Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Zároveň, a to možná by se měli chytit za nos vlády předchozí, současná i budoucí, samozřejmě to, jaké máme ve státní správě a ve veřejných institucích security manažery, je přímo dáno tím, kolik jsou veřejné instituce ochotny investovat na platy odborníků nejen v té ICT oblasti.

A možná třetí věc, a teď se spíše podívám směrem k ANO, ale možná i směrem ke kolegům zde z ODS. Tak my jsme v minulém volebním období řešili poměrně intenzivně - a já jsem rád, že vyřešili nakonec správně - účast Rosatomu v tendru na dostavbu nových jaderných bloků. A kdyby platilo to, co zde řekl pan poslanec Adamec, prostřednictvím pana předsedajícího, tak vlastně by to ten tandem pan Havlíček, Andrej Babiš a pan prezident Zeman v té době řešili správně, protože ačkoliv jim celá bezpečnostní komunita, což je skladba těch našich bezpečnostních služeb, říkala: vyhoďte ten Rosatom a ty Číňany ven, tak pan Havlíček do poslední chvíle vystupoval a tvrdil: ne, ne, ne, oni tam ještě budou, je to politické rozhodnutí. Takže určitě nějaká synergie politického rozhodnutí a NÚKIBu by tam měla být. Ale já trošku, když se dívám třeba na východní země od České republiky směrem k Rusku a dalším, tak bych úplně zase jako nedbal toho, že pouze politické rozhodnutí demokraticky zvolených politiků je to nejlepší v danou chvíli pro občany, byť argument například arbitráží a politické zodpovědnosti v tom vidím.

Možná k tomu návrhu zákona jako celku - takže jenom tím jsem chtěl zareagovat na své předřečníky. To, že někdo tedy se jede ještě radit jako s šéfy Huawei o tom, jak k tomu zákonu ve Sněmovně přistupovat, a pak tedy vycházejí ty články, tak to si myslím, že je skandální. Ale tím se zde nechci zabývat.

Ten návrh zákona je potřebný, ať už je to ta implementace té NIS2, tak i ta část, která se řešila dlouhodobě, nejen z pohledu z evropských zemí, a to je otázka bezpečnosti dodavatelských řetězců. A já chápu tu debatu, já chápu tu diskusi, koho všeho to bude zahrnovat, jaké to bude mít dopady například na oblast automotivu, ale je třeba si uvědomit, že v momentě, kdy i světlomet na moderním automobilu je vlastně je sada čipů a prakticky veškeré věci, internet of things, řízení dopravy a další, zejména oblast solárních panelů, individuálních solárních panelů, to všechno je už dneska otázka bezpečných technologií, cloudových řešení a rozhodně bychom se neměli dívat na to, že to je jenom nějaká ekonomická zátěž, když řešíme ty dodavatele, ale je to faktická bezpečnost společnosti i jednotlivců.

Určitě je pravda a já jsem rád, že NÚKIB se snaží v tuhle chvíli vést poměrně dobrou osvětovou kampaň, můžeme dopadnout jak s GDPR. Dobrý záměr ochránit nějak data uživatelů, ochránit bezpečnost, může skončit byrokratickým peklem. Než stačíme zareagovat, tak bude pozdě. Já, když se dívám už druhý týden, možná dokonce třetí, na věc, která probíhá v sousedním Slovensku, kdy je odstaven a vlastně hackery zcizen katastr nemovitostí, nedokážou se dělat žádné převody, prodeje dědictví a je tam požadováno poměrně vysoké výkupné za navrácení dat, myslím si, že je potřeba na kybernetickou bezpečnost ještě víc tlačit.

