Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.20 hodin)
Ivan Bartoš: Respektuju konstruktivní a podloženou kritiku, která zaznívá právem. Ano, spuštění digitalizace provázely opravdu problémy a i z mého pohledu jsem se neměl spoléhat pouze na ujišťování kvality a včasnosti dodávky, ale skutečně tlačit na to, aby ten projekt byl podpořen dostatečně velkým týmem, včetně počtu expertů odpovědných za dohled, který jsem jako ministr logicky v této aktivitě nemohl suplovat. Ten projekt měl technický dozor, měl projektového manažera, ale chyběly kapacity, možná více projektových manažerů, ideálně za každou komponentu toho systému. Tak se dalo včas předejít i řadě komplikací, mohly být podrobnější analýzy z pohledu budoucích uživatelů, mohl být větší dohled nad samotnými dodávkami řešení a i více prostoru na školení či komunikaci s jednotlivými úřady. Jsou sice objektivní důvody, proč bylo složité ty kapacity ve státní správě zajistit, zejména na Ministerstvu místního rozvoje, které je ministerstvo spíše menší, to ale na tom, co jsem zmínil, nic nemění.
Zrovna tak jsme měli explicitněji a jasněji, byť jsem v tomto směru i vystupoval, informovat, že ty systémy budou provázet startovní bolesti a bude dodán vzhledem i k zásahům antimonopolního úřadu jen v podobě omezené. A připravit tak na to i stavební úřady a skutečně hledat cesty, jak jim více ulevit, což se před samotným spuštěním i vzhledem k tomu časovému tlaku nestalo a to mě mrzí.
To jsou všechno platné připomínky, ale obsahuje ta argumentace i řadu věcí, které já bych označil za zavádějící. Například od pana ministra Kupky přichází argumentace jakousi údajnou nezákonností, kvůli které nelze v rozvoji těch nových systémů pokračovat. Já bych si dovolil v této věci odcitovat Jana Dupáka, vedoucího právníka Transparency International, z tohoto týdne, který hovoří o tom, že Martin Kupka, cituji, chce dát najevo, že tam byla jakási nezákonnost a toho žít (?) v rámci svých politických postupů v celé věci.
Ta argumentace nedává smysl, ten IT systém prostě nezákonný není, o tom argumentaci, že to je ten důvod, proč to celé dělat znovu, hovoří jako o argumentaci účelové. A já bych k tomu možná dodal, že i podle mých informací řešitelský tým po celou dobu všechny ty veřejné zakázky a postupy vždy konzultoval s renomovanými velkými právními kancelářemi.
Stejně tak od pana ministra Kupky zaznívá často odkaz na zrušení toho původního tendru ze strany antimonopolního úřadu. To je ten tendr, co napadla malá firma, která nebyla v tom výběrovém řízení, nepřihlásila se a mimo jiné prodává primárně tiskárny. A ano, tendr byl po sedmi měsících čekání opravdu zrušen. Ale z toho zadávacího řízení se nečerpala ani jedna koruna, nebyla z toho tendru uzavřena žádná smlouva. Tedy se zákonností současných systémů žádným způsobem nesouvisí.
Když k tomu zastavení tendru v říjnu loňského roku došlo, o všem jsem informoval kolegy a kolegyně z vlády, a já si dokonce pamatuju, bylo to někdy v září, že jsme se o tom zde bavili i s bývalou ministryní Dostálovou, kdy jsem jim za ministerstvo předložil materiál s možnostmi dalšího postupu, kterým ministerstvo reagovalo na ten zastavený tendr, který se nerealizoval. Včetně návrhu usnesení, kde jednou z variant a mnou doporučovanou variantou bylo zapojení do příprav systému i státní podniky, ale k tomuhle materiálu vláda to usnesení nakonec nepřijala.
Další výhradou, která zaznívá, je, že systémy nemají kolaudaci od Digitální informační agentury. A já musím říct, že to je jednoznačně chyba. Já jsem se o této informaci dozvěděl někdy koncem léta a okamžitě jsem zadal nápravu. Nicméně pokud by měl být toto důvod pro zrušení systému, obdobně by se musel zrušit i třeba částečně dávkový portál Jenda pana Jurečky, mobilní EZKarta pana ministra Bálka či elektronické přihlášky na střední školy pana ministra Beka. Já jsem viděl vyjádření Digitální informační agentury a ještě v září ta informace zněla, že o kolaudaci systému ti dodavatelé nebo ti realizátoři nepožádali, a to ty systémy běží delší dobu než samotná digitalizace stavebního řízení.
