(pokračuje Radim Fiala)
Připomeňme si ještě, že na vládní návrh nyní mohou mediální radní navrhovat pouze ty organizace, které existují déle než deset let. Co to tedy znamená? To znamená, ty správné, opakovaně prověřené, takzvané neziskové organizace, financované z těch správných grantů a fondů, které přesně vědí, kdo je platí a komu mají být vděčné.
A teď již pojďme k aktuální snaze vlády zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, tedy de facto k vládní snaze zvýšit další daně. Pamatujete si prohlášení premiéra Fialy před volbami? No, (Zvýšeným hlasem.) nebudeme zvyšovat daně! Nebudeme zvyšovat žádné daně! A tečka! Tak tady máme tu tečku - další zvyšování daní, poplatku pro veřejnoprávní média. A také k vládní snaze o zásadní rozšíření okruhu jejich povinných plátců, jaké tady v historii ještě nebylo.
Jde o další projev daňové revoluce, daňové laviny vlády a vládních stran, které přitom v předvolební kampani měly jedno hlavní heslo, které už jsem tady před chvílí řekl, a ono to působí až úsměvně - nebudeme zvyšovat daně, nikdy! Rozumíte? Nikdy nebudeme zvyšovat daně. Daň z nemovitostí je nemorální, nemá vůbec existovat, natož, aby se zvyšovala. Tak jak to dopadlo s daní z nemovitosti? Pro jistotu tady máme daň z nemovitosti, která se automaticky valorizuje a každý rok nám stoupá. Jaká je realita, sledujeme se zděšením a všichni lidé v České republice sledují se zděšením už tři roky.
Česká televize by měla díky vládní novele získat až o 865 milionů korun ročně navíc, Český rozhlas o 331 milionů korun navíc. Česká televize přitom letos hospodaří s téměř 8 miliardami korun a Český rozhlas více než 2 miliardami korun a lidé to vůbec neví. Když někomu řeknu, kolik peněz má Česká televize k dispozici, 8 miliard korun, a Český rozhlas 2 miliardy korun, tak si ti lidi klepou na čelo. Říkají: To přece není možné, to nám tady kecáte. Ne, prostě je to tak. Je to tak a to je podle mě víc než dost.
Já už nebudu mluvit o poplatcích, ale o dani. Nově mají televizní a rozhlasovou daň hradit i domácnosti, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale používají chytrý telefon, tablet, počítač nebo mají internetové připojení. To už je v podstatě, to je vrchol jakéhosi novodobého daňového systému, je to jakási novodobá daň z hlavy. Rozšíření povinnosti hradit tyto poplatky totiž plošně zasáhne prakticky domácnosti v České republice. Ale víte, co je na tom zajímavé? Že lidé, kterým vláda zákonem umožnila hlasovat ve volbách v zahraničí, kteří mnohdy nemají ani trvalý pobyt, v korespondenční volbě, kteří - mnozí z nich nemají ani trvalý pobyt v České republice, mnozí z nich ani neumí česky a nikdy v České republice nebyli - tak ti přece mají taky možnost na svých mobilních telefonech a počítačích sledovat zprávy a zpravodajství, publicistiku České televize, a ti poplatky platit nemusí? To je zajímavé.
Tato vládní novela chce, jak jsem již naznačil, sebrat mnohem více peněz než dnes českým firmám, což je zajímavý postup u vlády, která deklaruje jako jeden ze svých hlavních cílů podporu podnikání a v rozporu s realitou se označuje za pravici nebo za hráz proti levici, a já si myslím, že není nic vzdálenějšího této skutečnosti. Někteří lidé říkají, že je to výpalné pro Českou televizi a Český rozhlas. Už v případě firem a podnikatelů zde nebude podstatný počet přijímačů, ale počet zaměstnanců - novodobá daň z hlavy. Nejde tedy o nic jiného než o zvýšení korporátní daně jinými prostředky. Když už by bylo možná hloupé nebo lživé nebo nevím, jak to nazvat, už další zvýšení daní, které by lidé už neunesli, tak se ani firmy, tak by principiálně by to neunesly, tak se tady vymyslela ještě nová daň, jak je zdanit. Firmy se musejí připravit na opravdu skokové zvýšení svých nákladů.
