Neautorizováno!
(12.00 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
To znamená, volání některých představitelů, kteří tady vystupovali s těmi přednostními právy, že se musí dlouze rokovat a hledat nový mechanismus... Ten se hledat nemusí, ten vlastně najit byl.
Pak se tady vedou debaty o tom, jakým způsobem se vlastně vypořádat s tím, že když jsme zmrazili, tak logicky se zmražením přichází potom ten moment, když se to zmražení rozmrazí, tak vzniká ten skok, o kterém se tady v posledních měsících vedla opakovaně intenzivně debata. Na tuto diskusi jsem reagoval poslaneckým návrhem pozměňovacím, který je tady načten a který říká, v budoucnu od roku 2026 dál, kdy se vracíme na ten původní mechanismus, už nebude ale nikdy ten rozdíl po tom zmražení dohnán, bude tam maximální nárůst o 5 procent u představitelů veřejné moci. To znamená, i když poroste tempo růstu průměrné hrubé mzdy v této zemi rychleji než 5 procent u občanů této země, tak tento růst budou mít samozřejmě logicky tito lidé, budou ho mít soudci, budou ho mít státní zástupci, ale nebudeme ho mít my, představitelé veřejné moci.
Pak chci také podotknout, když tady někdy v té diskusi, tak jako se směšuje celé politické spektrum všech politiků, tak jenom je potřeba připomenout, že u komunální úrovně i u krajské úrovně normálně meziročně dochází k nárůstu odměn těchto politiků. To znamená, my se tady bavíme čistě o skupině poslanců, senátorů a případně členů vlády.
Já si myslím, že ta debata se teď snad daří konečně ji dostávat do nějaké racionální podoby těch návrhů, které tady jsou načteny.
Já jsem si dovolil načíst ještě návrh, který také upravuje i tu záležitost lidí, kteří kumulují politické funkce na úrovni poslanců, senátorů, krajských radních nebo komunálních radních, aby tady v této věci byl také nějaký logický pořádek. To znamená, aby ať už je ta funkce uvolněná, či neuvolněná, aby tam bylo maximum 40 procent odměny, pokud dochází ke kumulaci funkcí. Já osobně si myslím, že kumulace funkcí je v neprospěch správy těch daných úrovní. Ten člověk kumulaci dělá, nemůže tu práci dělat naplno. To je moje dlouhodobé přesvědčení především u těch opravdu pozic typu primátor, typu starosta, nicméně je to věc každého... rozhodnutí toho osobního člověka a samozřejmě i té dané rady a koaličních dohod, proto jsme tam dali těch 40 procent, protože nemůžeme omezovat ústavní právo kandidovat, být volen a vykonávat mandát.
Reaguju také na to, že tady... Když jsem toto představil v prvním čtení, v diskusi, tak vystoupila tehdy předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová a řekla, že tento návrh oni za ANO podpoří, tak uvidíme, jak se to promítne do hlasování, které budeme mít za chvíli.
