Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.10 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Abychom pomohli stavebníkům, abychom pomohli architektům a dalším, které všechny tento byznys brzdí.
A samozřejmě tím vším, na konci této řady je i státní rozpočet, který by se měl plnit daněmi z toho stavebního byznysu, zaměstnaností a dalšími věcmi. Takže je to i celková věc ekonomiky České republiky, která prostě potřebuje nápravu do doby, než digitalizace stavebního řízení bude skutečně funkční.
Já mohu říct sám za sebe, že jsem si to také zjišťoval. Já jsem z Prostějova, zjišťoval jsem si to na stavebním úřadě v Prostějově a říkal jsem jim - ale vláda říká a koalice, pětikoalice tenkrát říká, že stavební systém funguje. A oni mi řekli - no, pane poslanče, jestli myslíte, že když spustíte počítač a rozsvítí se monitor, tak funguje. Ale nic jiného, moc se s tím dělat nedá.
Takže já budu dneska velmi stručný, nechci to zdržovat. Jsem rád, že tady sedíme, máme po této vládě co napravovat, tak s chutí do toho, ať můžou všichni pracovat, ať aspoň něco funguje, ať se pohneme dál. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní tu máme dalšího přihlášeného s přednostním právem, pana poslance Ivana Bartoše. (Poznámky z pléna k přednostnímu právu jmenovaného.)
Já se omlouvám, pane poslanče, z jakého titulu máte přednostní právo? (Předsedající dostává informaci mimo mikrofon.) Omlouvám se, stále jste ještě předsedou...
Poslanec Ivan Bartoš: Ještě jsem stále předseda Pirátské strany. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Volby vedení Pirátské strany jsou až v sobotu, kdy bude zvoleno nové vedení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci, my jsme se dnes sešli kvůli takzvanému bypassu digitalizace stavebního řízení, tedy opatření, aby mohly stavební úřady spolu s těmi novými celostátními systémy dočasně využívat i systémy staré pro zpracování dokumentů a posílila se tak právní jistota v jejich úkonech.
My jsme tento krok začali připravovat ještě za mého působení na ministerstvu a skutečně tím cílem - a společným - bylo pro přechodnou dobu úřadům ulevit, aby pro ně nové systémy, než zajistí ten plný komfort, což se po startu nepovedlo a já se za to znovu velice omlouvám, tak aby toto období bylo překlenuto. Samotnou myšlenku odlehčení úřadům tedy rozhodně podporujeme a ani já ji nerozporuji.
Z mého pohledu však nelze podpořit, že nakonec vláda tuto přechodnou dobu natáhla, je to v tom materiálu, na neuvěřitelné tři roky. Protože ty systémy, a je to jedna z těch možností (nesrozumitelné) stavět odznova. Fakticky se tak na digitalizaci stavebního řízení jaksi rezignuje a vše jde na léta k ledu. Za mě nepochopitelně to rozhodnutí znamená jít delší a ve finále i dražší cestou.
Přitom podle všech podkladů, co jsem měl k dispozici, navázat na naši práci a projekt skutečně šlo, dotáhnout, popřípadě dodělat potřebné analýzy, což ostatně vyplývalo i z oné prezentace pana Trpkoše, IT experta SPOLU, kterou v září představoval na jednání vlády.
I přes všechny ty komplikace, které mě mrzí, jsme totiž reálně dodali systémy, díky kterým obíhá ta stavební dokumentace digitálně, což přináší lidem řadu benefitů, a i z toho závěru, který vycházel z těch analýz, tyto systémy lze dále rozvíjet. A i IT experti spolupotvrdili, že jde o zásadní posun kupředu.
Já bych si dovolil tady ocitovat dvě věci z vládního materiálu, které říkají: Možnost podání žádosti prostřednictvím Portálu stavebníka a sdílení projektové dokumentace v jednom úložišti lze považovat za zásadní posun v agendě stavebního řízení s benefitem pro správní orgány i účastníky řízení.
A dovolte mi také ocitovat nového ministra pro místní rozvoj pana Kulhánka, který v rozhovoru o systémech stavebního řízení říká následující: Systém má řadu funkcionalit, které fungují, se kterými se už stavební úřady sžily. Je zjednodušením systému, je systémem elektronickým, odklonili jsme se od papírové podoby. Řada těch věcí funguje, hardware je v pořádku, systém stavebníka nějak propustný a ještě se na něm ladí další funkcionality. Stejně tak elektronické úložiště dokumentace, to může být využito.
I přesto se vláda rozhodla vlastně posunout ten projekt a vzhledem i k tomu časování na další vládu, kdy není úplně jisté, zda někdo tu digitalizaci za ty tři roky dokončí, případně v jaké podobě nebo za jakou to bude cenu.
My jsme vlastně takovýto postup už měli. Bylo to hnutí ANO, které bylo osm let na Ministerstvu místního rozvoje, ale vlastně digitalizace stavebního řízení, ta finální dodávka byla pouze ono zadání, které jsem jako ministr zdědil, i z pohledu expertů zadání, které bylo značně předražené. Fakticky tedy, byť to mělo ty své potíže, ten posun jsme udělali ještě my a já věřím, že by se v něm mělo pokračovat, protože digitalizace obecně, ale i digitalizace procesu stavebního řízení je v zájmu České republiky.
Pan premiér Petr Fiala mně už ten projekt neumožnil dokončit. Tři měsíce se zdály na dotahování příliš dlouho, což já respektuji. Nicméně pak nerozumím tomu, proč na dokončení tohoto projektu bylo nejdříve vyčleněno 18 měsíců a následně vláda vlastně v tom návrhu posvětila, že je to až 38 měsíců, což si myslím, že není dobrá zpráva. To je víc než tři roky, Tři roky, to je dokonce delší doba, než já jsem měl možnost působit jako ministr na Ministerstvu místního rozvoje a kde vlastně jsem se mohl věnovat té digitalizaci stavebního řízení spolu s dalšími veškerými agendami, které na tomto ministerstvu jsou.
A ve skutečnosti jsme měli na tu přípravu ještě výrazně méně času. Nejdřív jsem musel nějakým způsobem uhasit tu tikající bombu, kterou jsem zdědil, což byl ten původní projekt, který byl špatně připravený, o miliardu dražší a což i třeba šéf architektů pan Kasl označil za tunel. Pracovala na něm jediná úřednice, řídil ho za milion pan Šteffel, obžalovaný v kauze Dozimetr. Ale to už v této Sněmovně několikrát zaznělo.
To samozřejmě znamenalo velké zdržení, stejně tak i proces předělání toho stavebního zákona, jehož novou podobu schválila jednohlasně Sněmovna až na jaře minulého roku. A k tomu se přidalo samozřejmě možná házení písku do vývoje systému, když jsme prostě odpískali ty původní soutěže.
Já to zmiňuju proto, že i přes všechny tyto problémy, o kterých jsem ale i zde průběžně hovořil, jsou ty základy nových systémů dodány. My jsme je dodat museli. Já jsem tím také argumentoval již zde historicky, když zaznívaly věci - celé to odložte, neboť dodání právě těch digitálních systémů je podmínka pro plnění milníků Národního plánu obnovy a čerpání miliard z těch evropských peněz. A když jsem vyjmenoval ty předchozí kroky, tak v danou chvíli se už vláda s ničím tímto, čím jsme procházeli, potýkat nemusí. Přesto je zde ten štědrý deadline tří let.
V té obhajobě jsou používány různé argumenty. Já bych si dovolil, byť nemám rád silná slova, je označit za někdy dosti vachrlaté, které mají být podkladem pro ten odklad, a často se mi zdá, že i v té argumentaci si výrazně současná vláda protiřečí. Na jednu stranu zaznívá, že ty systémy se musí vysoutěžit a možná dělat i úplně od začátku, ale i dnešní bypass, který projednáváme, říká, že ty systémy vlastně mohou běžet, úřady je mohou využívat a dá se na nich stavět. ***