Tak jenom pro ilustraci. Firmy o 250 zaměstnancích by nově měly na těchto poplatcích hradit až sedmdesátkrát více než doposud, sedmdesátkrát více než doposud! Roční poplatek za televizi a rozhlas by se u nich vyšplhal až na 172 200 korun. Tak já tedy nevím, ale podle mého názoru většina lidí, kteří jdou do práce, tam nejdou sledovat televizi, nebo se pletu? Nebo jsme v nějaké jiné společnosti? Nebo jak to je, panebože? U podniku s více než 500 zaměstnanci je to pak až stokrát více, tedy celkově 246 000 korun. To jsou velké firmy, elektrárny, slévárny, doly. Tak já už vidím, jak v dole lidi - nebo ve slévárnách - se dívají na televizi, na Českou televizi, aby jim neutekly žádné zprávy, a zaměstnavatel za ně musí platit čtvrt milionu korun. Podle mě je to nehorázný a drzý trest firmám za to, že zde platí daně a pojistné odvody, že financují stát a tuto vládu a že zaměstnávají české občany, což pomáhá ještě alespoň jakžtakž udržovat sociální smír v zemi, který tato vláda premiéra Fialy léta ničí.
Já dokonce půjdu ještě dál a řeknu, že je to jakási obdoba komunistické gottwaldovské milionářské daně. A co na to říkají firmy a podnikatelé, pane ministře? Nadšení z toho nejsou. Cituji: "Průmyslové podniky obvykle nepoužívají televizi nebo rádio jako součást svého provozu, bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prioritou, říká za Svaz výrobců vápna Lukáš Peřka. Jde navíc o hlučná místa. Zaměstnanci v takovém pracovním prostředí opravdu nemají jako svou prioritu a hlavní náplň činnosti sledovat televizi ani poslouchat rádio." Ředitel Elektrotechnické asociace Jan Prokš tento poplatek označil za nový druh firemní daně a říká, cituji: "Sledování televize je v průmyslu naprosto vyloučené. Tam lidé pracují, nesledují AZ-kvíz ani Peříčko." Podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy Mileny Jabůrkové je nesmyslné, aby firmy platily ohromné částky za služby, které nevyužívají, cituji: "Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito výrobními procesy, a současné upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců, který není spravedlivě nastaven."
Dámy a pánové, o smyslu koncesionářských poplatků je nutné vést řádnou a zásadní debatu. Jakou službu za ně vlastně dostáváme? Co je to médium veřejné služby? Jak široká má být veřejná služba? Co je onou veřejnou službou v tomto smyslu? Zprávy? Předpověď počasí? Fotbal? Balet? Seriály? StarDance? Peče celá země? (Se smíchem.) Nebo něco jiného? (Smích v sále.) Pan ministr říkal, že má rád Peče celá země. (Smích v sále.) Naplňují Česká televize a Český rozhlas opravdu zásady veřejné služby tak, že by to mělo podléhat povinné dani placené všemi občany, včetně těch, kteří tuto takzvanou službu nikdy v životě nevyužijí?
Vláda navíc navrhuje zvýšení mediálních daní v době, kdy se v řadě zemí Evropy specifický poplatek za veřejnoprávní média spíše ruší. Posledním příkladem je Slovensko - a pozor, stalo se to nikoliv za Ficovy vlády, ale ještě před posledními slovenskými parlamentními volbami, kdy tam byla u moci současná opozice, tedy liberálové, řekl bych až progresivističtí liberálové. Na Slovensku specifické koncesionářské poplatky nahradil každoroční státní příspěvek veřejnoprávním médiím v objemu 0,17 % HDP. K podobným krokům došlo v posledních letech ve většině zemí západní a severní Evropy. ***
