(pokračuje Berenika Peštová)
Tak tedy prostřednictvím kamer vzkazuju panu ministrovi Stanjurovi, aby se podíval na webové stránky Ministerstva průmyslu, kde jsou ta sektorová šetření všechna zveřejněna. Všechna sektorová šetření proběhla v pořádku. Nikde není žádná překompenzace, všechno dopadlo naopak, všechny jsou nižší, než jsou ty hodnoty udávané. Takže, pane ministře, nastudujte si to. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Pan místopředseda Karel Havlíček a jeho dvě minuty.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak teď už fakt definitivně poslední. Jenom reaguju na to, to je ta základní ekonomická násobilka, kde vlastně pan ministr říká: Pane Havlíčku, to přece nemůžete myslet vážně, že nižší dotace znamená vyšší náklady. Tak já to upřesním, samozřejmě že ano. Nižší zákonné příjmy, protože to je zákon, který - vy jste souhlasili, a opakovaně říkám, vy jste chtěli ještě větší příjmy pro ně, vy jste chtěli 9,5, vy jste chtěli 10,6, my jsme to nakonec secvakli na těch 8,4 a dali jsme tu 10procentní solární daň - jestliže má někdo nárok na ten zákonný příjem, který vy jste chtěli, aby byl ještě vyšší, a nezíská ho, co z toho vyplývá? Logicky, že to musí najít někde jinde, to znamená, zvýší se mu náklady, pro boha svatého! To je přece jednoduché, výnos minus náklad, příjem minus výdaj. To znamená, stále musím pracovat s tímto, to znamená, logicky těm firmám se zásadním způsobem zvednou náklady, budou to muset dohánět někde jinde a hrozí to, že to nemusí zvládnout. Úplně typické je splácení úvěru, to znamená, to je výdaj u těch úvěrů, úrok je samozřejmě náklad, a pokud ty firmy na to nebudou mít dostatek peněz, tak já nevím, co budete říkat. Možná že jich tolik nezkrachuje, tak by zkrachovala jedna. Na základě toho, že jste jim změnili pravidla hry, tak je to prostě špatně. Ale já už nebudu dál mluvit, nechávám slovo kolegům.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli s přednostním právem je na řadě pan zpravodaj Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Takže, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, tady vidíte přesně, jak přednostní právo je relativní pojem v této ctihodné instituci.
Možná mi dovolte pár slov, než vás seznámím s některými procedurálními věcmi, protože je potřeba je absolvovat vzhledem ke složitosti předloženého materiálu.
Já si vzpomínám na ty roky, to první desetiletí nového tisíciletí, kdy jsem byl senátorem, a tehdy, když se hlasovalo o této podpoře, jsem byl jeden ze dvou senátorů, kteří byli proti, takže já mám svědomí čisté. A když to tak poslouchám, tak když si tady vyčítáme, co se stalo před několika lety, co se stalo před dvaceti lety, před třiceti lety, tak pořád platí to staré britské - když zasedá parlament, člověk si není jistý ani životem, ani majetkem. Dneska samozřejmě je to spíš o té druhé části. Prostě tak to je, a když se podívám na tady to ctihodné auditorium, a někdy řešíme některé řekl bych ekonomické nebo energetické záležitosti, tak mám pocit, že to pro mnoho kolegů je docela složitá záležitost. Já to chápu, nicméně i z toho můžou vyplynout pak chybná rozhodnutí toho parlamentu, jako se to stalo v roce 2006 a v následujících letech. Prostě tak to je, řekněme si to na rovinu.
Já tady nehodlám polemizovat o tom, jestli ty tři pozměňovací návrhy z Ministerstva financí, které jsem podal já, protože to jinak nešlo, jako předseda výboru a jako zpravodaj, jestli jsou v pořádku, nebo nejsou. Padají tady samozřejmě odlišné názory.
Já jsem rád, že jste to pustili dneska na jednání. Pro mě to bylo ranní příjemné překvapení, že konečně uděláme tuto složitou materii a že se s tím popasujeme. Jinak ten rok 2006 způsobil i to, že vlastně v České republice slovo solární znamenalo prostě barony, vyžírky, když to přeženu, lidi, kteří přišli ke státním penězům vlastně neoprávněně - nebo oprávněně, ale já si vzpomínám na ta média, jak to válcovala. A díky tomu se tady solární elektrárny vůbec nestavěly.
Zároveň souhlasím, co tady říká Vašek Králů. Řekněme si na rovinu, přechod od uhlíkaté energetiky k nízkoemisní, nízkouhlíkaté energetice prostě stojí peníze, a nemálo. A i tento materiál, i to OZE III, prostě zdražuje ten systém a řekl bych ty výkony proti tomu jsou relativně velmi nízké, co od toho očekáváme.
