Neautorizováno!
(10.20 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Tady se obávám, že se to úplně moc neposunulo, protože bez toho řekněme integrovaného prostředí provázaného napříč Vězeňskou službou a Probační a mediační službou, zastřešeného Ministerstvem spravedlnosti, které má zase data o náramcích a tak dále, tak řekněme, to analytické zázemí úplně hotové nebude, ale na Ministerstvu spravedlnosti, což je pozitivní, na tom začali pracovat, protože bylo zřízené analytické pracoviště právě, které má na starosti vyhodnocovat problematiku efektivity různých vězeňských intervencí a vůbec trestní politiky, takže k určitému posunu v této oblasti došlo.
Dále tady jsou navržená opatření stanovit systém klíčových indikátorů pro měření úspěšnosti a efektivity v jednotlivých fázích trestního řízení, výkonu trestu a intervencí k integraci a dalších souvisejících intervencí. To se domnívám, že je zcela klíčové, protože my sice víme, že na úrovni Ministerstva spravedlnosti například ukazatel recidivy je velmi důležitý a směrodatný, ale není zcela akceptován právě i třeba tou vězeňskou správou jako indikátor, za který by měli být činěni nějakým způsobem odpovědní. Tím, že tam není jednotné řízení mezi vězeňskou správou a Probační a mediační službou, že jsou to oddělené organizace, pak samozřejmě tam není jasná odpovědnost za to, kdo vlastně má odpovědnost za klíčový výsledek nápravného procesu, za recidivu. To je věc, na kterou bychom se měli zaměřit, a že by tam mělo být zavedeno nějaké jednotnější řízení - nechci říkat nutně sloučení těch organizací pod jednotné řízení, což je taky varianta, ale tak abychom měli konkrétní odpovědné osoby, které mají vliv na celý ten proces od A do Z a sledují jednotlivé fáze trestního řízení a výkonu trestu, abychom dokázali z toho, abychom pak měli odpovědnost za výsledky.
Dále zavést procesy a institucionální zakotvení pro systematické využití získaných poznatků při tvorbě politik a aplikační praxi jednotlivých aktérů, například fungování věznic PMS, rozdělování dotací nevládnímu sektoru, lépe uplatňovat získané poznatky. A už se blížím ke konci této části.
Za šesté podpořit systémovou podporu penitenciární a postpenitenciární mezirezortní spolupráce v oblasti bezpečného propuštění vězněných osob, čili zavést a zajistit podmínky pro implementaci minimálního standardu přípravy na propuštění, podmíněné propuštění i pevný výstup. To je to, o čem jsem mluvil, aby byly zajištěny základní předpoklady oddlužení, práce, bydlení, vztahy, schopnost poradit si v normálním životě po propuštění z výkonu trestu, aby ten člověk se nám co nejdříve vrátil do situace, kdy přispívá do státního rozpočtu, do ekonomiky, a nikoliv že jenom spotřebovává potom náklady v případě recidivy na opakované trestné řízení a věznění.
Posílit odpovědnost Ministerstva spravedlnosti v oblasti plánování, realizace a vyhodnocení kontinuální práce s osobami po VTOS a koordinaci s dalšími sektory, odpovědnost ze tří rezortů převést na jeden rezort. Takže to je ta problematika určitého rezortismu, který se promítá do toho, že gesce Ministerstva spravedlnosti pro celý ten proces není stanovena na jednom místě tak, abychom skutečně mohli vyvozovat tu odpovědnost. Samozřejmě jednotlivé rezorty v tom mají svoje důležité úlohy.
Často se třeba zapomíná na to, že je třeba důležitá působnost v oblasti školství, protože v řadě zahraničních států provedli větší revize kurikula, jejichž cílem bylo stanovit speciální postupy v případě, že se objevují první náznaky toho, že žák nebo dítě určitým způsobem porušuje pravidla ve škole, dochází tam k takovým těm jevům, které jsou velmi spolehlivým prediktorem další řekněme kriminální cesty, ať už jsou to záškoláctví, zneužívání omamných a psychotropních látek a další podobné jevy. Samozřejmě v těch státech zjistili, že když zavedou do kurikul opatření, jako je posílení některé, třeba emoční výchovy a podobných záležitostí, tak že to potom má vliv i na chování a na další chování těchto v uvozovkách problémových žáků v budoucnu a že to má vliv i na to, jak se takovíto lidé dostávají potom zase do věznic, v jaké míře nám páchají trestnou činnost, v jaké míře nám plní věznice.
