Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Jan Berki, připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím.
Poslanec Jan Berki: To trošku vypadá, jako když jsme sehrané duo, protože já jdu zase na kolegu Havla navazovat. Jenom chci upozornit, že prominutí přijímacího řízení z českého jazyka neznamená, že není ověřena znalost českého jazyka dostatečná pro zvládnutí učiva. To je v odst. 5 § 20, jenom je zvolena jiná forma, a to pohovor místo písemné. To znamená, nedochází k tomu, že by ten člověk nebyl vůbec ověřován se znalostí českého jazyka.
A druhá věc, co se týká vysokých škol, respektive fakult připravujících učitele, tak tady já zase drobně jenom poopravím kolegu Havla. To je reforma, která už běží. To znamená, tohle není něco, co je v plánu, ale něco, co už poměrně dlouho probíhá, jak na úrovni Ministerstva školství jako regulátora, který se vyjadřuje k vzdělávacím programům, tak bezesporu, ale už poměrně dlouho i na fakultách samotných, protože ony samozřejmě o to mají zájem.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další má faktickou poznámku přihlášenu paní poslankyně Helena Válková, kterou v sále nevidím. Jestliže paní poslankyně není přítomna v sále, v tom případě udělím slovo panu poslanci Lubomíru Brožovi, který je řádně přihlášen. Prosím.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem trošku přemýšlel, jestli vůbec vystoupit, jestli se tady o tom nebavíme zbytečně, protože jsem se z médií dozvěděl, že nový předseda Pirátů prohlásil, že by Ministerstvo školství zrušil. Takže otázka je, jestli třeba za rok nebude zrušené, ale chápu, že teď je to na stole. My se tady o hodně věcech bavíme, hodně věcí řekli kolegové. Já to velmi zredukuji, ty listy, které jsem měl připravené.
A jedním z největších problémů vidím zase nepřipravenost, kterou my vidíme tady prostě už tři roky, bavíme se tady o nutnosti rozpočtového určení daní, úpravy, ale nikdo to pořádně neviděl, jo, všichni o tom mluví, mluví a nic. Tohle už mělo dávno být připraveno, protože v odborné veřejnosti je obrovská nejistota ohledně toho, co se připravuje. Teď samozřejmě chápete, že mluvím o tom, především o změně financování nepedagogických pracovníků.
Já se dneska omezím na to, že přečtu dopis, který jsem dostal od občana, který reflektuje problematiku financování nepedagogických pracovníků ve světle navrhované změny jejich financování. A je to člověk se znalostí prostředí zejména velkých škol ve Středočeském kraji, aby to nebylo, že je to nějaký... někdo, kdo čte jenom média. Takže já si dovolím to přečíst.
Za prvé, hlavní negativa. Nárůst samotné administrativní činnosti. Aktuálně se sleduje jeden rozpočet, nově by se musely hlídat dva. Externí účetní by zdražili, interní účetní by při snížení platů odmítali další práci navíc. Interní účetní nikdy neřeší pouze rozpočet. Předpokládaná velká fluktuace lidí. Při snížení platů nutné nasazení většího počtu pracovníků, při snížení platů nebudou souhlasit zaměstnanci se současnými náplněmi práce ponecháním současného množství práce. Aktuálně uklízečka uklízí a dělá denní službu, hlídá školu, průchod a tak dále. Pokud se nebudou zřizovatelé držet normativního rozdělování, ale přejdou na přerozdělování na základě reálné mzdové inventury, budou peníze maximálně na fixní složku platu. A podle všeho se k tomuto kroku zřizovatelé chystají a počítají pouze s fixní částkou.
Za druhé, normativní rozdělování. Aktuálně probíhá přerozdělování peněz na základě tří hlavních výkazů a posléze škola dostává na základě normativního rozdělení peníze. V překladu to znamená, že podle počtu žáků - například 550 - má škola nárok na 21 pracovníků a dostane na ně normativně peníze, tedy na těch 21 úvazků, ale reálně zaměstnává pouze 18. A platy za zbývajících 3 osoby přerozděluje formou odměn mezi 18 pracovníků, aby jim bylo přilepšeno a práce pro ně vůbec byla finančně atraktivní. Ušetřené úvazky se tak rozpouští mezi aktivní lidi. Pokud 18 pracovníků zvládne práci těch 21, mohou si přilepšit. Pokud ti 3 normativní pracovníci budou odebráni, na osobní ohodnocení ani odměny nebude. Proč by tedy méně osob mělo dělat práci za více lidí s nižším platem? Znovu říkám, je to dopis z praxe člověka, který se pohybuje ve školství.
