(pokračuje Radek Koten)
Kromě toho naše zdroje odhalily následující obtíže při shromažďování dokumentů bez návštěvy Ruska. Pro mnoho kategorií občanů, zejména pro ty, kteří nemají ruské telefonní číslo, je komunikace s úřady prostřednictvím webových stránek veřejných služeb téměř nemožná. Webové stránky federální služby soudních exekutorů nefungují mimo Rusko a existují potíže s používáním virtual private network. Při podávání žádostí prostřednictvím webových stránek často chybí zpětná vazba. Žádosti zůstávají ve stavu zaregistrováno, ovšem bez jakéhokoliv pokroku. Dokumenty, které žadatelé požadují zaslat na adresu mimo Rusko, nedorazí. Mohou chybět dokumenty, které je třeba předložit spolu se žádostí, nebo jsou v těchto dokumentech chyby, které je potřeba opravit, což je na dálku obtížné nebo téměř nemožné.
Překonání těchto překážek do značné míry závisí na konkrétních okolnostech, například na tom, že v Rusku je osoba, která jedná jménem žadatele, a také na uvážení úřadů a úředníků. Tyto překážky lze považovat za podmíněně odstranitelné. Kromě toho existují překážky, které nelze překonat bez návštěvy Ruska nebo které nelze překonat vůbec - absence nebo vypršení platnosti vnitřního ruského pasu, který je vyžadován několika konzuláty včetně konzulátů v České republice. Údaje po tomto dokladu jsou uvedeny v žádosti a je vyžadován u dětí, které dosáhly věku 14 let. Vnitřní pas lze získat pouze v Rusku a tento proces trvá minimálně měsíc, během kterého je třeba vyřídit řadu dalších dokumentů pro jeho vydání. Za další, absence razítka v cestovním pasu o odhlášení z vojenské evidence - je to takzvané příslušné potvrzení - anebo u občanů, kteří jsou povinni být na vojenské evidenci a nejsou v záloze, to je potvrzení občana podléhajícího branné povinnosti s poznámkou vojenského komisariátu o odkladu vojenské služby. U občanů v záloze je to vojenský průkaz nebo dočasné potvrzení vydané místo vojenského průkazu. Bez návštěvy vojenského odvodního úřadu je prakticky nemožné tuto záležitost vyřešit.
Vypršení platnosti zahraničního pasu bez možnosti odmítnutí vydání nového pasu osobě, která o něj žádá, případné odmítnutí vydání zahraničního pasu osobám, které se staví proti válce a kritizují Putinův režim, těch přibývá. Vydání pasu je odmítáno z důvodu probíhajících trestních řízení, nesplněných závazků i exekučních řízení a také svévolně bez vysvětlení. Osoba, která zůstane bez zahraničního pasu, se nemůže vzdát pouze ruského občanství, ale také si prodloužit trvalý pobyt v České republice. Čím déle nebudou moci Rusové získat české občanství, tím více bude v České republice osob, které změnily svůj status z legálního pobytu na pobyt bez právního důvodu.
Například respondent jménem Ilja uvádí následující: "Výjezd je komplikovaný, protože u chlapů mladších 30 let se vyžaduje potvrzení z vojenského odvodního úřadu, že vůči nim nejsou žádné pohledávky. Podal jsem žádost prostřednictvím veřejné služby, ale řekli mi, že se mám dostavit osobně na poslední evidovanou adresu, což je pro mě poněkud problematické. Nakonec jsem se musel dostavit na vojenský odvolací úřad, kde se mě ptali na můj postoj ke službě, na to, jaký mám vztah k Ukrajině a proč jsem opustil zemi, když byla v ohrožení. Musel jsem přemýšlet, zda říct pravdu, protože by mi mohli předat povolávací rozkaz. Mám kategorii A a sloužil jsem. Nakonec jsem zalhal a řekl jsem, že mám nemocné příbuzné a potřebuji pro ně naléhavou péči. Zavolali si mě k vojenskému komisaři do Krasnodaru, kde se mě tvrdě zeptali, proč jsem odešel a jestli nejsem člověk, který by splnil svou povinnost vůči vlasti. Snažil jsem se získat toto osvědčení. Pak jsem se vrátil do Kazachstánu a předložil dokumenty na konzulát. Zdá se, že konzulát se také brání před vlastními občany, a to trojími zábranami. Naplánoval jsem si schůzku k předložení dokumentů. Je to samostatný příběh, po tři měsíce jsem si každý den potvrzoval místo ve frontě a doufáte, že se na vás dostane. Problém je v tom, že osvědčení mají datum platnosti, a tak jsem je musel dvakrát předělávat."
