Neautorizováno!


(20.00 hodin)
(pokračuje Klára Kocmanová)

"Rizika akcentovaná Hynkem Cíglerem jsou následující: Nedozrání nervové soustavy, tím komplikované osvojování čtení a psaní. Nedostatečná emoční vyzrálost a komplikace při udržení pozornosti. Proces podle Cíglera nelze příliš urychlit. Děti s výše uvedenými charakteristikami mohou do školy nastoupit, ale systém na to musí být připravený, aby nedošlo k opakované chybné implementaci, jako například u inkluze. Učitelé nejsou připraveni pracovat s dětmi ani spolupracovat s asistenty. Kompetence asistentů jsou velké téma, protože se jedná o potřebu velkého množství nových pracovníků se schopností rozvíjet u dětí čtení, psaní, počítání a v neposlední řadě musí umět spolupracovat s učiteli na základních školách. Velkým rizikem je u dětí taky pocit selhání, který je ovlivní v budoucím životě. Dopady novely lze předčasně ověřit pomocí výzkumu. Opatření lze experimentálně zavést ve vybraných oblastech Česka. Následně se vyhodnotí důsledky a rizika a na jejich základě se novela může upravit. Je potřeba proškolit pracovníky a vytvořit metodické materiály.

V souhrnu je tedy potřeba investovat značné prostředky do přípravy terénu a (na?) blížící se změny, abychom se vyhnuli právě tomu zmiňovanému neúspěchu, jako například v případě inkluze. Prioritně by se mělo opatření zavádět pilotně s důkladnou evaluací a následně postupně v souladu s proškolením pracovníků a zajištěním kapacit asistentů v prvních třídách. Prvním plošným řešením by mohlo být udělování odkladu pouze na základě screeningu dětí v mateřské škole pracovníky z poraden a výběr jednotného diagnostického nástroje pro posuzování školní připravenosti.

Co se týče dalších doporučení na přípravu systému na redukci odkladu školní docházky, tak jsou to tedy: příprava základních škol na vstup nových dětí i asistentů pedagoga, posílení kapacit klinických logopedů, školských logopedů, logopedických asistentů v mateřských a základních školách a podpora mateřských škol v přípravě dětí na školu." Toliko odborná stanoviska. Já budu velmi ráda za reakci.

Ještě mě napadá jedna věc a to je otázka, že podle Strategie 2030+ na základě odborných doporučení se navrhovalo neznámkovat děti čísly až do třetí třídy, přitom novela navrhuje do druhé třídy. Proč se tato novela odchyluje v tomto případě a navrhuje jenom ty dva? Předem moc děkuji za zodpovězení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme zde dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Klíma.

 

Poslanec Pavel Klíma: Já bych vám s dovolením, paní kolegyně, prostřednictvím pana místopředsedy, odpověděl a budou mi na to stačit dvě minuty.

První půlku jste četla vyjádření Platformy pro včasnou péči. Já jsem si ty kolegy sem pozval, včera tu seděli tři čtvrtě hodiny, odcházeli, byli velmi spokojeni, vlastně nás pochválili. Jejich poslední tři body, které jste zmiňovala jako možný problém, jsem jim vysvětlil. Parametrizovat podpůrné profese v mateřských školách - v tuhle chvíli by mohli časem řešit parametrizace všech asistentů a dalších podpůrných profesí, ale jim šlo hlavně o ty podpůrné profese u tříleťáků, dvouleťáků. To tahleta norma prostě neřeší a nechali si to úplně v pohodě vysvětlit, že to patří do trošku jiné novely. Kritéria, která by umožňovala odklad ze závažných důvodů, a tak dále - to jsme si také vysvětlili, to tam v podstatě máme všechno vysvětleno. Načasovat účinnosti - o tom jsem tady mluvil, to je přesně tak nastaveno, aby tam byl dostatečný čas na implementaci.

No a tu druhou půlku, kde jste se bavila... nebo kde jste zmiňovala hlavně studii PAQ Research, v podstatě bylo vidět, že to psali před prostudováním té novely. Opravdu drtivou většinu těch jejich poznámek tam máme zaimplementovanou a všechny... to, jak jste říkala, že by screeningy - my říkáme depistáže - v tu chvíli (byly) právě pod dohledem poradenských pracovníků. To tam všechno je už uvedeno.

No a proč ne první až třetí třída? Byl to původní návrh, ten opravdu vznikal po dohodě se všemi politickými kluby a jejich odbornými sekcemi. My jsme se o tom bavili a ty první dvě třídy jsou prostě kompromisem. Já osobně jsem přišel s prvními třemi ročníky, ale pak jsme udělali opravdu tento kompromis a jsme rádi, že jsme aspoň českou školu a její první stupeň posunuli aspoň do tohohle znění: první, druhá třída - neznámkovat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Kettnera s faktickou.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Já bych reagoval na kolegyni, prostřednictvím pana předsedajícího, ono to testováno bylo, ty pilotáže proběhly. To není, že by se to stavělo na zelené louce. Ten systém je promyšlený. To, co jste říkala, tak jste vlastně navrhovala úplně nový systém, což jako proč ne, ale my jsme nějaký ten systém nastavili tak, aby ten systém jako takový fungoval.