Za třetí, příklady z praxe. Například větší škola má mít nárok na 7 zaměstnanců v kuchyni, ale reálně zaměstnává pouze 4, a to nejenom kvůli rozdělení finančního ohodnocení, ale také kvůli samotnému technickému zázemí. Vývařovna je malá a 7 lidí by bylo kontraproduktivní, 4 lidi tedy pracují více intenzivněji a efektivněji. A zároveň se jim zbývající platy mohou přerozdělit, tudíž jsou lépe motivovaní a pozici jako takovou lze vůbec obsadit.
Opět příklad z praxe. Pokud by pomocná kuchařka pracovala pouze za fixní částku, přišla by si za rok na 242 000 hrubého. Proč by za tuto částku měla pracovat? Bez osobního ohodnocení a odměn nemá šanci mít normálnější plat. Jsou tady uvedeny další vzorové údaje hrubých mezd platných tabulek v listopadu 2024: uklízečka, víc než 32 let praxe, 2/12 platový stupeň z platové třídy, 18 780 plus dopočet do minimální mzdy, 120 korun; pomocný pracovník v kuchyni, víc než 32 let, 3/12, 20 230; kuchař, víc než 32 let praxe, 4/12, 21 750; kuchař, víc než 32 let praxe, 5/12, 23 510 korun; hospodářka, víc než 32 let praxe, 9/12, 31 820 korun - a bez této pozice, v závorce je uvedeno, byla škola v dnešní době paralyzována - správce ICT, víc než 32 let praxe, 37 170.
Nedostatek specializovaných zájemců dnes nahrazují draze přeplácené externí společnosti. A na této úrovni pracují i další zaměstnanci. Sekretářka je ekonomka, hospodářka, podatelna, protože je nutnost vedení spisové služby a tak dále. To, na co je v rámci měst několik oddělení a osob, je ve škole často jediná osoba. V době digitalizace a plánované další digitalizace administra (?) i nároky na provozní zaměstnance narostly. Nepedagogičtí pracovníci již běžně v jedné osobě zastávají více funkcí - ano, školy mají možnost přijmout více lidí, ale na úkor hodnocení menšího počtu, který by za menší mzdu množství práce nedělal. Tady vnímám, že se pořád točíme v kruhu.
Za čtvrté, doplácí pedagogové na nepedagogy. To je taky věc, která se objevila v médiích a hodně se řeší. Pisatel píše: Ano, ale také ne. Odpověď je jednoduchá. Pokud je škola malá - to znamená, to má změnit reforma školství, kdy školy pod 250 dětí mají být slučovány - má normativně nárok například na 0,8 úvazku uklízečky. Ale na úvazek 0,8 nikoho nenajdete. Takže ano, v tomto případě pedagogická část - (Odkašlal si.) pardon - dotuje nepedagogickou. Je pochopitelný úvazek 0,5 a 1, ale 0,8 není atraktivní. V případě velké školy - mám k tomu i vzorové vzorové .pdf - došlo v roce 2023 k dotování z nepedagogického rozpočtu strany druhé, tedy pedagogů. Zhruba 135 000 korun v té konkrétní škole mohlo být vyplaceno mezi uklízečky a u kuchařky, ale bylo použito k odměně pedagogů. Takže ve finále měli zaměstnanci normativně nárok na něco jiného, co jim vyplaceno nebylo. Bohužel rozpočty jsou v tomto poněkud nejasné.
Za páté, pokud se stát zachová k pedagogům a zafixuje vše, bude mít smysl jako doposud. Škola na základě výkazů bude mít nárok na XY lidí a ty peníze reálně od zřizovatele dostane - bude systém fungovat. Pokud se zamkne limit pracovníků a peněz, v opačném případě budou školy u zřizovatelů škemrat o každou korunu. A pokud se volné úvazky seberou, finanční odměňování se rozpadne. Stát musí zařídit, aby normativní financování fungovalo jako nadále, a zřizovatelé budou peníze přeposílat - a nenechávali si je. Z toho panuje totiž velká obava - to už tady padlo i v předchozích projevech. ***