Takže to je potřeba si také říct, že prostě tomu zatím neutečeme, protože postoj Evropy k energetice je pořád stále stejný, a řekl bych, že ten tlak se na nás zesiluje, máme s tím velké problémy v podnikatelském sektoru. Jsem rád, že jsme si to tady vysvětlili, jestli to je měnění podmínek. Já jsem také absolvoval řadu jednání - kdo byl tady na jednání výboru na tom opakovaném druhém čtení, ví, že tady bylo skoro stejně lidí jako dneska, kteří se zajímali speciálně o ty čtyři pozměňovací návrhy a unikaly jim ty další problémy.
Co se týká toho sektorového šetření, tady bych si dovolil takovou jednu malou poznámku. Kdybychom stáli na tom sektorovém šetření, jako stojíme tady u těch fotovoltaik v jiných případech, tak prostě dneska tam máme v pozměňovacích návrzích podporu bioplynek, myslím z roku 2015, kde podle sektorového šetření nemají na nic nárok, ale podle individuálních šetření naopak ten nárok mají. Takže ono je potřeba to vnímat tak, že ta sektorová řešení jsou opravdu velmi vágní, jo? To jenom říkám na vysvětlení, proč si osobně myslím, že ta individuální šetření podle mě vypovídají o tom stavu daleko více.
Já bych tady chtěl jako první bod požádat Sněmovnu, aby mi pomohla stáhnout pozměňovací návrh D.15. Je to podpora negativních - podpora těch výrobců z fotovoltaik v okamžiku, kdy je záporná cena elektřiny. Je to napsáno bohužel špatně. Já si myslím, že je potřeba to vztahovat k elektřině dodané do sítě, a ne vyrobené, a je to dobrý nástroj, jak tlačit na majitele fotovoltaik, aby si dodělali K fotovoltaikám akumulaci, a je jedno, jakou, protože vlastně když se to bude počítat od dodané elektřiny, tak to je jiný pojem než vyrobené, a to dodané vlastně, oni ji můžou dodat do té sítě v okamžiku, kdy ta cena už není záporná. A to si myslím, že je dobrý počin a je to dobrý motivační impulz na to, aby se ta akumulace rozjela podstatně více. Takže to jsem chtěl požádat, je to návrh z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu a myslím, že se k němu budeme ještě vracet někdy v nejbližší době.
Jinak mi dovolte také - já jsem si na to vzal brýle a budu vás trošku chvilku zdržovat, protože ono toho je dost - abych tady načetl ty takzvané legtechy, protože je toho vcelku dost, a tím, jak ten zákon stál tady ve Sněmovně, tak se mění i lhůty, tak je potřeba to upravit podle tohoto pozměňovacího návrhu, takže já to přečtu:
"(1.) v části první čl. I dosavadním bodě 17 se slovo ‚jenž‘ nahrazuje slovem ‚jež‘;
(2.) v části první čl. I dosavadním bodě 166 se slovo ‚místa.‘ nahrazuje slovem ‚místa,‘." - tam je chyba jenom v interpunkci;
"(3.) v části první čl. I dosavadním bodě 376 se slovo ‚zdrojů,‘ nahrazuje slovem ‚zdrojů‘;
(4.) v části první čl. I dosavadním bodě 371 se slovo ‚sedmi‘ nahrazuje číslem ‚7‘ a slovo ‚sedm‘ se nahrazuje číslem ‚7‘;
(5.) v části první čl. I dosavadním bodě 378 se slovo ‚zařízení‘ nahrazuje slovy ‚zařízení, a‘;
6. v části první čl. I dosavadním bodě 381 se slovo ‚jednoho‘ nahrazuje číslem ‚1‘;
(7.) v části první čl. I dosavadním bodě 383 se slova ‚plynu, a‘ nahrazují slovy ‚plynu a‘;
(8.) v části první čl. I dosavadním bodě 492 se slovo ‚článku‘ nahrazuje textem ‚čl.‘;
9. v části šesté čl. X dosavadním bodě 15 se číslo ‚96‘ nahrazuje číslem ‚97‘ a text ‚čl. V‘ se nahrazuje textem ‚čl. IX‘;
10. v části desáté čl. XIV písm. a) zní: ‚a) čl. I bodů 74, 108, 111, 141, 147, 154, 314, 361, 381 a 490, čl. II bodů 8 a 15, čl. IX bodů 22, 23, 24, 80, 97, 135 a 152, čl. X bodu 9 a čl. XIII, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,‘;
11. v části desáté čl. XIV se písm. b) a c) zrušují. Dosavadní písm. d) až k) se označují jako písm. b) až h)." ***
