(pokračuje Jaroslav Foldyna)
Nechcete se zamyslet nad tím, jak bychom daňově zvýhodnili poctivě pracující lidi, aby měli z čeho žít? Vidíte ten rozdíl mezi svými platy? Vidíte ty částky, o které si tady máme přidat? Nestydíte se? Nestydíte se... to, že v téhle zemi vymíráme, že nemáme žádné zásadní podpůrné programy na to, aby lidé rodili děti, aby měli chuť rodit děti, aby měli pocit jistoty, a vy si tady přidáváte prachy? Já se normálně stydím. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy. Pan poslanec Benda zrušil svou faktickou poznámku a na řadě je pan poslanec Patrik Nacher.
Než se dostaví, načtu omluvu: od 13 do 14 hodin se omlouvá z osobních důvodů pan poslanec Petr Gazdík.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Tak, dámy a pánové, já nemám nic... - ne, já jsem chtěl mluvit - tentokrát nemám nic napsané, nebudu tady číst žádný projev nebo příspěvek, spíše budu improvizovat a shrnu celou tu debatu k tomuhle tomuhle tomu tématu.
Já se o tomto tématu, to znamená novela zákona o platu představitelů státní moci... Dost často jsem k tomu pozván do televizních debat, kde vždycky proti mně stojí nebo sedí někdo z koalice a ty argumenty se v zásadě opakují, nicméně mi koaliční kolegové doposud nebyli schopni odpovědět na úplně banální otázku, která nás vlastně přivedla k tomu, proč to tady projednáváme 15. ledna. Ta otázka zní, když Ústavní soud o tomto rozhodl v květnu loňského roku, proč to vláda poslala do Sněmovny až v listopadu? To je úplně zásadní, základní věc. Můžeme si to teďka krásně tady rozebrat.
Za prvé - já si rovnou odpovím, protože tu odpověď jsem doposud nedostal - je to proto, protože v září byly krajské a senátní volby a vy jste nechtěli ten výsledek ohrozit debatou o citlivé věci týkající se platů politiků. Tomu rozumím, tomu rozumím politicky, nebudu říkat, že ne, ale tak by bylo dobré aspoň to říct. Dneska mě váš kolega poslanec Kučera v televizi sděloval, že to je proto, že my údajně obstruujeme, takže by se to sem nedostalo na řadu, což mně přijde jako argument velmi vtipný, protože i ta dnešní schůze, pokud vím, je mimořádná, takže stejně tak jste mohli tu mimořádnou schůzi svolat klidně třeba na ten červenec nebo srpen, mohli jsme tady být o prázdninách, voliči by nám zatleskali, že nemáme parlamentní prázdniny, ale že se tady scházíme, abychom tady hovořili a jednali o svých platech a mohli jsme to krásně stihnout. Takže to je ten první moment, který vám vyčítám, že to trvalo hrozně dlouho a potom je tlak na nás, abychom to urychlili, jestli budeme hlasovat dneska, nebo v pátek. Já jsem připraven hlasovat dneska, já s tím problém nemám, ale jestli nakonec budeme hlasovat v pátek, protože jsou tam ještě přihlášení další kolegové, tak jestli to bude ve středu, nebo v pátek, je jedno, ale jestli to tady bylo v listopadu, anebo to tady mohlo být klidně v červenci, to už je velký rozdíl, takže tohleto je jedna za mě zásadní poznámka, že vy vždycky ty věci necháte vyexpirovat, abych tak řekl, a potom to tady doháníte a v zásadě za každým vystoupením někoho z opozice už vidíte obstrukci. To už je trochu taková obsese.
Ta druhá poznámka je, že se mi nelíbí - a to také je vaše chyba, nezlobte se na mě, říkám to tady slušně, rázně a evidentně si to můžete ověřit - i ten způsob, jakým se to navrhuje a navrhovalo od začátku, kde jednak pokud jde o výši toho pohybu nahoru, tak pokud jde o to zdůvodnění. To je přece věc, kterou vy máte ve svých rukách a kterou jste od začátku... která se vám vymkla z těch rukou, protože vy jste na začátku přece argumentovali tím, že my si vlastně musíme tady zvyšovat ty platy a rozmrazovat to z toho důvodu, že to chce po nás Ústavní soud, ale to Ústavní soud po nás nechce, a dokonce vystoupili právníci i někteří ústavní soudci, kteří řekli, že oni mluvili jenom o těch svých platech, o platech soudců a státních zástupců. To znamená, že ten argument je nepravdivý, a tím pádem najednou kontaminujete celou tu debatu, že vymlouvajíce se na rozhodnutí Ústavního soudu něco musíme udělat, ale ono to není pravda.
To tady říkám jako člověk, který s tím nesouhlasí, s tím rozhodnutím Ústavního soudu. Tady obsahově nejsme ve sporu, protože já si myslím, že by vývoj platů ústavních činitelů měl být stejný, u politiků i u těch právních pozic soudců, státních zástupců. To je takový ten termín, který tady teďka se často používá, že všichni dýcháme ten stejný vzduch, jsme v stejném prostředí a podobně, to je pravda, takže já s tím rozhodnutím Ústavního soudu a s tím vymezováním státních zástupců a soudců úplně mimo tu společnost, že se jich nemá dotýkat ten vývoj, tak já s tím nesouhlasím, ale respektuju rozhodnutí Ústavního soudu.
To znamená, to je ten moment, který já vám vyčítám, že vy jste se na to falešně vymlouvali a pravda to nebyla.
Ten třetí moment je ta výše, že prostě to - i o čem dneska vlastně budeme hlasovat, pokud k tomu dojde - je... Vy to taháte jako králíci z klobouku. První návrh byl 14 procent, vy jste to dokonce měli už i od Ministerstva financí, tam to v rozpočtu už bylo připraveno. Potom ta zpětná vazba ze strany opozice, médií, veřejnosti, nevím, možná i vašich voličů, já nevím, vás přivedla k tomu, že to nebude 14, bude to 6,95 nebo kolik to je. Teď je tady pozměňovací návrh pana ministra, který to zastropovává na 5 procentech, to znamená, že to se soustavně mění, jinými slovy, nemůže platit argument, že to máte perfektně promyšlené, protože kdybyste to měli promyšlené, tak máte jeden návrh a neměníte ho každých čtrnáct dní na základě zpětné vazby a reakce zvenku.
Takže to jsou ty důvody, které mě vedou k tomu, že ten váš přístup v tomhletom se mi nelíbí. Podle mě jediný možný čistokrevný přístup by byl - a měl být - že byste vzali to rozhodnutí Ústavního soudu, udělali byste tady krátkou změnu, jenom to, co ten Ústavní soud po nás chce, ať už si o tom myslíme cokoliv - a tady myslím, že jsme ve shodě - udělali jenom tu změnu, která se týká soudců a státních zástupců, udělali bychom to tady rychle na mimořádné schůzi. Dnešní schůze je také mimořádná, klidně to mohlo být v létě, mohlo být už dávno hotovo a my jsme to vůbec nemuseli tady řešit dokonce v devadesátce. My jsme tady tím vůbec nemuseli procházet, abyste věděli, že v momentě, kdy vy to rozkošatíte a dáte tam najednou ty platy politiků, o kterých ale ten Ústavní soud nehovořil, tak že jste přece věděli z té zpětné vazby, že my na to budeme mít jiný názor, bude se to natahovat, bude kolem toho politikum. Je to politikum, vždycky to bylo. První zamrazení platů navrhl Miroslav Kalousek a vždycky to byla nějaká reakce na nějakou ekonomickou situaci v té zemi. To není nějaký objev hnutí ANO, jak by tady někdo mohl vyvolávat dojem.
Mně obecně vadí, že se bavíme o platech. Taky tady se budu opakovat, že bych to rád dal na nějakou veličinu. Já vždycky říkám, že by to mělo být spojeno s HDP, když roste, tak rostou platy politiků, když klesne, což se stalo, tak i dokonce klesají, mohou klesat platy politiků, to by mně přišlo fér, protože my tady tím svým rozhodováním - i třeba v daňové politice - nepřímo ovlivňujeme někdy - i přímo - růst HDP.
Často tady u toho padá slovo populismus. Já vám řeknu, co já považuju za populismus. Populismus u mě je, když někdo nemá konzistentní názory a mění je tak, aby mu to v té chvíli vyhovovalo a zalíbil se. V tomhletom já za populistické návrhy vidím návrhy od kolegů z Pirátské strany, kteří když byli ve vládě, tak to neřešili a nevadilo jim to, a když jsou v opozici, tak najednou tady začnou sledovat v zásadě, kdo má jaké náhrady, jak se to vypočítává, dokonce teďka i kdo jak tady parkuje, neparkuje. ***
