Neautorizováno!
(0.10 hodin)
Poslanec Hayato Okamura: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, přítomné kolegyně, kolegové, hodina už nepříjemně pokročila, ale chci říct, že diskuse o této složité materii, která je dost vzdálená řadě z nás v sekulárním Česku, je určitě v pořádku.
Chci jenom připomenout - trošku podobně jako pan ministr Jan Lipavský - v jakém rámci nebo na jakém základě se ta smlouva pohybuje. Stačí číst hned z počáteční části toho textu: "Česká republika a Svatý stolec vědomi si závazku katolické církve prosazovat obecné dobro, zejména chránit duchovní, lidské a kulturní hodnoty, vedeny obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a zvláště těmi, které se týkají dodržování lidských práv a základních svobod, zdůrazňujíce závazek katolické církve při podpoře a rozvoji ekumenického a mezináboženského dialogu, odvolávajíce se Česká republika na svůj ústavní pořádek a právní řád, Svatý stolec na dokumenty Druhého vatikánského koncilu." Chci jenom připomenout pro ty, kteří třeba ty pojmy zase až tak blízce neznají, že ekumenismus znamená přátelské, otevřené, tolerantní setkávání se lidí různých křesťanských tradic mezi katolíky, evangelíky, pravoslavnými, mezináboženský dialog znamená podobný otevřený postoj vůči židům, buddhistům a dalším a Druhý vatikánský koncil, který se odehrál přibližně před šedesáti lety, to byla právě myšlenka, aby Kristovo poselství vstoupilo do dialogu (Předsedající: Čas.) se současnými lidmi, takže je to o toleranci lidskosti (Předsedající: Čas.), otevřenosti, o hodnotách. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní už nemáme přihlášené žádné další faktické poznámky, v tom případě budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Klára Kocmanová.
Ještě pro pořádek: Od půlnoci ruším svoji omluvu. Já jsem přítomen. (Se smíchem.) (Smích v sále. Poznámky z pléna.)
Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ta smlouva - já si myslím, že to je logické, byť na první pohled může vypadat jako symbolický akt - vzbuzuje mnoho otazníků, mnoho kritických ohlasů, které my za Piráty ignorovat nemůžeme. Jsou tam dvě věci, které považujeme za stěžejní.
Za prvé, ta smlouva se zdá být jednostranně výhodná pro Svatý stolec a za druhé to zpovědní tajemství je v návrhu smlouvy definováno velmi vágně. Já bych v tomhle bodě ráda přerušila svou řeč, respektive dala prostor těm, kteří bohužel prošli nějakou negativní zkušeností osobně a v souvislosti s projednáváním tohoto tisku nám všem zaslali otevřený dopis, který máte ve svých e-mailových schránkách. Já ho teď s jejich svolením přečtu: "Otevřený dopis obětí sexuálního zneužívání v katolické církvi představitelům státu. Vážený pane prezidente, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené poslankyně a poslanci, senátorky a senátoři, obracíme se na vás jako přeživší sexuálního zneužívání v katolické církvi ve věci takzvané vatikánské smlouvy. Tato smlouva, kterou uzavřela vláda České republiky, obsahuje mimo jiné ustanovení, dle kterého pastorační pracovníci mají mít právo obdobné zpovědnímu tajemství. Pastoračním pracovníkem přitom může být kdokoliv, koho tak představitelé církve označí. Vzhledem k bolestné zkušenosti, kterou jsme si prošli, a vzhledem ke zkušenostem s tutláním a popíráním případů zneužívání v katolické církvi vás naléhavě žádáme: zastavte projednávání takovéto smlouvy. Již v samotné preambuli Ústavy České republiky se píše, že jsme jako občané odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů. Bohužel v katolické církvi je lidská důstojnost a svoboda obětí zneužívání dodnes pošlapávána. Věřte, že někteří z nás sbírali mnoho let odvahu, než dokázali o své traumatické zkušenosti promluvit. Známe řadu dalších obětí zneužívání v církvi, které se nám svěřily, ale které o svých bolestných zážitcích nechtějí vypovídat před policií, nebo dokonce veřejně. Celosvětově se podle statistik zneužívání dopouští cca 4 až 7 procent katolických kněží. V České republice církev dosud tají archivy biskupství a řádů, ale číslo bude pravděpodobně totožné. Jen dominikánský řád v České republice, který má pouhých čtyřicet členů a jehož vlivným členem je kardinál Dominik Duka, udává, že mezi sebou našel šest pachatelů. Prohlašujeme na základě své zkušenosti, že katolická církev dosud nepřistupuje k problematice sexuálního zneužívání transparentně. Sami jsme v prostředí církve byli svědky bagatelizace, lhostejnosti, někdy i vyhrožování, když jsme chtěli svoji situaci řešit. Světlých výjimek je mezi zodpovědnými představiteli jen menšina.
