Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(18.50 hodin)
(pokračuje Pavla Pivoňka Vaňková)
Návrh je plně slučitelný s právem Evropské unie včetně Listiny základních práv a aktuální judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
Závěrem bych ráda doporučila Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona, sněmovního tisku 775 byl poslán do druhého čtení, a aby jako garančnímu výboru byl tento zákon přikázán výboru pro sociální politiku.
Ještě se přihlásím v rozpravě s návrhem na zkrácení lhůt. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně Olga Richterová. Poté budeme pokračovat řádně přihlášenými paní poslankyni Hanzlíkovou a paní poslankyní Decroix. Paní místopředsedkyně, prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já zde vystupuji za klub Pirátů s tím, že to je novela zákona, u které jsme byli, a jsme za to rádi, protože je to hrozně důležité pro naši zemi. Takže byť jsme nyní v opozici, já tady chci jasně říct, že jsme k této novele přinášeli podněty a myslíme si, že ta inspirace Dánskem na ní je poznat.
Je to země, která dřív byla zamrzlá jako my. Není to ani třicet let, kdy vykazovala jejich ekonomika podobně negativní znaky jako ta naše, a rozhodli se pro poměrně velké změny. A my jsme přesvědčeni, že rozpohybovat Česko potřebuje taky, a že to může být trošku provázeno obavami, každá změna většinou je provázená obavami, ale že to může sloužit k dobrému, pokud, a to je poslední věc, kterou si nejsem jistá, jak dopadne, a proto ji tedy rovnou řeknu na začátku této řeči - pokud se podaří také zvýšit tu diskutovanou podporu v nezaměstnanosti. To totiž v tom Dánsku udělali jako nedílnou součást reforem, a já se proto dívám směrem k panu ministrovi financí, protože bych byla velmi ráda za nějaké navázání v debatě, protože to je téma, to navýšení podpory v nezaměstnanosti, které musí být součástí, aby to opravdu fungovalo, Alespoň tak se to ukázalo v těch jiných zemích, zejména tedy v tom Dánsku, pokud ta, to rozhýbání pracovního trhu a rozhýbání rozhodování u lidí, zda změnit práci, rozhýbání těch firem, které mají největší přidanou hodnotu, nejvíc šlapou, má skutečně nastat.
A aby bylo jasné, o čem se bavíme, bavíme se o takzvané flexicurity. Bavíme se o něčem, co má dát zároveň pružnost, ale dostatečnou jistotu. Nás dneska jako Česko brzdí v řadě ohledů velmi ztuhlý, nepružný pracovní trh, definovaný i velmi ztuhlým pracovním právem, nicméně ta určitá rozvolnění, která přináší tato novela, by měla být v tom systému flexicurity doplněná i tím prvkem bezpečnosti, jistoty. A to je právě ta vyšší podpora v nezaměstnanosti na začátku, poté, co člověk dostane výpověď, poté, co se dohodne i se zaměstnavatelem. A tohle je zase další velice důležitý prvek. Dnes, když je výpověď dohodou, tak člověk na tom velmi tratí a potom při pobírání podpory v nezaměstnanosti často zapláče, že se dohodl, že chtěl odejít v dobrých vztazích, protože klesne na vlastně 45 procent, té zastropované částky, kterou může, pobírat když se to počítá z toho vyměřovacího základu. Co je důležité, jinak by měl těch procent víc, měl by vyšší podporu v nezaměstnanosti. K té pružnosti i jistotě je ještě dobré si říci, že když lidé vědí, že mají tu vyšší podporu v nezaměstnanosti alespoň první dva, popřípadě i tři měsíce, a vyšší, tím se myslí 80 procent té předchozí mzdy nebo třeba 75 opravdu prostě něco, co je poměrně značná částka, tak ti lidé se nebojí měsíc intenzivně hledat, dva měsíce intenzivně hledat. Co to znamená? Že si pak většinou sáhnou na vyšší pozici, lepší peníze, najdou takovou práci, kde maximálně uplatní svoje dovednosti, svoje schopnosti. Co to taky znamená? Prověří si tu firmu, která jim místo nabídne, prověří si, zda se jim neozve třeba někdo, že tam není spokojený, že tam není dobrá vnitřní kultura. Prověří si, jak to tam zkrátka funguje, jestli opravdu přecházejí do lepšího. A ten klíčový prvek je tedy nejenom méně regulovaný trh práce, nejenom, a to taky by bylo fajn, snadnější zakládání, rušení firem, ale taky právě vyšší podpora v těch prvních měsících nezaměstnanosti.
Mimochodem, dám příklad z jiné země, ze Spojených států. Ve Spojených státech amerických se dokonce v obdobích hospodářsky náročných v některých federálních státech uchylují k tomu, že dočasně zvýší podporu nezaměstnanosti právě proto, aby se lidé nebáli a využili ten čas podpory k hledání perspektivních firem, aby v tom čase krize firmy, co nemají budoucnost, skutečně zanikly, ale ty dobré si našly zaměstnance, které potřebují. A možná se ptáte, kdo tohle má zaplatit? Ony ty výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, to je ten oficiální název částky, kterou si lidé odvádí v takovém, dalo by se říct, pojištění na případ nezaměstnanosti, když jsou zaměstnaní, oni ty výdaje jsou dneska nižší než příjmy, takže stát dostává od zaměstnanců skrze zaměstnavatele peníze na to, aby lidi rekvalifikoval a podporoval v té době nezaměstnanosti, ale část dneska státu zůstává, rozpustí se obecně v rozpočtu.
Takže proto nám připadá naprosto fér využít princip, který - a já už to shrnu - funguje jinde, osvědčil se jinde, motivuje lidi, aby si našli co nejlepší pozici, která bude co nejlépe placená, což ve finále prospívá úplně všem, a současně, abychom díky této vyváženosti, principu pružnosti a jistoty dosáhli i toho, že se lidé nebudou bát příliš snadné výpovědi. Já bych tedy opravdu závěrem chtěla shrnout, že je potřeba, abychom nějaké změny v pracovním právu udělali, že je tam spousta drobných technikálií, co ani nezazněla, ale případně v debatě se k tomu můžeme dostat. Ale aby to doopravdy fungovalo, tak je potřeba zahrnout také ten prvek podpory v nezaměstnanosti. Budu velmi ráda, když se k tomu v debatě vyjádří pan ministr financí. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji paní poslankyni. V tuto chvíli se se stanoviskem klubu SPD s přednostním právem přihlásila paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím krátké stanovisko za náš poslanecký klub vlastně už k několikáté novele zákoníku práce. Já jsem přesvědčena, že některé z těchto změn jsou naprosto nepřijatelné, neboť výrazně zhoršují postavení zaměstnanců a posilují již tak výraznou nerovnováhu vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. My za zásadní problém považujeme například prodloužení zkušební doby po nástupu za zaměstnance do nového zaměstnání. Vládní návrh počítá s jejím prodloužením na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců dokonce až na osm měsíců, a navíc ještě umožňuje její dodatečné prodloužení. Toto opatření by zásadně zvýšilo nejistotu zaměstnanců. Ve zkušební době totiž mohou být pracovní poměry ukončeny okamžitě ze dne na den bez uvedení důvodu ze strany zaměstnavatele, samozřejmě i zaměstnance, což již samo o sobě staví zaměstnance do velice nevýhodné a nekomfortní pozice.
Už i z hlediska toho, když se zamyslíme nad tím, že někdo si najde novou práci, má třeba před tím, kdy si chce žádat o hypoteční úvěr, o úvěr na bydlení, všichni víme, jak je to tady s dostupností bydlení, tak má prakticky problém a je tady další zdržení o jeden další měsíc. Navíc s velkou nejistotou, zdali nedostane výpověď z tohoto zaměstnání. Nevidím žádný důvod k prodloužení zkušební lhůty, protože tři měsíce je dostatečně dlouhá doba na to, aby si zaměstnavatel ověřil pracovní kvality a přístup zaměstnance i jeho pracovní morálku a schopnost výkonu dané práce. Zvláště když víme, že v případě takzvané překážky na straně zaměstnance, tedy když je například zaměstnanec, který je ve zkušební době, v pracovní neschopnosti, tak se zkušební doba přerušuje a její běh pokračuje až poté, kdy daný člověk opět nastoupí do zaměstnání. ***
