(12.30 hodin)
(pokračuje Radek Koten)

Dále tady máme další bod, to jsou žadatelé o azyl. Při zvažování možností získání občanství pouze pro žadatele o azyl je třeba vzít v úvahu následující skutečnosti. Osoby žádající o české občanství musí mít trvalý pobyt. Pokud se stanou žadateli o azyl, ztrácejí všechny výhody trvalého pobytu, jsou nuceny opustit zaměstnání, protože žadatelé o status uprchlíka mohou pracovat pouze šest měsíců po podání žádosti o zaměstnání, a musí být evidováni na krajské pobočce Úřadu práce České republiky. Mohou být posláni do zvláštního tábora a hrozí jim omezení při opuštění území České republiky. To vše se děje bez jakékoliv záruky získání statusu uprchlíka, který je i při závažných důvodech přiznán jen zřídka, a ještě méně občanství, protože kvůli těmto omezením již jedinec nesplňuje řadu podmínek pro jeho získání. Například Sergej S. vybíral finanční prostředky pro ukrajinské ozbrojené síly, byl zpozorován pracovníky ruského velvyslanectví a po vypršení platnosti starého zahraničního pasu mu bylo odepřeno vydání nového. Požádal o azyl, půl roku nemohl pracovat a asi týden strávil v táboře, přestože měl bydlení i rodinu. V současné době mu nebyl trvalý pobyt prodloužen z důvodu absence zahraničního pasu a jeho žádost o status uprchlíka byla zamítnuta. Jak ukazuje praxe, rozhodnutí o zadržení osoby za účelem následného trestního stíhání může být učiněno přímo na hraničním přechodu do Ruska, proto osoba, která formálně nemá důvod žádat o politický azyl, čelí nebezpečí, že bude při cestě do Ruska zadržena a následně odsouzena. Například Ksenia Karelina byla během své návštěvy Ruska zadržena a odsouzena za vlastizradu za to, že darovala 50 dolarů charitativnímu fondu, a Makar Nikolajev, student z Německa, který navštívil své rodiče, byl zatčen za komentáře na sociálních sítích.

Lze tedy konstatovat, že pro většinu ruských občanů je vzdání se občanství buď nemožné, nebo vyžaduje jejich osobní přítomnost v Rusku. Navíc vzhledem k tomu, že Putinův dekret o mobilizaci nebyl odvolán a zůstává v platnosti, představuje cestování do Ruska pro osoby podléhající vojenské povinnosti nebezpečí a hrozí jim nucený odvod do bojů na Ukrajině. Mnoha lidem, kteří veřejně vystupují proti válce na Ukrajině, a ruská (nesrozumitelné), kteří darovali peníze na pomoc ukrajinským uprchlíkům nebo charitativním organizacím považovaným v Rusku za nežádoucí, například Člověk v tísni, nebo kteří veřejně hájí práva LGBTQ či se k nim přihlásili, hrozí po návratu do Ruska také správní a trestní stíhání. Kromě toho je potřeba poznamenat, že v České republice zbývá pouze jeden konzulát v Praze, na který je velmi obtížné se objednat, stejně jako konzuláty sousedních zemí, což proces vzdání se občanství značně prodlužuje. Kdykoliv může dojít k zastavení poskytování služeb při vzdávání se státního občanství, jako se to stalo například v Estonsku. V takovém případě nelze splnit podmínky pro vzdání se občanství bez vycestování do Ruska. Požadavek vzdát se ruského občanství jako podmínka pro získání českého občanství je tedy podmínkou, jejíž splnění v konečném důsledku nezávisí na vůli žadatelů o občanství, což je v rozporu se základními principy včetně principů právní jistoty a požadavku legitimního očekávání, je diskriminační a v právním státě by se neměla vyskytovat. Snaha o splnění tohoto požadavku v mnoha případech ohrožuje nejen svobodu, ale i život a zdraví osob usilujících o české občanství.

