Neautorizováno!
(11.30 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Nyní ještě stručně pár poznámek k předkládanému návrhu zákona, už podrobněji. V novelizačním bodu 19 se navrhuje vložit § 74c a následující, který se týká zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži. Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži je stanoven takovým způsobem, že spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v úplném nebo soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávání řízení nebo veřejných soutěží, ať už na svůj, nebo na cizí účet, včetně případů, kdy při těchto činnostech vystupuje jako poddodavatel. Při uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek odsouzeným a za jeho účast v zadávacím řízení nebo veřejné soutěži se považuje i situace - to je důležité - kdy je odsouzený členem statutárního orgánu nebo skutečným majitelem právnické osoby, která uzavírá smlouvu na plnění veřejné zakázky nebo se účastní zadávacího řízení nebo veřejné soutěže. Takže trest zákazu plnění veřejných zakázek je koncipován tak, že zasáhne i právnické osoby, které jsou zanořené do toho odsouzeného. Současně je ale potřeba říct, že nezasáhne matky odsouzených entit, byť tam dochází k plnému ovládání. Tam se v podstatě dostáváme do situace, kdy matka bude nepostižitelná, protože by se muselo složitě dokazovat, jestli členové statutárního orgánu nebo zaměstnanci matky dali pokyn právě té řízené právnické osobě, aby se dopustila nějakého trestného činu, který třeba souvisí s veřejnými zakázkami, a ten zákaz na ně nedopadne.
Takže my jsme to viděli právě v několika případech, kdy ty velké, třeba stavební společnosti byly odsouzeny za korupci při zadávání stavebních zakázek a vyřešily to velmi jednoduchým způsobem, že prostě společnost - řeknu obecně M1 - která byla odsouzena, začala dělat hlavně soukromý byznys a aktivity, které se týkaly veřejných zakázek nebo veřejných soutěží. Tak se převedly do společnosti M2 a vůbec se v podstatě na tuto konsolidovanou entitu zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži neuplatnil. To považuji do určité míry za problematické. Otázka je, jak se tomu dá čelit v rámci legislativního textu zákona, jestli by se mělo posuzovat ovládání a tak dále i v případě mateřské entity.
S tím souvisí § 74e, kde se zavádí zákaz přijímání dotací a subvencí, který podle § 74e odst. 3 spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v úplném nebo soudem stanoveném rozsahu ucházet se o veškeré dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory, jakož i takové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory přijímat. Čili tady bych se chtěl zeptat pana ministra spravedlnosti, jakou koncepci přijali při stanovení rozsahu zákazu přijímání dotací a subvencí ve vztahu právě k vlastnické struktuře společnosti, ve které vystupuje odsouzená entita. Tam vlastně odlišně od § 74c nemáme stanoveno, že by se trest uplatnil i na entity, ve kterých je tato osoba statutárním orgánem nebo skutečným majitelem. Samozřejmě tam přetrvává i problém, že uložený trest nezasáhne tu holdingovou strukturu, takže holdingová struktura může velmi jednoduše převést předmět subvence do podnikání jiné entity a tímto způsobem se trestu vyhnout. Takže se obávám, že takto koncipované tresty, byť byly nepochybně motivovány dobrou vůlí to rozšířit, jsou stále schvalovány jako velmi děravé a v praxi nebudou mít v podstatě žádný efekt na postihované právnické osoby, což považuji za poněkud problematické.
Ještě bych se rád vyjádřil ke koncepci § 285 - jestli máte před sebou projednávaný návrh zákona - kde se navrhuje úprava pěstování rostlin nebo houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jiné nakládání s nimi pro vlastní potřebu. Vychází z toho, že kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje, sklízí nebo zpracovává více než 5 rostlin z rodu konopí, nejde-li o rostlinu konopí obsahující nejvýše 1 procento látek ze skupiny tetrahydrokanabinolu, bude potrestán odnětím svobody až na 6 měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Pak tam máme kvalifikovanou podstatu, která počítá s tím, že stejně bude potrestán ten, kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává omamnou látku konopí nebo jinou omamnou nebo psychotropní látku, získanou zpracováním rostliny konopí obsahující více než 1 procento látek ze skupiny tetrahydrokanabinolu.v Tam se domnívám, že bude v této definici... teď jsou tam kvalifikace na množství - v celkovém množství větším než 100 gramů ve svém obydlí nebo v celkovém množství větším než 5 gramů mimo své obydlí. Tam se objevuje určitý problém s tím, že u té zpracované entity se bude velmi těžko dokazovat, jestli byla zpracována z rostliny konopí, která měla podíl větší než 1 procento látek ze skupiny tetrahydrokanabinolu, anebo to byla rostlina, která měla menší procento, které je pod touto hranicí. Takže u toho výsledného zpracovaného produktu bude velmi těžké říct, z jaké rostliny pochází. Jestli to náhodou nebylo tak, že někdo pěstoval rostliny, které měly nižší procento látek ze skupiny tetrahydrokanabinolu, a teprve následně to bylo zpracováno do podoby extraktu, který by potom spadal do vymezené hranice.
V souvislosti s tím se navrhuje v části šesté změna zákona o návykových látkách, která v podstatě navazuje přestupkovou problematikou na to, co je vymezeno v trestním zákoníku v § 5 odst. 12, kde se stanoví, že povolení k zacházení se nevyžaduje k přechovávání omamné látky konopí nebo jiné návykové látky získané zpracováním rostliny konopí, obsahující více než 1 procento látek ze skupiny tetrahydrokanabinol, fyzickými osobami staršími 21 let pro vlastní potřebu, v množství nejvýše za a) 50 gramů ve svém domě, bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo příslušenství k nim náležejícímu, nebo 25 gramů mimo své obydlí.
K tomu budeme určitě navrhovat ještě nějaké další úpravy, protože se domníváme, že by tam neměla být zohledněna jenom vlastní potřeba. Ostatně ono, když někdo bydlí ve společné domácnosti, tak bude velmi těžko posouditelné, jestli je to pro potřebu toho či onoho člena domácnosti, protože obvykle ty rostliny tam obvykle nemají nálepku, kdo je vlastní nebo kdo to tam pěstuje. ***
