Neprolo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.20 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Pak tady zaznívalo, e nai důchodci jsou na tom výrazně hůře ne v jiných zemích. U jsme si tady řekli mnohokrát, a já to jenom drobně připomenu. Srovnávat nás s Německem nebo s Rakouskem je nefér v jedné podstatné věci. U nás výplata důchodů je v čistém, stát to vyplácí v čistém, co těm lidem přijde na účet. Německo, Rakousko a celá řada dalích zemí vyplácí v hrubém. Německo má dokonce plné zatíení včetně odvodů na sociální pojitění, ono vyplácí důchody, vyplácí vám důchod a z toho důchodu ten německý důchodce platí odvod na sociální pojitění. Pro mě nelogické. No, ale to je v těch procentech těch výdajů. Take kdy ta procenta výdajů začneme srovnávat, tak my tady srovnáváme demagogicky vůči těm lidem, kteří tohle neznají, za tou kamerou něco, co není porovnatelné. Mě mrzí, e myslím, e větina z vás v té diskuzi to víte, a přesto ty argumenty pouíváte.
My kdy se podíváme na hodnoty, které srovnávají výi průměrného důchodu vůči průměrné mzdě v této zemi, to je takzvaný ten náhradový poměr, tak jsme dneska na druhé historicky nejvyí hodnotě. A důchodová reforma ve své zprávě říká, e i v budoucnu se budeme pohybovat zhruba kolem 39 a 40 % náhradového poměru. Ty hodnoty v minulosti byly kolem 35, 36, 37 %. Take jenom chci tady na základě faktů, dat, která jsou ve zprávě k tomuto návrhu, říci, jak ty skutečnosti jsou.
U se budou blíit do konce, nechci být úplně příli dlouhý. Pak chci říct, zaznívá tady argument: důchodová reforma není potřeba, ten systém byl za nás, teď myslím za vlády hnutí ANO, v přebytku, a âtudí to potřeba není. No já chci jenom tady poukázat, a si kadý udělá obrázek sám. (Ukazuje graf, staví ho před mikrofony.) To jsou deficity toho důchodového systému. Ten důchodový systém od toho roku zhruba 1995, 1996 je, v minusu zhruba minus 500 miliard korun. Je jenom pár let v tom období, kdy ten systém byl v malých přebytcích. A víme, e ten systém není oddělen od státního rozpočtu, je součástí státního rozpočtu. Kdyby ten státní rozpočet nedotoval ty roky, tak by ten systém, kdyby byl úplně oddělen, tak by musel dělat co? No sniovat důchody. To nechceme, nikdo to nechceme.
Tak já jenom říkám, kdy zazněl argument: není to potřeba, bylo to v přebytku, bylo to pár výjimečných jednotlivých let. Proč se ten systém dostal za poslední dva roky do takových velkých schodků, větích schodků, ne se původně předpokládalo? No protoe systém valorizací důchody výrazně zvýil a zvýil i výdaje na ně. To není něco, co by se dalo(?) říkat... Jako tady kdyby byla jakákoliv vláda za poslední dva roky, tak by ten deficit se vytvořil vlastně úplně stejný. A my se snaíme jenom tou důchodovou reformou přispět k tomu, aby ty deficity nebyly potom v jednotlivých letech minus 250, minus 300, 350 miliard v dneních cenách, ale snaíme se směřovat k tomu, aby ten deficit byl v těch letech nejnáročnějích, řekněme to takto, někde kolem minus jednoho, minus 1,2 % HDP, co říkáme, a myslím, e i opozice to říkala, e je to něco, k čemu bychom jako měli jako cíl směřovat.
Pak tady zaznívá, jestli Marian Jurečka, nebo někdo víme, co bude za 20, za 30 let? No, já to nevím na korunu přesně, já nemohu - ani ádný ekonom - garantovat, jestli ten deficit bude minus 344 v roce 2053 nebo 342 (miliard). Ale to, e ten deficit bude, kdy nic neuděláme, kdy bychom nic neudělali, kolem zhruba minus 4 a 5 % HDP, tak to říkají úplně vichni ekonomové, vichni ti, kteří opravdu se umí podívat na demografii, která v zásadě u prostě (je na) přítích 20 let daná, protoe prostě ty děti se nám nenarodily. Tam se nic nezmění. Moná tady zůstane nějaká část lidí, co přili s dočasnou ochranou, ta to můe malinko změnit a pomoci sníit trend toho poklesu, ale nezmění to dramaticky. Take to jsou fakta, která tady jsou, a prostě tu důchodovou reformu, a chceme, nebo nechceme, holt udělat jako musíme. A nejde to u odkládat dál, protoe kdy to řekneme, e to uděláme za čtyři nebo za osm let, tak to bude jetě, ale jetě víc bolet a bude to daleko sloitějí.
