Neautorizováno!
(10.30 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Pokračovat v odstraňování systémových bariér pro řešení předluženosti, o tom už jsem mluvil podrobněji, a přijmout zákon o sociálním bydlení, zákon o sociálním podnikání a prosadit dlouhodobé financování neziskového sektoru s cílem umožnit efektivní plánování a vyhodnocování projektu udržitelnosti služeb, například financování na tři roky. To je důležitá změna, která by měla jít ruku v ruce s rozvojem systému analytického hodnocení právě těch intervencí v gesci Ministerstva spravedlnosti.
Takže v této části toho projevu jsem chtěl promluvit o genezi toho návrhu. Samozřejmě, ten návrh vznikal delší dobu, ale první návrhy, které jsme připravili, jsou z ledna 2023, a tam jsme navrhovali v dopisu, který jsem poslal panu ministru spravedlnosti a také ministrům financí, zdravotnictví, nejvyššímu státnímu zástupci, předsedům koaličních klubů, národnímu protidrogovému koordinátorovi, Národní ekonomické radě vlády, která také k tomu měla doporučení v rámci doporučení NERVu, pracovní skupině k trestní politice a koordinaci opatření ke snižování recidivy v ČR a Radě vlády pro lidská práva, tak jsme navrhli několik legislativních změn v trestání za účelem snížení počtu vězňů, což je právě vlastně gros novely, kterou teď projednáváme. Proto musím ocenit, že se podařilo v podstatě drtivou část toho, co jsme navrhovali v lednu 2023, přetvořit právě do této novely, že se to podařilo, byť s poměrně velkými průtahy, že jsme dřív skončili ve vládě, než jsme předložili tento návrh, takže ta výsledná podoba neodpovídá tomu, co my bychom odsouhlasili. Některé věci bychom tam viděli jinak, ale i tak jsem rád, že velkou část toho, co jsme měli společně domluveno, se dostalo do výsledného návrhu.
V naší iniciativě k tomuto návrhu jsme předložili sérii doporučení, protože tehdy v roce 2023, to jsme byli tedy už čtvrtá země s nejvyšším počtem vězňů, vězeňských populací v přepočtu na počet obyvatel. Těmi nejúspěšnějšími zeměmi v tomto negativním kritériu, tam patří Rusko a některé další východní státy v Evropě. V rámci toho jsme navrhli pět základních opatření, která by se měla promítnout do novely trestního zákoníku.
Za prvé to bylo zrušení speciálních skutkových podstat za recidivu, protože od roku 1989 se do trestního práva dostalo několik desítek recidivistních skutkových podstat, které ale nejsou opodstatněné, protože závažnost jednání je v podstatě stejná, ať je pachatel recidivista, či ne, a vedou často k nepřiměřeně dlouhým trestům. Příklad: zloděj je v podmínce, a pokud ukradne rohlík, dostává další trest v minimální trestní sazbě šest měsíců, který ale opět může být podmíněný. Přitom mnohem větší smysl by dávalo mu podmínku přeměnit a přidat adekvátně krátkou dobu krádeži rohlíku, čili dostal by podmínku a k tomu 10 dnů navíc. Místo toho dostane dvě podmínky, pak dostane třetí podmínku, pak dostane nepodmíněný trest, všechno se mu to přemění a za ty rohlíky jde potom do vězení na třeba šest let. A to ani nemluvím o situaci, kdy jsme tady měli zvláštní stav v důsledku pandemie, kdy se ty tresty ještě prodlužovaly.
Největším problémem v této oblasti je opakovaná krádež čili § 205, opakovaná distribuce drog - § 283 - a právě v těchto oblastech by bylo žádoucí odstranit tu recidivistní klauzuli tak, abychom se dostali v rámci základních skutkových podstat a jejich opakovaného uplatnění na tresty, kde potom se můžou uplatnit mechanismy snížení pod dolní hranici. Jenom tato jedna záležitost, která se promítla - částečně je potřeba říct - do předkládaného návrhu, tak by byl dopad snížení vězňů o cca tisíc osob. Takže si to vynásobte: 1 500 korun za den, takže to vychází 1,5 milionu za den, kolik bychom mohli ušetřit jenom na této drobné záležitosti, kdy se to historicky přehnalo s trestní represí.
Samostatným problémem je pak stanovení minimální škody u opakované krádeže a je k tomu velmi podrobně zpracována příloha Legal Data Hub od Jakuba Drápala z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde je pracoviště Legal Data Hub, a ta práce se jmenuje Speciální skutkové podstaty pro recidivisty: nepromyšlené a škodlivé. V rámci tohoto paperu si můžeme přečíst, že trestní zákoník obsahuje speciální vyšší trestní sazby pro recidivisty, které přispívají k jedné z největších vězeňských populací v Evropě, a že ty speciální trestní sazby jsou nevhodné, jelikož principem moderního trestního práva je trestat primárně za trestný čin, nikoliv za to, jaký život pachatel vedl. Byť je namístě recidivisty trestat o něco přísněji, stanovovat speciální trestní sazby pro recidivisty není ani spravedlivé, ani efektivní. I bez těchto sazeb zákon poskytuje dostatek možností k přísnějšímu trestání recidivistů.
Zrušením těchto speciálních trestních sazeb by soudy ročně uložily o 1 850 let nepodmíněných trestů odnětí svobody méně u čtyř nejčastějších skupin trestných činů, zejména krádeží. Stát by snížil vězeňskou populaci přibližně o desetinu a ročně by tím ušetřil zhruba 1 miliardu korun.
Zvláštním případem speciální úpravy pro recidivisty je opakovaná krádež, u které není třeba způsobit žádnou škodu, aby se stala trestným činem, v důsledku čehož jsou stíhána bagatelní jednání. Minimálně několik stovek lidí je ročně odsuzováno za krádeže se škodou do tisíce korun, přičemž se jedná o naprosté maličkosti typu krádeže několika housek. Nastavení minimální hranice u opakované krádeže, například 1 000 korun, by zamezilo přílišnému rozpínání trestní represe a ušetřilo by desítky milionů korun ročně.
Takže tolik nám doporučují vězni, kteří v rámci toho paperu provádí velmi podrobné srovnání včetně grafů, jaké tresty jsou ukládány, za jakých okolností, jak se přeměňují a tak dále. Všechno je tam velmi důkladně zmapováno na těch grafech, když se podíváte do těch studií, takže ta problematika nepromyšlených a škodlivých zvláštních skutkových podstat pro recidivisty je velmi dobře zmapována.
Tolik to byl první okruh těch záležitostí, které jsme navrhovali změnit v rámci té novely.
Druhý okruh se týkal omezení plného sčítání doby více trestů. Tam jsme opět připravovali návrh, který byl částečně schválen v minulém volebním období, ale nebyl dotažen úplně do konce. Současný trestní zákoník je postaven na zásadě aspirační, kdy výsledný trest není prostým matematickým součtem doby trestů za více trestných činů, ale je případně uložen o něco přísnější trest. Při kumulaci se všechny předchozí tresty sčítají a výsledkem jsou výrazně delší tresty při než při souběhu, kdy je sčítání zákonem redukováno. Porušuje to princip proporcionality - tresty jsou příliš dlouhé vzhledem k povaze trestné činnosti. ***