Když letos v únoru odstoupila maďarská prezidentka Katalin Novák, protože dala milost člověku kryjícímu násilí na dětech, vyzvali jsme představitele katolické církve v České republice formou otevřené petice k následujícímu: za prvé, aby biskupové, kteří nezabránili sexuálním predátorům z řad kněží v jejich působení, ač o něm měli informace, přijali osobní zodpovědnost a rezignovali; za druhé, aby církev v naší zemi umožnila bez dalšího otálení nezávislé instituci, například mezinárodní organizaci zabývající se ochranou lidských práv odkrýt archivy biskupství, řádových a mnišských společenství, přes korektní zmapování případů. O těchto svých požadavcích jsme informovali českou biskupskou konferenci prostřednictvím jejího sekretariátu i apoštolského nuncia v České republice, pana Judea Thaddeuse Okola. Ze strany České biskupské konference jsme žádnou reakci neobdrželi, ze strany pana nuncia jsme dostali pár milých slov, kterými nás odkázal na Českou biskupskou konferenci. Nevíme, jak reagoval na žádost o zprostředkování těchto informací papeži Františkovi. V katolické církvi se nám tedy dostalo jen málo pochopení. Opakovaně vyzýváme představitele katolické církve České republiky v čele s arcibiskupem Janem Graubnerem, aby se k problematice zneužívání postavil čelem. Samotného arcibiskupa Graubnera, který prokazatelně věděl o zneužívání ministrantů knězem, ale situaci řešil jen jeho překládáním z farnosti do farnosti, kde pak tento kněz zneužíval další a další mladistvé, jsme vyzvali k přijetí odpovědnosti a k odstoupení, bohužel bez jakékoliv jeho reakce či sebereflexe.
Vážený pane prezidente a vážení politici, jste naši volení zástupci a jste povinni ctít ústavu a zákony České republiky. Při vyjednávání smlouvy jste ustoupili Vatikánu, tak jako žádná jiná země. Již ve stávajícím systému se církev může účinně skrývat za zpovědní tajemství. Uzavřením smlouvy pomůžete ochráncům v katolické církvi, aby využívali a zneužívali zpovědní a pastorační tajemství jako praktickou překážku pro vyšetřování sexuálního zneužívání dětí v církvi. Je to veřejně vyslovená omerta mezi státem a církví. Ani dnes si policie nedovolí vyšetřovat na biskupstvích a krčí rameny, když jim kněží říkají, že nemohou vypovídat kvůli zpovědnímu tajemství. Nyní tímto tajemstvím chtějí chránit pracovníky církve, tedy kohokoliv, na koho církev ukáže. Zamlčování, zneužívání poškozuje nejen oběti, ale celou společnost. Zkušenosti ze Slovenska mluví jasně. Církevní představitelé se vymlouvají na vatikánské smlouvy a odmítají spolupracovat s policií. Prakticky je v České republice na rozdíl od zemí na západ od nás nemožné, aby se spravedlnosti domohly oběti starších případů zneužívání v katolické církvi, dosáhnout objektivního a nezávislého vyšetřování, které by odhalilo skutečný rozsah problému zneužívání v katolické církvi - církev v České republice totiž vytrvale odmítá zmapovat rozsah celé problematiky a odborníky pustit do svých archivů - dosáhnout spravedlivého odškodnění obětí, jejichž život byl nenávratně poznamenán a jejichž životní příležitosti byly mnohdy právě díky zneužívání výrazně poškozeny." ***
