Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(20.10 hodin)
(pokračuje Josef Bělica)
Nastavení parametrů bez jakýchkoliv analýz dosvědčují i zaznamenané změny ve volbě kritérií a vah navrhované postupně Asociací krajů České republiky 5. 10. 2022, 10. 3. 2023 a 1. 6. 2023. Změny provedeny bez ekonomických zdůvodnění, já je potom v tom souhrnu, v té časové chronologii zmíním.
Na tyto změny navázala další zcela nesystémová změna, kdy v rámci připomínkového řízení k novele rozpočtového určení daní bylo mimo jiné začleněno do rozpočtu podílu hlavního města Prahy na rozpočtovém určení daní pouze 20 procent obyvatel Prahy bez jakéhokoliv zdůvodnění, což byla jedna z hlavních připomínek Moravskoslezského kraje v rámci připomínkového řízení. V rámci následného sněmovního tisku 701 bylo kritérium 20 procent obyvatel pro hlavní město Prahu zrušeno a bylo nahrazeno bez jakýchkoliv konzultací vyčleněním 0,1 procenta ze sdílených daní jakožto další daňový příjem rozpočtu hlavního města Prahy, a to na úkor ostatních krajů. (Ministr Stanjura: 0,1 procenta se vyčleňuje z celostátního výběru daní.) 0,1 procenta se vyčleňuje z celostátního výběru daní, na úkor státu.
Jak bylo výše již uvedeno, návrh rozpočtového určení daní neobsahuje ekonomické zdůvodnění použitých kritérií a jejich vah tak, jak tomu bylo u posledních významných změn rozpočtového určení daní pro obce. Odůvodnění je dáno pouze dohodou většiny krajů. Předložený vládní návrh tak nereflektuje kritéria ani váhy, které byly doporučeny komisí Rady Asociace krajů České republiky pro financování a majetek krajů 21. 4. 2022, které byly stanoveny na základě analýzy skutečných výdajů krajů za roky 2017 až 2019. Váhy a kritéria jsou tak nastaveny intuitivně, bez analýzy a účelově, prostě politickou dohodou.
Byl bezesporu porušen původní požadavek Ministerstva financí "na shodu všech krajů" a tento byl nahrazen "na shodu většiny krajů", a Ministerstvo financí toto nyní samo označuje jako kompromis krajů namísto toho, aby samo patřičně iniciovalo změnu jakožto správce státní pokladny. Kritéria a váhy, které by měly kraje motivovat, rozvíjet své služby a směřovat je za těmi, kterým jsou určeny, to je občanům kraje, nikoliv zvýhodňovat menší kraje a výrazně poškozovat strukturálně postižené regiony, jako je kraj Moravskoslezský nebo Ústecký.
Návrh zákona nepochopitelně zcela absentuje kritéria v tak významných oblastech, jako je poskytování sociálních a zdravotnických služeb, které by měly odrážet náročnost zaměstnání osob například v těžkém průmyslu, a narůstající trend stárnoucí populace a s tím spojené výdaje do sociálních služeb zastřešované právě kraji.
Skutečnost, že řada kritérií je zvolena ve výsledném návrhu zákona velmi nevhodně, potvrzují rovněž zásadní připomínky vznesené k návrhu zákona Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zdravotnictví.
Ministerstvo pro místní rozvoj samo uvádí, že soubor navržených kritérií nemotivuje kraje k vyšší efektivitě fungování a potřebným aktivitám zaměřeným na zvyšování konkurenceschopnosti krajů s tím, že vyšší váhu mají ty indikátory, které vedou ke stagnaci. Ministerstvo zdravotnictví ke kritériu počtu výjezdových základen uvádí jeho jednoznačný nežádoucí motivační efekt, stejně jako kritérium počet urgentních příjmů prvního typu. Na negativní dopad a nevhodnost řady zvolených kritérií pro strukturálně postižené regiony upozorňuje také Daniel Prokop, od roku 2022 člen Národní ekonomické rady. Na nevhodnost zvolených kritérií poukazuje i studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Akademie věd České republiky ze září 2024, která uvádí: "Moravskoslezský kraj znevýhodňuje vysoká hustota zalidnění, kraj má nejmenší počet obcí oproti rozloze, což mu ubírá desetiny procent, a vyrovnávací příspěvek zvýhodňuje málo lidnaté kraje, mezi něž Moravskoslezský kraj nepatří. Zároveň jsou výrazně znevýhodňovány kraje s větším počtem obyvatel." Studie rovněž uvádí, že hlavním poraženým je Moravskoslezský kraj, jehož již dnes nízké příjmy by dále poklesly, a dále uvádí, že systém by měly doplnit i motivační prvky, které by kraje motivovaly například k podpoře větší ekonomické aktivity na jejich území, umisťování strategických investic nebo zvyšování kvality a efektivity veřejných služeb. Studie dále uvádí, že změny v novele zákona nebudou motivovat k žádoucím změnám, neboť motivační efekt zabudovaný v novele rozpočtového určení daní je příliš slabý.
Navíc je třeba poukázat na nesystematičnost přípravy této novely. V prosinci 2024 není jasné, zda návrh bude, či nebude přijat. Pokud nikoliv, pak stát v roce 2025 ušetří zhruba 3,2 miliardy korun, které měly být do systému dolity, současně ale nepočítá s dotacemi ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 4 miliardy korun pro jednotlivé kraje. Vláda tak vytváří zcela nepředvídatelné podmínky, ve kterých kraje pouze předjímají další vývoj a musí využívat vlastních úspor, které jsou ze strany vlády naopak kritizovány jako nadbytečné.
Moravskoslezský kraj mým prostřednictvím nahrál vlastní pozměňovací návrh do systému, který se vrací k původně schváleným kritériím a vahám schváleným Radou Asociace krajů České republiky v roce 2022 a zmírňuje rozdíl rozpočtového určení daní na obyvatele mezi jednotlivými kraji. O tom budu dále také hovořit.
Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje svým usnesením číslo 17/1705 ze dne 6. 6. 2024 odmítlo vládní návrh novely rozpočtového určení daní.
Cílem změny rozpočtového určení daní mělo původně být i zajištění dostatečných zdrojů pro strukturálně postižené kraje, které jsou typické vyšší koncentrací sociálních, ekonomických a environmentálních problémů. Jedná se o Moravskoslezský kraj, Ústecký a Karlovarský kraj. Tyto kraje byly definovány jako strukturálně postižené již dříve ve vazbě na strategický rámec hospodářské restrukturalizace těchto třech krajů.
Vymezení hospodářsky a sociálně ohrožených území bylo schváleno usnesením vlády České republiky číslo 775 ze dne 4. 11. 2019, kterým byla vymezena kombinace indikátorů hospodářských a sociálních problémů v těchto územích. Tyto strukturálně postižené kraje se v minulosti orientovaly na těžební, zpracovatelský a chemický průmysl a v současnosti se vyznačují nízkou mírou ekonomického růstu a významně zaostávají za nejvyspělejšími regiony Česka.
Přímou součástí ekonomických problémů je nízká atraktivita pro život obyvatel, menší nabídka perspektivních pracovních příležitostí nejen pro mladé a kvalifikované odborníky a horší podmínky a nízká atraktivita pro podnikání. Regiony mají potenciál v rozvoji aktivit s vyšší přidanou hodnotou. Cílem je, aby se z nich staly kraje s dobrou kvalitou života a zdravým prostředím, byly hospodářsky oživené a s dostatkem pracovních sil, a využívaly průmyslové plochy a území, která jsou nevyužitá po útlumu těžby. ***
