezortu, jestli budou využity na platy těch lidí, protože ty nůžky mezi soudci a mezi těmi zaměstnanci se neustále rozevírají a ten sociální smír taky nemusí trvat věčně. Nebo jestli případně ty prostředky... Nebo o ty prostředky resort spravedlnosti zase přijde? Děkuji za odpověď, případně bych reagoval na pana ministra. Udělal jsem prostě maximum pro to, abych byl stručný. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a reagovat pravděpodobně bude nejdříve pan ministr financí Zbyněk Stanjura, hned po něm s přednostním právem pan ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Je fakt těžké nereagovat, když tady (je?) tolik faktických chyb. To jednání se zástupci odborářů bylo vlastně smutné. Od nás se dozvěděli po dvou letech uzavření dohody, jakou dohodu jsme uzavřeli s těmi, kteří za ně vyjednávali po dvou letech. To fakt není chyba státu. ***