Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Mikuláš Bek)
Přečtěme si ten text přesně. On říká, že ty pravomoci převezme jiné těleso, ale nemění se ty standardy. A rozhodně to nelze číst tak, že by se přijetím tohoto pozměňovacího návrhu na vyšší odborné školy měly vztahovat akreditační standardy pro vysoké školy, které jsou obsaženy ve vládním nařízení. Tak jenom tady prosím, jako čtěme velmi pečlivě ten text. Říká, že místo dvou orgánů bude jeden, ale zůstávají v platnosti stávající pravidla, stávající standardy. Na tom se v tuto chvíli opravdu nic nemění.
Samozřejmě vedeme debatu o budoucnosti vyšších odborných škol. Já jsem říkal ve svém úvodním slově, že ministerstvo pracuje na návrhu, který bude odeslán brzy do Sněmovny, který otevře možnost, pokud bude přijat, vyšším odborným školám provozovat kratší programy než tři roky - rok, dva, což jsou programy krátkého cyklu, které v našem vzdělávacím systému zcela chybí, které potřebujeme, potřebují je zaměstnavatelé. To podle mého přesvědčení má být jádrem činnosti vyšších odborných škol v budoucnu. A považoval bych za prospěšné, aby přitom se dařilo lépe nastavit tu propustnost potom pro absolventy těch kratších programů směrem k bakalářským programu na vysokých školách. Ale to musí být věcí smlouvy mezi těmi školami. Není to nic, co by mělo oktrojovat zákon nebo ministerstvo. Je to věc dobrovolné spolupráce.
To je představa, kterou mám, kterou vůbec nepopírám. Ale ta bude předmětem další debaty nad konkrétními buď zákony v případě tedy těch kratších cyklů, anebo dobrovolné diskuse mezi vysokými a vyššími odbornými školami. Takže znovu opakuji, to není transformace. Je to přenesení výkonné činnosti z jednoho orgánu na druhý tak, abychom zajistili profesionalitu. Protože budovat dvě tělesa, která budou profesionální, budou dostatečně věcně, profesně připravena na otázky posuzování kvality, nedává smysl. Podle mě je správné, abychom měli jedno těleso.
Název pro terciární vzdělávání podle mě je odkazem na zcela běžnou terminologii, která se objevuje jak v národním, tak v mezinárodním kontextu. Terciární vzdělávání je prostě kategorií, do které zařazujeme už léta vyšší odborné školy v reportování třeba vůči statistikám OECD. Ty stávající tříleté voškové programy reportujeme celá desetiletí jako součást terciárního vzdělávání. Není o tom pochyb. Nejsou to ale vysoké školy. Nemají být akreditovány podle standardů pro vysoké školy. Mají vlastní standardy.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím paní poslankyni Berkovcovou.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Navážu na svoje předřečníky. My se tady můžeme handrkovat o tom, jestli Rada vysokých škol a Česká konference rektorů měly negativní stanovisko, a pak ho změnily na neutrální stanovisko.
Tady jde o to, že vy jste ty vysokoškolské reprezentace úplně obešli s těmi pozměňovacími návrhy. Oni si stěžují, že s nimi nebylo řádně jednáno. To, že se pan ministr s nimi sešel, pak byli přizváni na jednání podvýboru, to přece nestačí. Oni poukazují na to, že takto komplexní a systémové změny se mají řešit v samostatném řádném legislativním procesu, a ne narychlo pozměňovacími návrhy, které se pak už nedají ale změnit. Takže vy jste je obešli, vy jste se vyhnuli tomu řádnému legislativním procesu a oni neměli šanci se k tomu vyjádřit kromě nějakých připomínek. Děláte to vždycky!
Já se úplně děsím toho, až se otevře školský zákon a budeme řešit regionální školství, s čím vším přijdete a co tam všechno nalepíte - jaké hrůzy. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Můžeme přejít k dalšímu řádně přihlášenému, a to je pan poslanec Lubomír Brož. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, bylo již řečeno k této novele hodně i od mých kolegů kritických připomínek. Já se ve svém vystoupení zaměřím na dva pozměňovací návrhy, které bych chtěl tímto podpořit.
Prvním z nich je pozměňovací návrh je Igora Hendrycha, ke kterému jsem se i přihlásil ve druhém čtení, když nebyl přítomen. Je to pozměňovací návrh, který se zaměřuje na zpřísnění podmínek pro přijetí ke studiu v doktorských programech. Již tady o něm dneska byla diskuse. Tenhleten návrh reaguje na potřebu zlepšit systém přijímání do těchto programů tak, aby byla zajištěna potřebná úroveň přípravy studentů a zvýšená pravděpodobnost úspěšného dokončení studia. Ten návrh vlastně konkrétně upřesňuje, že podmínkou přijetí ke studiu v doktorském programu je řádné ukončení magisterského programu ve stejném či příbuzném oboru. Tenhleten krok pomáhá podle pozměňovacího návrhu zajistit, aby uchazeči, kteří se chtějí hlásit do doktorských programů, měli již odpovídající odborné znalosti a dovednosti z daného oboru. Tím se předchází situacím, kdy by studenti mohli kvůli nedostatku specializovaného vzdělání zápasit s požadavky studia, anebo ho nedokončit.
Já si myslím, že tento návrh i tak, jak ho kolega Hendrich představoval, je opravdu důležitým krokem ke zvýšení kvality našeho vysokoškolského systému a k tomu, abychom byli schopni produkovat odborníky na nejvyšší úrovni, kteří budou připraveni přispívat k vědě a výzkumu i na mezinárodním poli. Tímto krokem také v neposlední řadě reagujeme na potřeby současného trhu práce, který potřebuje hluboké znalosti a specializaci.
Druhým pozměňovacím návrhem, který bych chtěl zmínit a podpořit, je pozměňovací návrh B2 Karla Raise a dalších. Jedná se o pozměňovací návrh, který se zabývá procesem transparentnosti a otevřenosti ve volbách rektora veřejné vysoké školy. Návrh zavádí takzvané volební shromáždění, které spojuje akademický senát a správní radu univerzity při volbě rektora. To posiluje nejen demokratické principy uvnitř akademické obce, ale také zvyšuje důvěru veřejnosti v tento proces. A to si myslím, že velmi důležitý faktor. Volební shromáždění má totiž zaručit, že na volbě rektora se budou aktivně podílet zástupci jak akademické obce, tak i správní rady, čímž se vytváří komplexní pohled na řízení univerzity a její rozvoj.
Každý kandidát na pozici rektora bude muset přesvědčit širší spektrum voličů o svých kvalitách a vizi pro budoucnost vysokých škol. Tento model také zajistí, že rektor bude mít silný mandát a širší podporu, což přispěje k lepšímu fungování této instituce. Navrhovaná úprava také kromě jiného stanoví jasné a jednoznačné podmínky pro jmenování a odvolání rektora, což představuje stabilitu vysokých škol a jejich řízení. Já tento krok považuji za velmi důležitý a možná klíčový pro zachování akademických hodnot a zejména transparentnosti.
Děkuji za podporu těchto pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Další řádně přihlášený je pan poslanec Karel Haas. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já tu debatu určitě nijak neprodloužím a myslím, že to vystoupení bude naprosto konstruktivní. Trošku pak ulehčím té hlasovací proceduře. Přicházím s tím - a pak řeknu krátké odůvodnění - podle § 64 jednacího řádu se zpětvzetím pozměňovacího návrhu, který je evidován v informačním systému Sněmovny pod číslem 4958. Je to společný pozměňovací návrh můj a kolegyně Evy Decroix.
Teď stručné odůvodnění toho zpětvzetí. Je to pozměňovací návrh, který se týká postavení vysokoškolských ústavů. Dneska se už toho tématu kratince dotkl ctěný kolega Ivo Vondrák. My si pořád s kolegyní Evou Decroix myslíme, že jsme tím pozměňovacím návrhem to téma otevřeli. Dobře. Ale konstruktivně chápeme, že možná vyžadovalo větší projednání.
Já jsem po podání pozměňovacího návrhu osobně jednal s některými řediteli vysokoškolských ústavů, třeba s ředitelem Ústavu technické experimentální fyziky panem docentem Šteklem, měli jsme velmi dobrou debatu. To znamená, nevadí nám, že jsme tu veřejnou diskusi na téma postavení vysokoškolských ústavů otevřeli. Ale konstruktivně chápeme, že takovéto věci vyžadují v tom akademickém a vědeckém prostředí důkladnější projednání.
Proto jsme se rozhodli s kolegyní Evou Decroix tento pozměňovací návrh vzít zpět. Činím tak opravdu i po dohodě s ní. Děkuju mnohokrát. ***
