(pokračuje Tomio Okamura)
Dámy a pánové, prosím, vraťme se nohama na zem a hlavou do reality a ta je po pár letech vládnutí pěti- a čtyřkoalice krutá, doslova krutá.
Podle posledních dat Českého statistického úřadu má 1,6 milionu obyvatel České republiky problémy se zajištěním a hrazením nákladů vlastního bydlení a jsou tak fakticky ohroženi bezdomovectvím. 61 000 českých dětí, 4 procenta všech dětí do 15 let, musí žít v nevyhovujících předražených ubytovnách. Česká republika je podle evropských a světových statistik na špičce nedostupnosti bydlení a v jeho nejvyšších cenách v poměru k reálným příjmům. Fialova vláda nechce dát peníze na důchody, na mzdy policistům ani na slušné platy soudním úřednicím, školníkům a školním kuchařkám. Pro děti nejsou pediatři, zubaři, nejsou jesle ani školky. Pro mládež nejsou místa ve školách ani v učilištích. Pro nesoběstačné důchodce nejsou místa v sociálních zařízeních. 1 milion občanů České republiky už nemá ani vlastního praktického lékaře, což se vláda snaží v uvozovkách vylepšit myšlenkou zavřít i malé oblastní nemocnice. V této situaci logicky klesl počet narozených dětí na rekordně nízkou úroveň. Krátce řečeno, za vládnutí Fialovy vlády Česká republika vymírá.
To není populismus, to je přece logika, že se vás po výčtu toho, co jsem teď zmínil, musí každý normální člověk zeptat, kde berete, vy z vládní koalice, odvahu odmítat zastropování vlastních příjmů? To je návrh SPD, o kterém se tady bude hlasovat. Já chci zastropovat, zamrazit platy politiků na pět let.
Oháníte se, a to už hodně let, rozpočtovou odpovědností. Pokud chcete, aby vám někdo někdy začal věřit, musíte začít u sebe. Vaše řeči o úsporách lze stěží přijmout, když na jedné straně české občany a firmy tvrdě a nemilosrdně okrádáte a na straně druhé rozdáváte cizím, a teď ještě sami sobě.
A pár faktů na závěr. Mladá fronta DNES v roce 2023 porovnala, jaký mají čeští poslanci plat v rámci Evropy. Vycházeli z toho, že základní mzda řadového českého poslance je 102 400 korun. To je sice pravda, ale tento nízký základní plat bralo v roce 2023 jen deset poslanců z celkových dvou set. Skutečný průměrný plat poslanců byl v tomto roce 121 000 hrubého měsíčně, navíc k platu nejsou připočteny poslanecké náhrady. Ty přitom představují další víc než polovinu poslaneckých příjmů.
Nominálně nejvíce v evropském kontextu berou Němci. Poslanci Bundestagu vydělají měsíčně v přepočtu zhruba 243 000 korun. Po zohlednění průměrné mzdy, která u našich západních sousedů činila v roce 2022 okolo 4 100 eur měsíčně, čeští poslanci německé kolegy porážejí. Berou totiž 2,5násobek průměrné mzdy, zatímco Němci zhruba 2,3násobek.
Podobně vychází srovnání i se sousedním Rakouskem. Tamní poslanci mají sice základní plat ve výši zhruba 220 000 korun, v poměru k průměrné mzdě v zemi ale berou jen 2,3násobek. Rakouská průměrná mzda je zhruba dvaapůlkrát vyšší než ta česká.
Je zcela zřejmé, že důvod pro zvyšování platů politikům zde v České republice není. Vážené dámy a pánové, zkuste se zamyslet. Zamražme naše platy alespoň na pět let, jak navrhuje SPD, než se bude lidem dařit lépe. Podpořte návrh SPD na zamražení platů na pět let. Je to gesto solidarity, které dlužíme našim občanům, našim firmám a naší zemi.
A úplně závěrem znovu zopakuji, že hnutí SPD zásadně nesouhlasí se zvyšováním platů politiků, a celý poslanecký klub SPD bude hlasovat proti. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic poslanců SPD.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a protože bylo staženo další přednostní právo, tak nyní vystoupí paní poslankyně Marie Pošarová, dále se může připravit paní poslankyně Lesenská s následujícím příspěvkem. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Marie Pošarová: Vážené dámy, vážení pánové, hned v úvodu bych chtěla říci, že jelikož navýšení zhruba necelých těch 7 procent připadne i samozřejmě panu premiérovi, takže jeho navýšení bude třeba činit 19 500 hrubého, ale v kontrastu se zvyšováním cen energií, ať už teďka demokratického, či nedemokratického plynu, protože ve finále to zaplatí naši čeští poplatníci, tak bych chtěla jenom ukázat, že to je stejná částka - tady na kameru (Ukazuje tabulku.) - jako bere právě třeba řeknu kuchařka, která pobírá čistý plat jakožto nepedagogický pracovník 19 234 korun. Je to výsměch všem pracujícím občanům.
Vděčným tématem z parlamentního života bývá otázka platů politiků, zprávy o možném zmrazení jejich mezd již patří k mediálním evergreenům. Platy poslanců a senátorů jsou dány stejným zákonem jako platy členů vlády, soudců a dalších veřejných činitelů. Je však tolik diskutovaná výše těchto platů na nich to nejdůležitější? Zajímavější je způsob výpočtu těchto platů. Platy poslanců, senátorů i ministrů jsou násobením odvozeny od průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. Například poslanecký plat se vypočte jako přibližně trojnásobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, tedy průměrné měsíční mzdy státních zaměstnanců, úředníků, policistů, většiny učitelů, soudců, vojáků, policistů a dalších. Čím více rostou mzdy úředníků a ostatních státních zaměstnanců, tím více rostou i mzdy poslanců, senátorů a ministrů.
Z ekonomického hlediska lze společnost rozdělit na nepodnikatelskou a podnikatelskou sféru. Nepodnikatelská neboli veřejná sféra jsou všechny úřady, armáda, policie, soudy, veřejné školy a tak dále. Podnikatelská sféra jsou všechny firmy, živnostníci, soukromí lékaři. Veřejná sféra bohatství nevytváří, pouze ho spotřebovává, naopak podnikatelská sféra bohatství vytváří. Když se podíváme, tak v poslední době můžeme číst dennodenně články, jak propouští támhleta firma, druhá firma, naposledy Productboard (?), předtím to byl... pneumatiky. I u nás v Plzeňském kraji je mnoho firem, o kterých sama vím, a budou propouštět právě v našem Plzeňském kraji. Tamhle 5 000 lidí na Tachovsku, v rámci třeba Přeštic 200 lidí, v Janovicích dalších 200 lidí.
Úřady, armáda, policie, soudy, školy jsou bezpochyby nutné instituce, vytvářejí a udržují prostředí potřebné pro život i podnikání. Otázkou je však míra a kvalita. Kvalitní, průhledná a levná veřejná správa a kvalitní právní řád prospívají, je-li veřejná sféra přebujelá a neefektivní, jsou-li daně vysoké a složité a právní řád je nekvalitní, pak se podnikání samozřejmě nedaří. A to vidíme právě i na ceně teďka plynu, možná do budoucna ropy.
Přímý vliv na podmínky pro tvorbu bohatství mají volení zástupci lidu, nejvíce členové parlamentu a vlády. Zaměstnanci, celá veřejná sféra a koneckonců i sami politici jsou placeni z peněz vydělaných podnikatelskou sférou. Z peněz vyprodukovaných podnikateli jsou prostřednictvím veřejných rozpočtů financovány také samozřejmě silnice, důchody, památky, armáda, policie, zdravotnictví. Z toho není těžké odvodit, že snahou volených zástupců by měly být co nejlepší podmínky pro tvorbu bohatství, tedy pro podnikání.
Jak je zmiňováno i v rámci SPD, samozřejmě bychom chtěli odchod od klimatické Pařížské dohody, vystoupení ze systému emisních povolenek či popřípadě zastropování na nějaké minimální ceně, třeba po vzoru, právě co má Čína, která má 6 dolarů na tunu v rámci CO2. Amerika má 8 dolarů, co se týče poplatku formou daně v rámci jedné tuny CO2, kdežto v Evropě se průměrná cena pohybuje na 70 eurech, a je to ještě formou akcií, které mají skoupeny samozřejmě čínští podnikatelé. ***