Já si tady dovolím jetě ukázat, co jsem nestihl, jak se nám vyvíjí ten náhradový poměr. (Ukazuje a staví před mikrofony graf.) Tady můete vichni vidět, dívám se tady na pana kolegu Andreje Babie, prostřednictvím pana předsedajícího. (Natáčí graf směrem k místu, kde sedí poslanec Babi.) Ten náhradový poměr za dlouhé roky, to jsou data, která jsou Českého statistického úřadu. A tady vidíme, jakým způsobem se to vyvíjí, tady máme ty poslední dva roky. Máme tady nejvyí, tady druhý nejvyí náhradový poměr vůči té průměrné mzdě. Já tím jenom chci dokladovat to, kdy se říká, e ten systém nepomáhá, e ta vláda na někom etří, tak já tady jasně říkám, je vidět ve výdajích, v růstu těch výdajů na důchody, jak se ten systém chová, jak se vyvíjí.
Tady si dovolím asi poslední jetě poukázat na to, jaká je reálná hodnota, reálná hodnota těch důchodů, to znamená, jaká je ta kupní síla těch důchodců, a vidíme tady (Ukazuje dalí graf.) od roku 2015 jak, se to vyvíjí v naí ekonomice, v naí společnosti, a tady vidíme to poslední období. Já to tady takto klidně nechám, mohu nechat třeba i kolovat, kdy ta data se někdy přehlíí a říkají se potom jenom nějaké věci, které nejsou pravda.
Tak já bych moc poprosil a váím si třeba tohohle týdne, kdy debata k jiným tiskům za MPSV byla tady jako velmi věcná, férová, racionální. Třeba včerejí debata k návrhu revize dávek, superdávce, ta si myslím, e byla taková, jaká má být, e tady přijdou kolegyně, kolegové z opozice, mají celou řadu jako i vlastně velmi podobných principů a pozměňovací návrhů, které cílí vlastně stejným směrem. Za mě si myslím, e takhle ta debata má vypadat.
Ale já jako upřímně jsem politik, chápu, e důchodová reforma je téma, kde se dá pracovat s ne úplně jasnou znalostí vech fakt a souvislostí, dá se to propojit s nějakým strachem, s obavou, s pocity. Ale myslím si, e toto jsou zrovna témata, která v zahraničí říkají politici, ale kdy se bavíme o reformě zdravotnictví, o reformě kolství, o reformě penzijního systému, tak se snaíme, abychom ty emoce dali úplně bokem, abychom do toho tu politiku tahali co nejméně. Jestli(?) chceme spravovat tu zemi dobře, odpovědně, tak je na místě, abychom to opravdu dělali na základě faktů, skutečností, bez zbytečných emocí a netahali do toho, jak se říká, tu politickou... Přemýlím nad správným slovem. To, co někdy prostě běí z hlediska určité, nechci říct manipulace, ale z mého pohledu bych to řekl jako za MPSV, kdy slyím některé výstupy, tak je to manipulace, protoe to je překrucování skutečností, faktů.
Já jsem tady vyjmenoval několik klíčových opatření důchodové reformy, která jednoznačně pomáhají zvyovat důchody těm lidem, garantovat jejich sociální stabilitu do budoucna. Ocenění té věci, a to mě mrzelo, e tady vlastně bylo v tu středu úplně opominuto, úplně a postaveno do úplně jiné role.
Take já děkuju. Byl jsem delí ne ve třetím čtení bývám, ale myslím si, e těch zhruba 22 minut, které jsem tady tomu věnoval, mělo snad aspoň trochu smysl. Doufám, e jsme schopni debatovat věcně, případně říkat, kdy s něčím nesouhlasím, a to já jsem vdycky v politice se snail za sebe dělat, kdy já s něčím nesouhlasím, nebo moje strana, tak navrhovat řeení, navrhovat jiné řeení, navrhovat lepí řeení a přesvědčovat ty ostatní o tom, e moje řeení je to správné. Ale nemít to, nemít tu alternativu a říkat: my to potom změníme, tak to je za mě mlácení prázdné slámy, a to si prostě normálně u takovýchto témat dovolit nemáme. Dámy a pánové, děkuju vám za pozornost. (Potlesk poslanců koalice.)
Místopředseda PSP Ale Juchelka: Já také děkuji panu ministrovi.
Místopředseda PSP Ale Juchelka: V tuto chvíli otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem Andrej Babi. Prosím, pane poslanče. Máte slovo.***