Navážu na kolegu Klímu, proč ty dva ročníky? To je právě ten kompromis. Já třeba jsem takový ten zastánce, že bych vůbec neměl slovní hodnocení, že ty známky... protože co si budeme povídat, školská veřejnost na to není úplně připravena. Pokud to slovní hodnocení má mít skutečně nějakou úroveň - je to neuvěřitelné množství práce a energie pro ty učitele - musí se to naučit. To nebude jenom taková legrace. Právě je to skutečně kompromis. Padly tam tři roky, já jsem řekl, že nechci vůbec, a nakonec jsme po dlouhých debatách dospěli k tomu, že ty dva roky jsou schůdné pro všechny strany.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní v obecné rozpravě pan poslanec Berki.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já mám jenom tři poznámky, a to k věcem, které už jsem zaznamenal v průběhu diskusí různě na sociálních sítích a podobně.

Jedna se týkala rušení přípravných tříd, tak tam chci upozornit, že právě je rozmyšleno to, že tam záměrně je až rok 2029, aby byl čas vyhodnotit nájezd celého toho systému, a v případě, že se ukáže, že by potřeba byly, tak aby byl dostatečný prostor pro to, toto ustanovení vrátit zpátky. To je jedna věc.

Druhá věc, dopředu avizuji, že budu s kolegy ještě diskutovat o § 37 odst. 5, kde v tuto chvíli mají ředitelé a ředitelky povinnost informovat při zápisu o možnosti odkladu, což mi přijde vzhledem k celému tomu opatření nadbytečné, takže s největší pravděpodobností, pokud se na tom dohodneme, tak budeme podávat společný pozměňovací návrh ke společnému návrhu, který by tuto povinnost odstraňoval.

Poslední věc, kterou jsem zaznamenal různě v diskusích - a to třeba například i když jsme o tom diskutovali s panem zpravodajem - a ta se týká § 20, ale zákona o pedagogických pracovnících. To je ten asistent, kde přibývá ta věta: "nebo žáci prvního ročníku základního vzdělávání". U asistenta pedagoga je obava, aby to neznamenalo vyloučení asistenta jako podpůrného opatření, ale z mého pohledu... Já to čtu tak, že vzhledem k tomu, že před "nebo" není čárka, tak to není vylučovací, to znamená, může dojít k obojímu, ale budu rád, když o tom budeme diskutovat a například tu formulaci zpřesníme tak, aby to bylo zřejmé, že se to nevylučuje například s podpůrným opatřením IV. nebo V. stupně.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že nevidím nikoho dalšího do obecné rozpravy, tak ji končím.

Táži se, jestli máte zájem vystoupit? Prosím? (Hlásí se pan poslanec Bartoš.)

Pardon, já jsem vás přehlédnul.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já velmi děkuju, děkuju i za odpovědi na ty otázky a možná bych k tomu tedy přidal jednu. Pokud ta otázka týkající se přípravy, respektive klasifikace těch povolání, ještě v těch mateřských školkách, tak abychom dokázali připravit děti na ten přechod do první třídy, tak jestli je v této věci plánována ještě třeba v nějaké urychlené době nějaká další novela nějaké specifické legislativy.

Uvedu příklad. Já jsem mnoho let... spolupracuji s centry Vějíř. Manželé Čížkovi v Kladně provozují právě takovouto, řekněme, mateřskou školku, která je speciální. Právě jde velmi o to, aby ty děti, které nepocházejí z toho prostředí, které je z pohledu přípravy na školní vzdělání inspirativní nebo motivující, tak se snaží, aby právě nedocházelo k odkladům nástupů.

My jsme se setkávali dlouhou dobu ještě i s paní ombudsmankou Šabatovou, dokonce s tím, že bylo doporučováno rodičům aktivně odkládat nástup dětí do první třídy. Ukázalo se - není to problém jenom Kladna, není to problém třeba nějakého etnika, ale je to problém skutečně i třeba vyloučených lokalit, nějakých periferií - kdy děti skutečně už i do předškolního vzdělávání, do té mateřské školky nastupují s výrazným handicapem a při různých roztřiďovacích třeba, řekněme, testech, které jsou ještě na předškolní úrovni, se setkáváme se situacemi, kde ty děti, které třeba vycházejí z nějakých rodin, které na to nedbají, při rozpoznávání obrázků v životě neviděly knížku a nemůžou potom uspět ani v testu "poznej, co je na obrázku", protože vůbec nemají tuto přípravu. Ten systém Vějíř, který funguje... nebo Vějíř, který funguje jako taková franšíza po České republice, poměrně mapoval jednotlivé praktické problémy právě přípravy dětí pro nástup do první třídy. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP