(pokračuje Tomio Okamura)
Jinak ještě vzpomínám taky - mám informace, samozřejmě - že kdysi Rada České televize, jestli pamatujete, je to asi dva roky, právě odsouhlasila usnesení, aby Česká televize doložila ta pozvání, protože oni tvrdili, že Okamuru zvou a nechce do Otázek Václava Moravce chodit, jo? Oni to prý tvrdili, to je neuvěřitelné. Přece tahleta instituce by neměla lhát, vůbec! Takže Rada České televize si vyžádala, to bylo oficiální usnesení Rady České televize dva roky zpátky cca, ať Česká televize ukáže počty pozvání Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce, a vrátila se jim odpověď, zjednodušeně řečeno, že na tyto informace nemá rada nárok - protože se zjistilo, že oni je nemají. A pak z nich tedy vypadlo, že si to ani, že nemají žádné důkazy pozvání, nemají žádný seznam, oni si to ani nijak nearchivují. Takže byli usvědčeni vlastně při lži, kdy do té doby tvrdili - tedy sporadicky to tvrdili, ale tvrdili to, někde jsem to párkrát zaznamenal, protože to je opravdu už lež na lež - tak tvrdili, že Okamuru zvou, ale on nechce chodit. Tuhletu lež jsem slyšel několikrát. Lháři prolhaní! Česká televize, lháři prolhaní! Já jsem devět let žádné pozvání nedostal a teď už to všichni vědí. Už to všichni vědí, už je to černé na bílém. Žádné pozvání jsem nedostal.
A tuhletu lež, kterou tady lhala a papouškovala ji provládní média, že Okamuru zvou, ale on prý nechodí, tuhletu lež tady recykloval bůhvíkdo. Já jsem to slyšel tady, léta jsem to tady slýchával, to tady říkali nějací politici - já nevím, média, jsem to slyšel, nějací pisálkové provládní. Jako že novinářů slušných si vážím, samozřejmě, ale tohleto se nedá nazvat jinak než pisálek, ten, kdo takhle záměrně lže. A pak se ukázalo, že jsem vůbec pozvání nedostal, že skutečně devět let mě nepozvali. A znovu zdůrazňuju, ani jednou jsem neodmítl.
Já se těším na to, že mě pan Moravec někdy pozve, respektive že mě Česká televize pozve. To není jeho pořad,. On si to v uvozovkách zprivatizoval za veřejné peníze. Tak mi to připadá, to je můj názor. Ale prostě já se těším na to, já bych rád šel, klidně. Já půjdu hned, nemám s tím problém. Samozřejmě bychom si zkraje hned s panem Moravcem řekli v přímém přenosu, co to má znamenat, co to tedy předvádí devět let, to zneužívání koncesionářských poplatků našich voličů. To je zřejmé, že si to musíme říct. Dostal jsem interní informaci, že se prý zase bojí tohohletoho, že se prý bojí, že to bude muset vysvětlovat v přímém přenosu, tyhlety manipulace jeho a mediální podvody. Takže peníze z veřejných prostředků, z prostředků občanů mu nesmrdí, ale aby se choval a obhájil svoje postoje a své chování, to se už bojí. To je neuvěřitelné, opravdu.
Zakončím svoje vystoupení, protože si myslím, že je to úplně zřejmé. Soukromě musím říct, že nemám nic proti České televizi jako instituci, naopak. Já tam znám, protože v České televizi jsem poprvé v přímém přenosu vystoupil před třiceti lety, takže znám tam spoustu lidí, co tam pracují. Tuším, že to byl rok 1995, kdy jsem poprvé vystoupil, byl to pořad 21, Dvacetjednička, předchůdce Událostí, komentářů. Bylo mi asi 22 let a moderoval to pan Dumbrovský, na to si pamatuju dodnes. Byl jsem z toho tak řekl bych nervózní, protože jsem nikdy nebyl v přímém přenosu, že těsně před tím vystoupením - pan Dumbrovský byl opravdu empatický, viděl, že jsem tak nervózní, že bude problém se vůbec vyjádřit, bylo to na téma zemětřesení v Kjótu, které zrovna tenkrát bylo v japonském Kjótu, kdy ho zajímaly zkušenosti a příprava Japonců, japonských školáků a dalších na zemětřesení, ale to tady nebudu rozebírat, to je taky poměrně zajímavé, ale to není tématem dnešní schůze - a on mě těsně před vystoupením, ale opravdu těsně před tím, to už bylo pár minut před přímým přenosem, mě vzal znovu do té přípravné místnosti a promlouval tam se mnou v klidu, protože viděl, jak jsem nervózní z toho a že v podstatě bych se asi vůbec nevymáčkl, protože ta tréma byla skutečně obrovská, obrovskou trému jsem měl, ale nějak jsem to zvládl. Pak jsem šel tedy domů a tam jsem tenkrát, druhý den, poprvé v životě cítil sílu a význam České televize, protože jsem někam jel veřejnou dopravou z Hostivaře, kde jsem tenkrát bydlel v Praze, a v tom veřejném prostředku mi jeden pán řekl: "Nebyl jste náhodou včera v televizi?" A tam jsem pochopil a postupně jsem začal chápat, co to je, co to je televize a jak je mimochodem, abych šel zpátky k tématu, mimořádně důležité, aby veřejnoprávní televize byla vyvážená a nemanipulovala vysílání nějakým směrem, protože síla televize je prostě obrovská a já mám tu zkušenost opravdu dlouholetou.
Takže můj první přímý přenos byl před třiceti lety. Od té doby jsem jich samozřejmě před vstupem do politiky absolvoval doslova tisíce, takže Českou televizi jsem měl vždycky rád. Ostatně vyrostl jsem i na těch pořadech jako Den D, prostě tři roky, a na dalších pořadech. A proto mě velice zaskočilo, musím říct zcela upřímně, a nemile mě překvapilo, když jsem vstoupil do politiky, byl jsem zvolen - nejprve senátorem, vyhrál jsem první kolo, druhé kolo - a najednou se to otočilo o 180 stupňů. A najednou, protože jsem začal vystupovat ve zpravodajských pořadech, najednou jsem viděl, co je to za žumpu, najednou jsem viděl tu manipulaci. A je to škoda, protože to, co jsem chtěl říct, je, že za těch třicet let, co vystupuji v České televizi, z toho dvacet let před vstupem do politiky ještě vůbec, tak tam znám spoustu lidí, kteří nesouhlasí s vedením, s tím, jakým způsobem je vedena Česká televize, a musím říct, že bych řekl, že je to dokonce většina těch běžných pracovníků, techniků, technického personálu, který tam dlouhodobě pracuje. Strašně jim vadí - a to můžu říct, protože mi to říkalo mnoho těch pracovníků - hrozně jim vadila paní Fridrichová, hrozně jim vadí pan Moravec a hrozně jim vadil pan Wollner, protože jim vadilo to, že oni vlastně zneužívají z jejich pohledu televizi k osobním postojům. Nechci polemizovat, je to tak, nebo není, jenom říkám tuhletu svoji zkušenost, kterou mi říkají lidé. V žádném případě nechci házet celou Českou televizi do jednoho pytle, to ne, to je nespravedlivé vůči tomu obrovskému množství, vůči té většině slušných zaměstnanců, korektních zaměstnanců, kteří to mají rádi, mají tu televizi rádi, chodí tam do práce, těší se, rádi dělají povolání kameramana, zvukaře, osvětlovače a další, prostě fajnové povolání, a hrozně jim to vadí. Takto mi to říkali celou dobu, že v podstatě tři osoby si z toho udělaly takovou aktivistickou buňku, že to hází světlo na celou Českou televizi a že kvůli Václavu Moravcovi - a oni to říkají na rovinu, mně to řeklo několik lidí, no, několik, poměrně hodně mi řeklo, že kvůli Václavu Moravcovi, že se budou propouštět teďka lidi. Ne kvůli opozici, že nechceme zvýšit koncesionářské poplatky, kvůli tomuhletomu člověku, který si vzal - vlastně z mého pohledu to tak je - podle mého názoru si vzal jako rukojmí běžné řadové zaměstnance České televize, protože on místo aby pozval po devíti letech konečně Okamuru v souladu s Kodexem České televize, v souladu s zákonem, tak on radši mě nepozve, protože nesouhlasí s mými názory, tedy s názory, které já prezentuji, přestože nás volí přes půl milionu občanů České republiky. Radši nebude jednat v souladu se zákonem a toleruje mu to vedení České televize, i to minulé, i to současné, tolerují mu to, úplně flagrantní porušování pravidel, která jsou ale písemně černá na bílém dána, a radši kvůli jednomu člověku hrozí propouštění zaměstnanců, kteří za to ale vůbec nemůžou.
Samozřejmě, z logiky věci by bylo, kdybych si měl vybrat, jestli stovky slušných zaměstnanců, nebo Václav Moravec, tak si myslím, já si vybírám rozhodně ty slušné zaměstnance, ty stovky, aby měli práci, aby mohli pokračovat. Upřímně, radši by měl odejít ten Václav Moravec, protože tohle není možné. Tohle není možné! Ale vím, že se tam už srocuje takzvaná sluníčkářská úderka za ním, už se tam interně diskutuje zase o nějaké spacákové revoluci, takže dochází k lavírování, co tedy, protože je tady prokazatelně člověk, který porušuje pravidla. Devět let mě nepozvali do Otázek Václava Moravce. Nedá si říct, ale nad čím se lavíruje? Nad čím se přemýšlí? Vždyť to není jeho televize! To nejsou jeho peníze! Takže takový je dneska stav České televize. ***