To znamená, když se bavíme o politice proti kriminalitě, tak jenom upozorňuji na to, že to je záležitost, kde by měla být stanovena jasná gesce, třeba Ministerstva spravedlnosti, ale potom je tomu potřeba přizpůsobit celou tu cestu, počínaje opatřeními prevence v rámci škol a výchovy až po všechny další fáze, které má na starosti Ministerstvo vnitra, respektive jako gesční orgán činnosti policie, pak soudy, státní zastupitelství, věznice, PMS, které už jsou tedy v gesci Ministerstva spravedlnosti.
Dále se navrhuje zajistit šíření standardizovaných programů s prokazatelným dopadem a výstupních oddílů a zajistit jejich dostupnost pro minimálně 20 procent vězeňské populace, což je tedy o nějaké změně praxe v oblasti našich věznic, aby se dále šířily ty programy, které jsou osvědčené; zajistit finanční udržitelnost osvědčených programů neziskového sektoru, aktivně se zasadit o dostatek a vhodnost projektových výzev v rámci nového programového období ESF projektu OPZ+ bez požadavku na spoluúčast žadatele a navázat na dobrou praxi využití finančních prostředků z takzvaných švýcarských fondů. To znamená mít prostředí, které je udržitelné z hlediska plánování.
My tady se občas setkáváme s tím, že činnost neziskového sektoru je znevažována, ale toto je přesně oblast, kde si myslím, že je naopak velký prostor pro ocenění činnosti neziskového sektoru, protože práce s odsouzenými, práce s lidmi, kteří třeba mají problémy se závislostmi, kteří opakovaně páchají kriminalitu, kteří jsou někteří i poněkud nebezpeční nebo jsou tam rizika, není práce, kterou v plném rozsahu mohl vykonávat stát, a zapojení z řad neziskového sektoru je zcela vitální, akorát ho musíme provázat s tím, aby byla vyhodnocena účinnost těch intervencí v průběhu celého procesu.
Z dalších změn se zásadním dopadem na osoby ve výkonu trestu tedy bylo doporučováno zajistit funkční propojení zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody s odborným zacházením a přípravou na propuštění. My se třeba setkáváme s tím, že příslušníci navážou osobní kontakty s vězněm, ale vlastně po tom, co ten vězeň je propuštěn, už má zase jiný kontakt - probačního úředníka, a tam, kde došlo k navázání nějakého základního mezilidského kontaktu a důvěry během pobytu ve vězeňském zařízení s vychovatelem nebo jiným příslušníkem, tak vlastně tohleto už se nedá dál používat a ta kontinuita tam není zajištěna.
Zvýšit kvalitu a dostupnost právní pomoci pro oběti i pachatele trestných činů. To se bavíme hlavně o těch rozpočtových prostředcích.
Zvýšit dostupnost a kvalitu zdravotní péče pro vězněné osoby včetně zajištění dostupnosti zdravotnické dokumentace v době výstupu z výkonu trestu odnětí svobody. Tam teď probíhá zásadní změna v gesci rezortu Ministerstva spravedlnosti, že veškerá zdravotní péče je soustředěna v rámci příspěvkové organizace Ministerstva spravedlnosti tak, aby bylo skutečně zajištěno, že i ti vězni, za které by mělo být placeno zdravotní pojištění, tak potom ty výkony jsou vykázány v rámci standardního procesu a hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění jako u všech ostatních lidí a je zajištěna současně srovnatelnost výkonu zdravotní péče napříč celou vězeňskou správou, a že některé záležitosti, které jsou vymezeny právě lékařům, tak o nich rozhodují lékaři, a nikoliv třeba - není tam třeba podřízenost vůči řediteli věznice, jako byla v dosavadním organizačním uspořádání, takže i v této oblasti se něco děje. ***