Dostáváme se tedy téměř k finální části, je to část 4, je to test souladu pozměňovacího návrhu se stávající ústavou. Nakonec tedy přezkoumáme pozměňovací návrh v souladu s testem diskriminace, pro který je třeba odpovědět na následující otázky. Za prvé: Existují srovnatelné osoby nebo skupiny? Za druhé: Zachází se s nimi rozdílně na základě některé ze zakázaných důvodů? Za třetí: Je toto rozdílné zacházení v neprospěch dotčeného jednotlivce tím, že se mu ukládá břemeno nebo odepírá nějaké dobro? Za čtvrté: Sleduje toto rozdílné zacházení oprávněný zájem? A za páté: Je toto rozdílné zacházení přiměřené, to je existuje méně intenzivní opatření, kterým by bylo možné dosáhnout stejného výsledku? Jak vyplývá z uvedené analýzy, domníváme se, že pozměňovací návrh je příkladem zakázané přímé diskriminace a je v rozporu s ústavou a ústavním pořádkem České republiky.

Odpovíme si tedy na jednotlivé body. Existují srovnatelné osoby nebo skupiny? Obecně platí, že zákonodárce může dvojí nebo vícenásobné občanství zakázat nebo povolit pouze v případě, že existuje mezinárodní smlouva. To platilo do 31. 12. 2013. Vzhledem k úrovni evropské integrace a míře důvěry mezi členskými státy bude snad přijatelné povolit dvojí občanství i ve vztahu k občanům jiných členských států Evropské unie. Pozměňovací návrh však jde jinou cestou. Vztahuje se výhradně na občany Ruské federace. Aby na ni měli nárok, musí mít trvalý pobyt cirka deset let v České republice a splňovat všechny další podmínky pro nárok na české občanství, jako jsou: jsou integrováni do české společnosti, nepředstavují hrozbu pro bezpečnost státu, jeho svrchovanost, územní celistvost, základní demokratické principy, životy, zdraví nebo majetek, nebyli trestně stíháni, složili zkoušku ze znalosti českého jazyka a kulturních skutečností a nebyli zátěží pro český sociální systém.

Se zájmem konstatujeme, že pro občany Běloruska, které podporuje Rusko ve vojenské oblasti, neexistuje žádná zátěž ani komplikace v souvislosti se získáním dvojího občanství, ani žádné takové komplikace nebyly navrženy. Novela se netýká ani dalších států, které mohou představovat bezpečnostní hrozbu, jako je například Sýrie, Írán, Korejská lidově demokratická republika nebo Čína. Například podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby České republiky za rok 2023 z 12. 9. 2024 zůstává Čína významným bezpečnostním problémem a její zpravodajská činnost České republiky je aktivní.

Pozměňovací návrh ve snaze chránit bezpečnost a suverenitu České republiky zcela protichůdně opomíjí skutečnost, že mohou existovat cizinci z jiných států, kteří mohou sympatizovat s Putinovým režimem. Například v Moldavsku a v dalších zemích včetně samotné Ukrajiny je řada sympatizantů a příznivců Ruska. V Německu dokonce žije značné množství osob ruského původu, které často chovají ke své rodné zemi značný sentiment. Nikomu z nich není bráněno pro získání dvojího občanství. Pozměňovací návrh je navíc jednostranný, to znamená, představuje překážku pro získání dvojího občanství pro ruské občany usilující o české občanství. Neexistuje však žádná překážka, která by Čechům bránila získat ruské občanství a mít tak dvojí občanství, české a ruské. Můžeme to ilustrovat na hypotetických příkladech. Ruský státní příslušník, který se ve věku devíti let přestěhoval z Ruska do Prahy, má české vzdělání a ve věku 20 let chce požádat o české občanství. Je plně integrován do české společnosti, k ruskému režimu se staví velmi kriticky, nehodlá (Hlasitě.) navštěvovat Rusko, aby se vyhnul vojenské službě, a nemá ani ruský vnitřní pas, který je, podotýkáme, nutný k absolvování formálního řízení o vzdání se ruského občanství. Pokud bude pozměňovací návrh přijat, nebude si moci ponechat ruské občanství před získáním českého občanství, respektive kvůli administrativním překážkám na ruské straně nebude moci české občanství získat vůbec.

Pak je tady naprostý protiklad. Občan českého původu, sympatizant Putinova režimu, organizuje dezinformační kampaně, aktivně podporuje ruskou agresi na sociálních sítích, nakonec přesídlí do Ruska, aktivně spolupracuje s režimem nebo podepíše smlouvu s ruským Ministerstvem obrany o účasti na speciální vojenské operaci, a nic potom nebrání tomu, aby taková osoba měla dvojí česko-ruské občanství. České zákony neumožňují, aby ho někdo zbavil českého občanství. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP