(pokračuje Karel Tureček)
To je velmi důležitý nástroj a já musím říct, že z těch preventivních protipovodňových opatření, která byla nastartována po roce 1997 a 2002, jsme tenhleten nástroj značně, značně opomíjeli. Je to dokonce tak významný nástroj, který vedl ve třicátých letech minulého století k přijetí samostatného zákona o hrazení bystřin, a právě toto hrazení bystřin bylo zejména nastartováno v horských a podhorských oblastech. Samozřejmě, jeho primární cíl není zabezpečit retenci, protože při spádovosti, kterou prakticky probíhají v terénu jednotlivé bystřiny, se dostáváme do spádovosti 4, 8, 12 i 16 stupňů, takže tam asi těžko získáme nějakou retenci. Nicméně ten primární nástroj, a to chci podotknout, je to první protipovodňové opatření na toku, které má za cíl zejména snížit sílu povodňové vlny, a my jsme právě viděli, jak nám bystřiny třeba v oblasti Jeseníku úplně dobře nefungovaly, protože samozřejmě ta vlna, která probíhala po podhorských oblastech, měla sílu. Jednou z příčin byl nedostatečný akcent v oblasti preventivních protipovodňových opatření na hrazení bystřin, to je důležité říct. Spadá to samozřejmě do kompetence zejména Lesů České republiky a samozřejmě jaksi z jednotlivých vlastnických subjektů, ať jsou to obce, soukromníci a podobně. Takže to bych byl rád, abychom se nad tím vážně zamysleli, třeba i do budoucna. Možná bych i uvítal, kdyby na to už skutečně reagovala tato novela, protože si myslím, že by to měla být reakce i na povodně ze září roku 2024.
Poslední věc, se kterou já skutečně do určité míry mám problém, je v tom, jestli máme ten tok mezi státem a lesy vyrovnaný, jestli prostě ten poměr "má dáti - dal" je skutečně optimální, jestli náhodou nebereme z lesů obecně více, než do lesů dáváme. Víme, že máme po kůrovcové kalamitě, která byla skutečně historicky největší kůrovcovou kalamitou na našem území, takže jestli jsme v tomhletom nějak sladěni, jestli i pro budoucí generace chceme nechat bohatství v lese tak velké, jak nám ho odevzdali naši předci.
Já tady skutečně chci podtrhnout několik věcí. Programové prohlášení vlády chápu do určité míry jako smlouvu s poslanci, smlouvu vlády s poslanci, protože vláda žádá o vyslovení důvěry, a zároveň i tak do určité míry jaksi jako smlouvu s občany, protože samozřejmě občané si mohou na základě programového prohlášení, programových cílů vlády kontrolovat toto plnění. My jsme slyšeli, že je splněno 93 procent všech bodů programového prohlášení. Já vím o jednom, který stoprocentně splněn není, a to skutečně bychom se nad tím měli i v rámci diskusí v zemědělském výboru zaměřit, a já ho cituju doslova: "Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Zajistíme transparentní hospodaření státních lesů, jejich obchodní politiky s důrazem na ochranu lesa, rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a k ochraně vody." Takže tyto prostředky nepůjdou do státního rozpočtu, ale budou využity ve prospěch lesa a ochrany vody, i jak jsem zmiňoval, například právě k tomu hrazení bystřin. A tady skutečně musím říct, že nedochází k naplnění tohoto slibu, tohoto závazku, protože víme, že v roce 2022 se bralo z lesů. Tyto prostředky rozhodně nešly na tuhletu prioritu z hlediska obnovy lesních ekosystémů a ochrany vod. Na příští rok je tam doslova extrémní částka, která se má převést do státního rozpočtu: 7 miliard. Když si porovnám ty částky, které jsou ve státním rozpočtu na lesní a vodní hospodářství, je to 1,5 plus 1,85, navýšená o 700 milionů, tak se rozhodně nedostáváme na 7 miliard korun. Tady já mám skutečně jasno v tom, že tyto prostředky nejsou využity v souladu s vládním programovým prohlášením.
A tady skutečně mám i obavu, že z lesů bereme mnohem víc, než tam dáváme, ve prospěch ekologické stability lesních ekosystémů. I třeba vidím velmi nebezpečnou tuhletu kombinaci, to braní finančních prostředků z Lesů České republiky, i v kontextu ustanovení jednoho paragrafu, právě novely lesního zákona, která cituje, že holina na lesních pozemcích musí být zalesněna nebo obnovena do 5 let, zvyšujeme ze 2 let na 5 let, a lesní porosty na ní - zajištění do 10 let, zvyšujeme ze 7 let na 10 let. Tady se skutečně ptám a mám velkou obavu, že jestli náhodou i ty termíny nepoužíváme trochu top, že nemáme dostatek finančních prostředků na zabezpečení právě té obnovy, a to je věc, o které budeme chtít asi i hodně diskutovat - 7 miliard je mnoho v této podobě. Lesy České republiky na takovýhle výdaj a převod do státního rozpočtu v příštím roce nemají a myslím si, že nástroje, které to můžou zabezpečit, buď že Lesy České republiky se zadluží, anebo že bude zvýšena těžba, nejsou tím pravým nástrojem, jak právě těch 7 miliard korun odvést.
Takže to jsou takové tři okruhy. Říkám: první okruh je, jestli náhodou skutečně nenovelizujeme příliš často. Druhá záležitost se týká samozřejmě vody, preventivních protipovodňových opatření a akcentu zejména ze strany Lesů České republiky, nikoliv podniků Povodí Vltavy, Moravy, Labe, Ohře a Odry, na preventivní protipovodňová opatření, ale právě akcentu ze strany Lesů České republiky na hrazení bystřin. A právě, když to řeknu velmi stručně, 7 miliard bereme z Lesů České republiky. Nejsem si jistý, jestli to zpětně do lesů vracíme.
Děkuji za pozornost - a to jsou asi mé takové postřehy k samotné novele lesního zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Kláru Kocmanovou, připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my k tomuto návrhu máme za Piráty dvě hlavní připomínky.
Za prvé, navrhuje se zrušení závaznosti ustanovení o vysazování melioračních a zpevňujících dřevin, tedy listnáčů a jedlí, v lesním hospodářském plánu soukromých vlastníků. To by prakticky legalizovalo výstavbu (výsadbu?) monokultur, které se ukázaly jako naprosto nevhodné, například při kůrovcové kalamitě u smrkových porostů, a takové chyby bychom neměli opakovat.
Za druhé, návrh počítá s dotacemi na podporu adaptace lesů na změnu klimatu. Je určitě dobré, když budeme lesy adaptovat na změnu klimatu, to je důležitá věc, ale určitě ne tak, že zrušíme klíčové povinnosti, jako je právě výsadba listnáčů, a namísto toho začneme tyto činnosti dotovat. Riskujeme tím, že místo lepších lesů vytvoříme spíš jenom obrovský dotační tunel, a podle vládních odhadů by to mohlo stát až 7 miliard korun ročně. ***
