Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.50 hodin)
Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane premiére. Já tomu rozumím, nicméně v podstatě vím, že vlastně administrátorem těch finančních podpor ve prospěch zemědělských subjektů a potravinářských subjektů bude sice Ministerstvo zemědělství, ale vzhledem k tomu, že se skutečně jedná i o té možnosti krizové rezervy EU, tak bych tam požádal o to, abychom byli aktivní.
Na druhou otázku, která měla být doplňující, vy jste mi zčásti odpověděl, nicméně ta otázka zněla, jestli budou otevřeny nové dotační tituly prostě pro běžné občany, protože zatím dostali rázově 40 000 korun a vlastně přichází zima a náklady na bydlení budou čím dál vyšší, takže jestli byste mohl, nebo někdo, říci vlastně těm samosprávám, kde bude možné nalézt nějaké odkazy na to, aby všichni postižení věděli, kde mohou žádat o další podpory. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní má slovo opět předseda vlády Petr Fiala.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já to zkusím zjednodušit. Tak samozřejmě klíčovou roli tady hraje Ministerstvo pro místní rozvoj, ale tu pracovní skupinu, vedenou Ministerstvem financí, jsme udělali právě proto, aby různé dotační tituly a různé varianty a možnosti pomoci byly pokud možno jednotné a pokud možno jednoduché.
Když já tady říkám, že jsme vyhlásili programy, které jsou pro obce, tak to ale má být tak, že skrze ty obce ta pomoc jde k občanům, takže samozřejmě obce mohou žádat o finanční prostředky na čistírny, vodovody, kanalizace, na to třeba jsme vyčlenili asi 2 miliardy korun, mohou žádat - a to už se zase týká obcí - o výstavbu modulárních mobilních domů, přípravu ubytovacích prostor. Už jsem říkal, bude spuštěn ten program, nebo přijímání žádosti bude spuštěno zítra, zase je to pro občany, ale je to skrze obce, což my považujeme za správné. Zmínil jsem tady program Živel 3. Tak Živel 3 poskytne dotace a výhodné úvěry i fyzickým osobám anebo společenství vlastníků jednotek právě na obnovu rodinných a bytových domů.
I občanů se týkají daňové výjimky a prodloužení lhůt. Takže ono to všechno jako směřuje k občanům a firmám, ale ten základní nástroj, že to jde skrze obce ve většině těch programů, které nejlépe znají to, komu je potřeba pomoct a kde je potřeba pomoct, tak aby to bylo co nejúčinnější.
A na to zemědělství se podívám.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A my nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Miloslava Janulíka. Prosím.
Prosím.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Pane premiére, já jenom rychle svoji interpelaci shrnu. Časovou osu snahy o přesun ambasády v Jeruzalémě, začátek té mojí činnosti v roce 2017, usnesení Sněmovny, výzva vládě, aby se zasadila o respektování Jeruzaléma coby hlavního města, jaro 2019 výzva ke společnému přesunu ambasád V4, 2019 hlasování o výzvě o výzvě kolegyně Černochové, skoro všichni byli pro, v roce 2021 vznik skupiny spojenců, kterou jsem založil, v roce 2022 předání obdobné výzvy premiérovi, potom v roce 2023 přednesení návrhu usnesení na skupině přátel, pak v roce 2023 konání třetího dne Jeruzaléma v Senátu s mezinárodní účastí zákonodárců, spojenců Izraele, pražská deklarace, mé prohlášení k tomuto, pak samozřejmě přišel rok 2023 říjen, takže hned devátého veřejná akce na Václaváku a 10. 10. jednomyslné usnesení všech 162 poslanců, které jsme iniciovali s kolegou Bartoškem a výzva k přesunu ve vhodný okamžik. V listopadu jsme ještě udělali konferenci právníků, kteří vysvětlovali statut Jeruzaléma jako hlavního města ve vztahu k mezinárodnímu právu, takže tam prostě byly vyvráceny všechny námitky. A 6. 6. se zase konal čtvrtý den Jeruzaléma ve Sněmovně.
Čili moje otázka směřuje k tomu, v jaké fázi je teď ten přesun, když vy jste byl jeden ze signatářů na jaře 2019, kdy 88 zákonodárců podepsalo tu výzvu ke společnému přesunu ambasád V4.
A z našeho i z mého pohledu je to teď jenom taková technicistní věc, a proto bych chtěl odpověď, v jaké fázi je teď ten přesun té naší ambasády do Jeruzaléma? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A nyní vystoupí předseda vlády Petr Fiala. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuju. Dneska je to takové zvláštní, protože v řadě těch věcí se vlastně v tématech, v důležitosti a i do jisté míry směřování shodujeme. A je to taky v tomto případě, vážený pane poslanče, protože já skutečně patřím k těm, kteří si myslí, že bychom takový krok měli udělat, a hlásím se k tomu svému podpisu. Jenom je důležité nějaké načasování a nějaký kontext A to tady chci připomenout.
V tuto chvíli mají v Jeruzalémě ambasádu pouze některé země. A když se podíváme na ten výčet, tak jsou to samozřejmě Spojené státy, a to je, řekl bych, trochu jiná kategorie. Pak je to Kosovo, Honduras, Guatemala a Papua Nová Guinea. Nikdo další.
To je samozřejmě situace, která by nám třeba mohla být jedno, ale v tom mezinárodním kontextu to prostě jedno není.
To samotné přesunutí ambasády z hlediska, řekněme, technického nebo administrativního vlastně není tak složité a podle zákona by o přesunu velvyslanectví rozhodoval ministr zahraničních věcí poté, co by předtím informoval vládu České republiky, čili technicky je to vlastně poměrně jednoduché.
Není to úplně jednoduché politicky a taky se ani nezdá, že by v té situaci, ve které se teď Izrael nachází, pod těmi všemi útoky, kterým je vystaven, že by takový krok v tuto chvíli měl nějakou prioritu. Já jsem celkem v kontaktu s izraelským premiérem Netanjahuem, takže třeba i vím, co Izrael potřebuje a co je momentálně na stole.
Já musím říct, že Česká republika opravdu mimořádně podporuje Izrael. Děkuju i za to, že z opozice pro to máme opravdu podporu, že se na to díváme stejně.
Já tady připomenu pár věcí, které jsou vlastně pro Izraelce důležité. Dodali jsme balistické vesty pro Izrael ve výši skoro 3 000 kusů, zrychlujeme vývozní celní licence do Izraele, to rezonuje, v Izraeli to má ohlas skoro podobný jako v roce 1948, když jsme pomáhali Izraeli. Tak je to významné. Poskytli jsme humanitární asistenci izraelskému zdravotnickému sektoru, další humanitární dary, ale samozřejmě jsou to i politické symbolické kroky, moje návštěva v Tel Avivu s kancléřem Nehammerem, kde jsem se setkal s premiérem i s prezidentem. Ministr Lipavský jednal v regionu. My jsme se postavili proti rezoluci Valného shromáždí OSN, hlasovali jsme i často - neříkám, že osamoceni - ale s malým počtem států pro nebo proti rezolucím, které nebyly vyvážené. Totéž jsme udělali i na úrovni Evropské unie třeba v případě společného prohlášení EU k eskalaci mezi Izraelem a Hizballáhem, kde jsme chtěli prostě i záruky pro Izrael.
Čili ta naše politika je konzistentní, já jsem za to rád, je na ní shoda a budeme v ní určitě pokračovat.
Teď jdu trošku nad rámec toho, co bych měl diplomaticky říkat, ale přesto to řeknu. Myslím si, že abychom udělali ten krok, na kterém se shodujeme, že ho jednou máme udělat, krok k přesunu naší ambasády, tak že bychom to měli udělat ve spolupráci s nějakými dalšími státy a nějakými dalšími evropskými státy. A to není vyloučeno, ale vyžaduje to určité načasování. Pak by ten krok měl ten efekt, který si od toho všichni slibujeme, a měl by i v tom mezinárodním prostředí větší váhu a byl by skutečnou pomocí.
Takže někam tam směřujeme a v nějaké takové fázi jsme, řekl bych, že ta eskalace a ten konflikt na Blízkém východě tu věc neurychluje. Spíše ji zpomaluje. Ale shodněme se na tom, že ten cíl máme a že na něm pracujeme a že by bylo dobré, kdybychom to dokázali udělat i v nějaké, ať už širší, nebo užší skupině, ale skupině států. ***
