Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Jednou z pomocí těmto krajům je i Operační program Spravedlivá transformace pro období 2021 až 2027. Nicméně v tomto případě jde o pomoc, která je stanovena na dobu určitou, a jejím cílem je, aby právě strukturálně postižené kraje alespoň zčásti dohnaly rozvoj ostatních krajů. Po dosažení tohoto cíle by však rozvoj strukturálně postižených krajů přijetím vládního návrhu opět ustrnul. Nejde tedy o pomoc, která by měla být interpretována jako náhrada za poškození v rámci rozpočtového určení daní. Peníze z operačních programů jsou na dorovnání toho handicapu a jsou prostě věci, které se z těchto fondů hradit nedají.

V rámci tohoto zákona se ještě vyjádřím k rozpočtovému určení daní obcí. Vládní novela RUD současně mění i rozpočtové určení daní obcí, a to na základě dlouhodobého požadavku obcí a Českého statistického úřadu. Hlavní změnou je změna zdroje dat o počtech obyvatel. Nově by měly být údaje přebírány z registru obyvatel, vedeného podle zákona o základních registrech. Dosud byly údaje zjišťovány z dat Českého statistického úřadu. Důvodem změny by měla být větší přesnost vykazovaných údajů v registru obyvatel. Ačkoliv jsou údaje dle registru obyvatel přesnější a dle obcí spravedlivější, očekávalo se, že s vyšším počtem obyvatel dle stavu k 1. 1. 2024 vykazuje Česká republika dle původního Českého statistického úřadu celkem 10,9 milionu obyvatel, dle registru obyvatel je to 11,3 milionu. U Moravskoslezského kraje dle původního Českého statistického úřadu 1,19 milionu obyvatel a podle registru obyvatel je to 1 230 000 obyvatel, se objem sdílených daní jednotlivých obcí zvýší. Efekt je však opačný.

Jelikož se objem zdrojů rozpočtového určení daní obcí nezvyšuje, stejný objem zdrojů se rozdělí mezi větší počet obyvatel. V Moravskoslezském kraji se jedná o celkové saldo ztráty ve výši 218 milionů korun. 282 obcí by se dotkla ztráta ve výši 221 milionů korun a pouze 18 obcí, zejména do 2 000 obyvatel, by si polepšilo zhruba o 3 miliony korun. Současně dochází v roce 2025 v návaznosti na konsolidační balíček k poklesu podílu obcí na celostátním výnosu daní z 24,92 na 24,16 procenta.

Krátce ke Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Poslanecká sněmovna schválila usnesení číslo 1181 z 3. 12. 2024, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a střednědobý výhled na roky 2026 a 2027. V tomto rozpočtu ale již nejsou alokovány finanční prostředky na financování silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, a to s ohledem na předpokládanou změnu rozpočtového určení daní, ke které však zatím nedošlo. Novela rozpočtového určení daní měla tyto státní prostředky ve výši 4 miliardy korun, které byly každoročně od roku 2015 krajům převáděny formou dotace, převést do jejich příjmů takzvaným dolitím do systému rozpočtového určení daní, nicméně aktuálně není novela rozpočtového určení daní přijata a Státní fond dopravní infrastruktury se státní dotací na rok 2025 pro kraje nepočítá, a kraje jsou tak nuceny počítat ve svých rozpočtech i s těmito výdaji, které budou muset případně dofinancovat z vlastních úspor, které jsou často terčem negativních kritik ze strany Ministerstva financí České republiky.

Nepedagogičtí pracovníci. Z prezentace, představení na poradě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vedoucím Odboru školství krajských úřadů ze dne 27. 11. 2024 mimo jiné vyplývá, že objem prostředků na platy nepedagogických zaměstnanců je v porovnání s rokem 2023 o 5,3 miliardy korun nižší, což představuje cca 17 000 pracovních míst.

Připravuje se zásadní průlomová změna, která nemá legislativní oporu, která se bude zřejmě narychlo schvalovat jako přílepek k novele školského zákona. Příprava změn není plně v souladu se záměrem uvedeným ve Strategii 2030+ vydaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Stát deklaruje závazek státu omezit financování pouze v oblasti pedagogické práce ve školách a školských zařízeních, včetně pedagogické činnosti - zajišťuje formou služby. Ostatní výdaje pak budou povinností, odpovědností zřizovatele: kraje, obce a dobrovolného svazku obcí.

Předpokládá se účinnost od 1. 9. 2025 za předpokladu zvýšení podílu obcí a krajů na sdílených daních od stejného data. Vláda se snaží převést finanční břemeno a zbavit se částečně financování školství ze státního rozpočtu v situaci, kdy finanční situace krajů a obcí je příznivější než rozpočet státu, ale neměla by tato opatření být rozpočtově neutrální? Já myslím, že jsme to tady několikrát zaslechli.

Velká rizika hrozí u obcí i krajů, které se ocitnou nečekaně ve finančních problémech. Existuje reálná obava z udržení kvality školního stravování, hrozba privatizace školního stravování, na které se nevztahují zásady pro školní jídelny. Hrozí, že úroveň služeb poskytovaných nepedagogickými pracovníky se bude v různých obcích a regionech lišit, každý zřizovatel bude postupovat jinak. Je nutné řešit v rámci komplexní změny krajského rozpočtového určení daní.