Český občan a lékař sdělil následující: "Od roku 2011 žiji v Praze. Prošel jsem procesem ověřování lékařského diplomu a pracuji jako gynekolog. V roce 2017 jsem získal trvalý pobyt. V srpnu 2021 jsem podal doklady pro udělení českého občanství. Asi po patnácti měsících později jsem obdržel dopis z Ministerstva vnitra s žádostí o další dokumenty a v únoru 2023 jsem obdržel české občanství. Po útoku Ruska na Ukrajinu už jsem se rozhodl vzdát ruského občanství. Asi v srpnu 2023 jsem zahájil proces, který se mi dosud nepodařilo dokončit. Na první pohled se zdá, že vše není příliš složité, pokud jste v Rusku, ale bez cesty tam je to téměř nemožné. Naštěstí jsem se už v roce 2016 odhlásil z bytu v Moskvě, takže tento krok byl pro mě jednodušší. Daňové potvrzení jsem si objednal on-line, a když někdo známý z Moskvy přijel, přivezl mi ho. V říjnu, kdy jsem si dokumenty vyzvedával, se však změnila ruská legislativa a webové stránky velvyslanectví zablokovaly možnost vyplnit žádost o vzdání se občanství. Pak se ukázalo, že podle nového zákona potřebuji také potvrzení od FSSP, které se v té době dalo získat pouze osobně. Později jsem se dozvěděl, že existuje možnost objednat si ho on-line, ale přímo na jejich webových stránkách, ale tam se lze dostat pouze pomocí VPN. Všechny informace jsem sbíral po kouskách z různých internetových skupin lidí, kteří chtěli odejít jako já. V únoru se konečně vyjasnilo pořadí kroků. Znovu jsem si objednal daňové potvrzení, staré už samozřejmě bylo neplatné, a také to druhé. Také se mi podařilo vyplnit žádosti na webových stránkách velvyslanectví a pak začala ta nejtěžší část, snaha domluvit si schůzku na velvyslanectví on-line. Velvyslanectví však svoji práci otevřeně sabotuje. Přestože jsem měsíc a půl denně kontroloval stav schůzky, nepodařilo se mi ji domluvit. Přiznám se, že jsem se pak uchýlil ke službám zprostředkovatelů, kteří mi slíbili, že mi schůzku domluví za 100 eur. Ani jim se to však po dvou měsících každodenních pokusů nepodařilo. V červnu 2024 mi vypršela platnost pasu. Vnitřní pas nemám. Koncem května jsem proto požádal zprostředkovatele, aby mi naplánovali schůzku podání žádosti o nový pas. Naplánovali mi ji během několika dní. Z toho usuzuji, že zatímco velvyslanectví nabízí volná místa pro schůzky k vydání pasu, pro zřeknutí se pasu nikoliv. V důsledku toho jsem požádal o nový pětiletý pas pouze proto, abych se mohl vzdát ruského občanství. Nedávno mi přišla zpráva, že pas je připraven, takže si ho vyzvednu a znovu objednám všechna potvrzení z Moskvy, protože ta stará už jsou opět neplatná. Při tom jsem však nějak přehlédl, že jsem lékař, a dostal jsem vojenský průkaz, čímž podléhám vojenské službě až do padesáti let. To se nedá zatajit, protože doklady pro zřeknutí se vojenské služby musí obsahovat můj diplom. Pro osoby podléhající vojenské povinnosti existuje další úkol, potvrzení z vojenského odvodního úřadu, které lze získat pouze osobně. Takže počkám, až mi bude padesát, což už brzy bude, a pak začnu znovu shromažďovat dokumenty a hledat možnosti, jak požádat o zřeknutí se, třeba v nějaké jiné zemi."
Ruská diaspora hlásí i další problémy spojené se vzdáním se ruského občanství. Podle posledních zpráv ruští emigranti v Srbsku uvádějí, že jim pracovníci ruského konzulátu v Bělehradě neumožňují vzdát se ruského občanství kvůli internímu limitu 250 osob, které se ročně vzdají ruského občanství.
Obtížnost zřeknutí se ruského občanství potvrzuje i skutečnost, že před devíti měsíci vznikla petice za možnost deklarativního zřeknutí se ruského občanství. Je tedy uvedeno na webových stránkách Change.org (nesrozumitelné). V petici se uvádí, že mnoho politických emigrantů nemá možnost vzdát se ruského občanství a jsou rukojmími ruské vlády. Autoři iniciativy se obrátili na celé mezinárodní společenství, OSN, hlavy států a prezidenta Ukrajiny s žádostí o vypracování postupu, který by těmto osobám přiznal právo na deklaratorní zřeknutí se ruského občanství, a vydal jim nové osobní doklady, pasy nespojené s Ruskou federací. ***