Neautorizováno!
(11.40 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Současně je zajímavé i stanovení hranice 21 let, které si zaslouží, domnívám se, samostatný komentář, protože to je vlastně nová hranice zletilosti pro specifický případ, která je v právním řádu velmi neobvyklá. Ona je vlastně stanovena snad u pasivního volebního práva - 21 naproti 18 rokům, které máme třeba u konzumace alkoholu, kouření a tak dále. Tady se domnívám, že to vůbec nemá obraz ve společnosti, protože jakkoliv můžeme vnímat konzumaci konopí lidmi, kterým je třeba 20 let, nebo jeho pěstování, jako nežádoucí aktivitu, ale tak si musíme uvědomit, že to jsou lidi, kteří třeba už od 15 let pracují, platí daně, jsou plnohodnotní občané, můžou uzavírat manželství, můžou chodit do hospody, můžou udělat cokoliv, ale tady se pro ně zavádí vlastně speciální skutková podstata, která je bude trestat, protože je tam zavedena nová hranice od 21 let. Takže to se domnívám, že je taková odchylka, ke které dochází od stávající legislativy.
Pak mě zaujala ještě jedna změna, u které bych poprosil o vysvětlení pana ministra, která je obsažena v části třinácté - Změna zákona o auditorech, podle které se doplňuje do § 50 zákona o auditorech ustanovení, které říká, že provádění kontroly, přípravy a zavedení souboru preventivních opatření zajišťujících dodržování právních předpisů a směřujících k předcházení trestné činnosti a nápravných opatření vedoucích k zamezení rizika opětovného spáchání stejné nebo podobné trestné činnosti auditorem podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se nepovažuje za auditorskou činnost. Takže tam vlastně by bylo žádoucí vysvětlit, jakou povahu bude mít tato činnost poradenství nebo přípravy souboru preventivních opatření třeba proti korupci, které budou v rámci právnických osob, kdo to tam vlastně bude nastavovat, aby to byly osoby, které mají nějakou profesní odpovědnost, mají znalosti, které jsou k tomu potřeba, a ručí do nějaké míry aspoň svým jménem za výsledek toho, že ty mechanismy v rámci prevence korupce a dalších pletich hospodářské soutěže jsou nastaveny rozumně.
Já bych se teď už závěrem vyjádřil k legislativnímu procesu, protože to, co zde bylo navrženo, čili abychom projednávali trestní zákoník s prodlouženou lhůtou 90 dnů, já považuji za legislativní hazard, protože tři měsíce znamená, že pokud by se opravdu všechno skvěle dařilo, což jsem tady ještě ve Sněmovně nezažil, tak bychom se dostali k tomu zákonu nejdříve na konci března. Potom bychom ho tedy diskutovali ve druhém čtení, otázka, jak to zvládnou výbory, jak budou ty různé odborné semináře a tak dále, a potom bychom měli druhé čtení, potom třetí čtení, to vychází cca další měsíc. To už jsme v dubnu. Pak to půjde do Senátu, Senát se k tomu bude 30 dnů vyjadřovat, to už jsme v květnu, a Senát to může vrátit. My jsme se bavili i na poradě předsedů klubů, když jsme byli ještě v koalici, že to tak přibližně vychází, že Poslanecká sněmovna bude ještě tak akceschopná v květnu, a pokud se nám to prodlouží do června, pak už bude velké riziko, že v tom množství těch věcí, v těch předvolebních kampaních, které určitě budou využívány tady v rámci času v Poslanecké sněmovně, že bude velmi těžké prosadit libovolnou legislativu. Čili když už do toho dáváme takovéto obrovské množství úsilí, že to projednáváme tady v rámci Poslanecké sněmovny, že to chceme důkladně projednat, že k tomu chceme mít pracovní skupinu a tak dál, tak bych byl opravdu velmi nerad, aby to spadlo pod stůl, a to navržené prodloužení o 30 dnů na 90 dnů skutečně znamená i ve vztahu k tomu, že to předkládání trvalo tak strašně dlouho, že se to vleklo, že to muselo být předloženo po krajských volbách a tak dále, tak znamená, že ten zákon nemusíme v tomto volebním období vůbec dokončit. A to jsem ani nemluvil o úvahách, že se může tam vyskytnout nějaká problematická věc, kvůli které by nám to vracel pan prezident.