Závěrem malé shrnutí, změna rozpočtového určení daní je nutná a využití dynamických kritérií je všeobecně chápáno jako správná cesta za předpokladu dohody všech krajů, kdy Ministerstvo financí České republiky by mělo v této oblasti hrát zcela nezastupitelnou roli jako strážce financí ministerstva, které by nemělo dopustit vznik zásadních rozdílů mezi jednotlivými kraji. Ministerstvo financí České republiky by nemělo připustit, aby docházelo k rozevírání nůžek v rámci přepočtu rozpočtového určení daní na obyvatele jednotlivých krajů, neboť veškeré služby jdou právě za obyvateli těchto krajů.

Moravskoslezským krajem podaný pozměňovací návrh navazuje na schválené parametry z roku 2022, které byly postaveny na znalostech z průměrovaných dat z let 2017 až 2019, průměr dat byl zvolen z důvodu odstranění možných výkyvů výdajů v některém z let. Nutno konstatovat, že tento návrh by si minimálně zasloužil aktualizaci dat za roky následující, ale jde v něm o kritéria, na kterých byla shoda napříč kraji, a váhy, které byly stanoveny na základě objektivních údajů.

Z důvodu nestrannosti by bylo vhodné zapojit do diskuse o rozpočtovém určení daní i odbornou veřejnost, která se problematikou veřejných financí zabývá, včetně Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Akademie věd České republiky, která se již aktuálním stavem rozpočtového určení daní zabývá a vydala studii Krajské rozpočty pod drobnohledem, ve (ze?) které i v rámci výše uvedeného zdůvodnění vycházíme.

Nutno upozornit, že v případě nepřijetí novely rozpočtového určení daní stát ušetří 7,2 miliardy korun, 4 miliardy korun, se kterými nepočítá rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, a 3,2 miliardy, které měly být v roce 2025 dolity do nového systému rozpočtového určení daní. Nutno tedy intenzivně řešit otázku financování silnic druhých a třetích tříd. Tak významná a dlouhodobá změna rozpočtového určení daní by neměla být připravována pouze politickou dohodou, ale měla by vycházet z relevantních dat a měla by odrážet současné potřeby krajů a celé společnosti, například v otázce stárnutí populace, tedy v oblasti sociálních služeb nebo zdravotnictví.

Já bych se ještě vyjádřil k jednotlivým kritériím, která jsou ve vládním návrhu zákona navrženy. Kritérium číslo jedna, počet obyvatel, váha v procentech: 40. Váha by měla být výrazně vyšší, neboť je to zejména občan, pro kterého jsou služby krajů poskytovány a kdy je nutno zajistit služby pro každého z nich na adekvátní úrovni.

Délka silnic druhé a třetích tříd, váha: 20 procent. Parametr zcela ignoruje šířky silnic, kdy i laicky je zcela patrný rozdíl mezi opravou dvou- nebo čtyřproudové silnice, které obhospodařuje kraj. Stejně tak se nebere v potaz množství opravovaných mostů. Kritérium nepracuje s intenzitou dopravy, které jsou v gesci krajů.

Počet, rozloha obcí, struktura kraje, váha: 8 procent. V rozporu s trendem slučovat malé obce toto kritérium naopak zvýhodňuje kraje s velkým počtem obcí jakékoliv velikosti, proto zcela nelogicky dosahuje stejných hodnot v případě zcela rozdílných krajů. Rozlehlý kraj s množstvím obcí, stejně jako malý kraj s minimem obcí, poměrově získávají obdobnou částku z rozpočtového určení daní, přestože kraje jsou strukturálně zcela odlišné. Malá velikost některých krajů v České republice nebyla již před lety akceptována v rámci Evropské unie, díky čemuž musely vzniknout větší územní celky, takzvané regiony soudržnosti. Návrhem rozpočtového určení daní jsou naopak tyto menší kraje preferovány.

Počet výjezdových základen záchranné služby, váha kritéria: 6 procent. Kritérium nic nevypovídá o zdravotnické péči poskytované jednotlivými kraji, tedy ani o počtu výjezdů, zásahů či zákroků provedených na území kraje.

Počet žáků středních škol zřizovaných krajem, váha: 4 procenta. Skutečné náklady se pohybují kolem 12 procent. Váha 4 procenta neodpovídá nákladům vynakládaným na tuto oblast. Toto kritérium tak v podstatě podporuje kraje, které budou mít nižší počet žáků ve středních školách, nebo skutečné náklady se pohybují na žáka ve výši cca 30 000 korun. Uvedené kritérium tak přiznává krajům jen asi třetinu této částky.

Počet urgentních příjmů prvního typu v nemocnicích zřizovaných krajem, váha: 2 procenta. Kraj, který má ve svém regionu zřízenou fakultní nemocnici, je z tohoto kritéria zcela vyloučen. ***