Myslím, že je důležité, pokud někdo opomene takovouto věc, to napravit, ty formuláře v té žádosti, která se má kontrolovat ve smyslu odklonění z architektury, plnění těch funkcí toho původního zadání a prostě ty systémy dokolaudovat, ale použít argument, že z tohoto důvodu tyto systémy nejsou legální, si myslím, že je zavádějící.
Dále vláda hovoří o 25 porušeních zákona. Pokud jsem to správně pochopil i z těch vyjádření, je to součet jednotlivých funkcionalit, které by měly ty systémy k 1. 7. mít, a nyní je mají pouze částečně, nebo v těch systémech chybí. Typově jsem zaznamenal například "dokumenty lze zveřejňovat, ale ne ve strojově čitelném formátu".
Ty mnohé nedostatky, které byly zmiňovány ve výčtu těch chyb, se týkají Národního geoportálu, který byl spuštěn z omezenými funkcionalitami oproti tomu, co ministerstvo smluvně požadovalo, a já jsem o tom také informoval. Ten důvod je takový, že hlavnímu dodavateli totiž, lidově řečeno, částečně vybouchl jeden z jeho subdodavatelů. Což se jak technický dozor, tak Ministerstvo místního rozvoje dozvědělo ve velmi krátké době před samotným deadlinem spuštění. To dodání tak Ministerstvo místního rozvoje akceptovalo s výhradou, což opět bylo veřejně komunikováno, a na odstraňování těchto nedostatků se postupně pracovalo. Zároveň vláda právě v rozvoji Národního geoportálu, což byl ten soutěžní dialog, který ministerstvo dokončilo, pokračuje. Tedy vlastně nejde o relevantní argument, proč vývoj těch ostatních systémů by pokračovat nemohl.
Mě ještě oslovili novináři - a to je poslední věc k této části - s tím, že i třeba pan ministr Kupka tvrdí, že k systému pro úředníky neexistuje zadání. Přitom to zadání je součástí té dokumentace, je dohledatelné i na internetu, má asi 279 stran. Procesní mapy k jednotlivým úkonům byly například přijaty ještě z dob paní ministryně Dostálové.
A já bych takto mohl pokračovat, ale já bych se chtěl i dozvědět, jaké jsou ty reálné důvody, proč vlastně chce vláda jít do nových tendrů. Ty systémy byly navrženy modulárně, jsou v otevřeném kódu, dají se na nich stavět, dají se rozvíjet a jít i třeba do toho řešení, které je dražší, když ten původní tendr na řešení toho systému úředníky byl vysoutěžen za nižší stovky milionů. Takže jaké jsou ty reálné důvody, proč se nyní bavíme o tom, že se toto na tři roky zmrazí?
Já jediný, kdo na tom v tuto chvíli nějakým způsobem může benefitovat, tak si nemyslím, že to je naše země nebo české stavebnictví tímto odkladem, ale i dodavatel těch původních, starých systémů pro stavební úřady. Jak ostatně uvedli i reportéři České televize, ten dodavatel má dlouholetý monopol a má pod palcem zhruba 80 % trhu, kdy nejenom ve zpracování těch starých žádostí, ale evidentně i v práci s těmi novými, pokud se ten systém nebo jeho vývoj odsune o ty tři roky, tak bude pokračovat minimálně do roku 2028. Přitom, a já nerad používám ta jména, tak i ta firma posílala v podstatě různé výhrůžky, kdy kvůli novému systému hrozilo, že tedy přijde o ty zakázky v budoucnu, že stará data prodají státu za 360 milionů korun a že bych měl, což bylo v osobním mailu, klid, kdybych jim takzvaně šel na ruku. Ostatně třeba i hromadně obesílali stavební úřady, ať tlačí aktivně na zachování jejich systému. Což mi tak nějak vychází, že v tuto chvíli tohoto dlouhého odkladu by to byli ti vítězové. Já si myslím, že by to tak být nemělo a že to tak být nemusí. ***