Dovolím si ještě na závěr svého vystoupení uvést dvě věci, které tady zaznívaly... nevím, jestli záměrně, nebo spíše z neúplné znalosti. Když tady pan předseda Okamura mluvil o té valorizaci k 1. lednu 2025, tak chci upozornit na jednu podstatnou věc. Valorizace se nepočítá z uzavřeného kalendářního roku, bere se 12 měsíců od 1. července do 30. června následujícího roku, protože nařízením vlády se musí stanovit výše valorizace do konce září, tak my logicky nemáme možnost mít uzavřené druhé pololetí toho roku. To znamená dlouhodobě v minulosti, vždycky se bralo těchto 12 měsíců, to znamená vždycky druhé pololetí daného roku -toho předchozího - a první pololetí roku dalšího a následně z toho se v září uzavře poté, co máme nejaktuálnější data o růstu průměrné hrubé mzdy, podklad na základě kterého se stanoví do konce září vládním nařízením výše valorizace od 1. ledna 2025. To znamená, prosím znovu, nemůžeme porovnávat číslo uzavřené kalendářního roku inflace a její výše, ale musíme inflaci posuzovat za 12 měsíců, červenec až červen. Takto to bylo vždy. Ta čísla jsou jiná a mimo jiné to číslo je 1,7 (procenta). My jsme to zdůvodňovali, je to dohledatelné v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí, ta inflace za 12 měsíců, o kterých já tady mluvím, je 1,7 procenta, a je to ještě specifické tím, že se používá ten spotřební koš domácnosti důchodců. Český statistický úřad má dva spotřební koše a je to běžný spotřební koš domácností, k tomu také následnou výslednou informaci o inflaci dodává, a pak je to spotřební koš domácností důchodců. Ty dvě domácnosti mají o něco jiné, jinak rozložené položky v tom spotřebním koši. Jsou logicky položky, které v zásadě nezatěžují skoro vůbec rozpočty běžné domácnosti, domácnosti s malými dětmi a podobně, a naopak jsou zase položky, které zatěžují domácnosti důchodců, jsou to položky, které jsou třeba kupovány daleko četněji, mají vyšší váhu v tom spotřebním koši a pro valorizaci se používá inflace důchodcovská. Proto, když někdo argumentuje i na sociální síti a říká "podívejte se na výsledek inflace roku 2024", je to jiné, než je valorizace od 1. ledna 2025. Je to dáno těmito rozdílnostmi, které jsou logické, to období je historicky používáno vždycky takto, prostě nelze připravit valorizaci a dělat ji tak, aby v lednu dostávali lidé peníze, když teprve 10. ledna máme informace o uzavřeném posledním měsíci kalendářního roku. Tolik na vysvětlenou, proč se ty dvě hodnoty liší.
Poslední poznámka je ke zmíněným rozdílům v důchodech mezi ženami a muži. Tady chci podotknout to, že dochází postupně ke snižování tohoto rozdílu. Jednak k tomu výrazně přispělo zavedení výchovného, které především u žen, které mají jedno či dvě děti, ten rozdíl výrazně snížilo, to výchovné - výchovné bylo, je a bude trvale v důchodovém systému aplikováno - a důchodová reforma přispívá ještě dalším důležitým parametrem ke zmírnění tohoto rozdílu. V okamžiku, kdy u těchto žen oceníme také i tu dobu péče, protože nemalá část z nich pečovala nejenom o děti, ale pečovala i o osoby blízké, tak to také výrazně přispěje k snížení rozdílu. To znamená, ten rodinný vyměřovací základ tomu výrazně pomůže. Pak důchodová reforma má ještě možnost sdílet průměrné výdělky manželů tak, aby oni měli společný vyměřovací základ, to znamená opět krok, který pomůže ke snížení toho rozdílu, už byl schválen.
Tolik jsem chtěl okomentovat jednak ten samotný návrh, některé pozměňovací návrhy a také i to, co zaznělo v rozpravě, protože to občas také je předmětem veřejné debaty, jak to bylo s těmi valorizacemi. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taky děkuji. Dobrý den, kolegyně, kolegové, my jsme se vystřídali při řízení schůze.
V tuto chvíli se nacházíme ve třetím čtení tady tohoto zákona před otevřením rozpravy. Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo.
V tuto chvíli otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Miloš Nový. Vážený pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Miloš Nový: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, máme za sebou první a druhé čtení zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.
Vím, že po druhém čtení, na kterém zazněla celá řada doplňujících pozměňovacích návrhů, proběhla v rámci jednotlivých poslaneckých klubů řada velmi intenzivních debat, na kterých byla diskutována mnohá pro a mnohá proti. V této souvislosti mi dovolte, abych vás ještě jednou požádal o podporu mého pozměňovacího návrhu, který do projednávané zákonné normy zavádí institut dluhové brzdy.
Jak už jsem uvedl ve svém předchozím projevu, zákon o platech v sobě nese značnou symboliku vztahu mezi politiky na jedné straně a veřejností na straně druhé. Z mnohaleté reakce české veřejnosti jednoznačně vyplývá, že naši občané velmi pozorně a citlivě vnímají veškeré změny týkající se zejména růstu platové základny politiků. Nalijme si čistého vína a přiznejme si, že česká veřejnost tyto změny hodnotí negativně bez ohledu na to, že vyplývají z (v) minulosti schváleného platového automatu. ***