Takže já se domnívám, že by bylo, a to apeluji i z opozičních lavic, že by bylo žádoucí to ještě přehodnotit a naplánovat tak, aby se ten zákon skutečně nezpomaloval, protože to vidíme, jak to vypadá už dneska, kdy projednáváme na mimořádné schůzi X různých návrhů, takže už teď, rok před koncem volebního období, je tady v podstatě přepěchováno a ta situace se bude ještě zhoršovat. Proto apeluji tedy jak na pana ministra, tak na ostatní opoziční kluby, aby to ještě zvážily a našly termín, aby se to dalo projednávat tak, že by to riziko, že se dostaneme do nějaké časové tísně s tímto důležitým zákonem, bylo co nejmenší, protože by to byla velká škoda, kdyby se tato změna nestihla.
A závěrem trochu nečekaně bych rád ocenil i to, jakým způsobem se k tomuto důležitému návrhu zákona postavily další opoziční kluby včetně paní profesorky Válkové, která je zpravodajka - že to není zákon, který by byl torpédován, že to není zákon, který by se stával terčem nějaké plytké politické debaty, že se mu chceme důkladně věnovat a že to není věc, která by byla zneužívána nějakým nevhodným politickým způsobem, protože je to odborná otázka, je tam celá řada odborných otázek. Můžeme se podívat na historické zkušenosti s dosavadní efektivitou trestání. Je to okamžik, který můžeme využít k tomu, abychom vyhodnotili dříve schválenou úpravu trestního zákoníku a učinili taková opatření, aby byla zmenšena míra represe.
Takže já vám v tento okamžik děkuji za pozornost, budu se těšit na další debatu a opravdu bych si přál, abychom mohli maximum těch politických názorů probrat tady na plénu Poslanecké sněmovny a nedocházelo k prodloužení doby projednávání ve výborech a potenciálně zhavarování ukončení projednávání v tomto volebním období. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vážená paní zpravodajko, my jsme se vystřídali v řízení schůze, přeji vám všem dobrý den. Nacházíme se v obecné rozpravě a v tuto chvíli vystoupení pana předsedy Michálka vyvolalo tři faktické poznámky, nejdříve pan kolega Hendrych. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, chci reagovat na pana Michálka ve dvou věcech, byť mám tady projev, na čtvrtém místě jsem, a budu reagovat šířeji, ale spíše budu mít svůj vlastní nějaký pohled na tuhletu záležitost.
Ale abych nezapomněl, tak jsem chtěl reagovat na to, když hovořil pan poslanec Michálek ohledně zaměstnávání odsouzených, že by se mělo zlepšit, respektive umožnit vstup soukromého kapitálu do věznic. Tomu jsem úplně neporozuměl, protože - nebo soukromých firem, tedy v tom smyslu, aby mohly zaměstnávat odsouzené - protože tahleta věc tady funguje už v podstatě dlouhá desetiletí. Vězeňská služba pravidelně spolupracuje v tom smyslu zaměstnávání se soukromými subjekty. Dokonce dneska už je to trošku rozděleno, že zaměstnávání ve vnitřním provozu, v té vnitřní režii, má pod sebou oddělení zaměstnávání vězněných osob, a vztah s těmi soukromými subjekty, ve kterých ti odsouzení rovněž pracují, se realizují přes takzvaná střediska hospodářské činnosti ve Vězeňské službě a není to nic neobvyklého, ve vězeňských objektech stojí už někdy od šedesátých, sedmdesátých let výrobní haly, které se využívají, a těmi soukromými subjekty. Jediný rozdíl je v tom, že ty soukromé subjekty nebo práce u soukromých subjektů musí být proměněna souhlasem odsouzeného. S tím asi nic neuděláme, protože v podstatě již úmluva z roku 1932, ke které se stále jako Česká republika hlásíme, zapovídá v podstatě bez souhlasu konkrétního odsouzeného, aby pro soukromý subjekt pracoval, protože pouze obec, stát a kraj jsou garanty toho, že nebude docházet k nějakému zneužívání nebo nelidskému zacházení při pracovním procesu.
Takže to je tolik reakce a na tu druhou už nemám bohužel čas, nechám si to na projev. Děkuji. ***