Já se možná ještě zmíním k tomu, jakým způsobem se vede ta debata se zástupci průmyslu nebo i organizací, které zastupují důležité aktéry. Budu hovořit konkrétně o telekomunikacích. Já jsem u některých těch debat byl. Přijde mi, že se tam hraje taková trošku nefér hra. Zatímco řada z těch velkých operátorů hovoří o tom, že prakticky není problém postupně vyměňovat zejména technologie čínské Huawei v té infrastruktuře, že už vlastně mají skoro hotovo, třeba v takzvaném jádru telekomunikačním, kde jsou ty ústředny. Na druhou stranu nikdy nepadlo tedy přesně, kolik by to stálo, kdybychom v tento moment řekli: a teď všechno vyměňte. My víme, že jsou zásoby technologií zhruba na dva roky. Ale v momentě, kdyby byl zde nějaký incident, kolik by tedy případně Českou republiku, český stát, pokud by se rozhodl, ať už v tom tandemu NÚKIB, vláda, já se trošku bojím, že se tam zařazujou ještě další jako instituce, že se zbytečně jako to rozhodnutí naředí či zpozdí, kolik by to tedy bylo. A to je ta zásadní debata. Tady je nějaká bezpečnost, klasický cyklus výměny třeba technologií, a pak zde může skutečně být nějaký incident, nějaký moment, kdy se někdo v Číně rozhodne, že v tuhletu chvíli solární panely na střechách občanů budou fungovat jinak (poslanec Bartoš luskl prsty), takhle se luskne a najednou budou domácnosti bez proudu, bez ohřevu vody, což se může stát třeba i v oblasti telekomunikací. A já bych byl rád, aby na závěr, až budeme hlasovat i o tomto zákonu, nebo ten zákon budeme řešit v Senátu, aby i od strany telefonních operátorů tedy zaznělo, jaký je ten far(?) plán, jaká je tam ve finále ta věc, o které by musela rozhodovat vláda, do roka obtautovat(?) třeba z těch čínských technologií, skutečně to není legrace, a aby skutečně se hrálo s otevřenými kartami.

My chodíme často na konference. Ta jedna největší, která se pořádá na Pražském hradě, má to motto "Naše bezpečnost není samozřejmost". Já chápu, že lidé chtějí používat technologie, chtějí být digitální, ale myslím si, že ať už v oblasti bezpečnosti lidí, kteří bezpečnost v České republice, zejména tu kyberbezpečnost, mají na starosti, ale i v oblasti možnosti mít bezpečné dodavatelské řetězce bez nějakých neznámých prvků třetích nedůvěryhodných stran, je naprosto zásadní. Takže bezpečnost není samozřejmost.

Doufám, že implementace směrnice NIS2 dopadne v České republice lépe než GDPR a zároveň se nám podaří do budoucnosti i tím nastavením, kdo tedy bude rozhodovat o případném omezení dodávek nějakých technologií či využívání technologií v České republice, aby to fungovalo dynamicky a agilně, protože někdy ta rozhodnutí musíte skutečně dělat v řádu dní či hodin. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktická poznámka pana poslance Karla Havlíčka. Prosím.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: No tak, pane poslanče, vy, který jste se halil do vlajky Antify, spal jste s ní a ráno jste se musel přesvědčit o tom, jestli patříme do NATO či nepatříme do NATO, tak nás tady fakt jaksi nemistrujte s tím Ruskem. Protože kdybyste se na to podíval správně a přesněji a pouze jste tady nevykřikoval nesmysly, tak byste zjistil, že jsme to byli my, kdo jsme vyřadili Rusko z tendru, a to po Vrběticích. Zjistil byste, že jsme to byli my, kdo jsme ho poslali do bezpečnostního posouzení. A víte, proč jsme ho tam poslali? No proto, protože jsme se na tom shodli právě s bezpečnostními složkami. Na Bezpečnostní radě státu nebyl nikdo, kdo by zvedl ruku z bezpečnostní komunity pro to, abychom poslali Rosatom do bezpečnostního posouzení proto, aby následně mohlo být rozhodnuto, a logicky negativně, aby byl vyřazen. Protože kdybychom to neudělali, tak jsme se vystavovali poměrně velkému riziku stran dodávek energetických surovin, které jsme tady nezpůsobili my, ale vlády před námi. A právě proto, že to šlo do bezpečného posouzení, tak právě proto ve finále se mohlo rozhodnout o tom, že tam Rosatom nebyl. Takže prosím pěkně, nemistrujte nás tady. Nastudujte si to, a když to načtete z těch běžných médií, mrkněte se do bezpečnostních archivů, anebo si o tom promluvte třeba s Bezpečnostní informační službou. (Ojedinělý potlesk v opozičních lavicích.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Bartoše. Prosím.

Poslanec Ivan Bartoš: Prostřednictvím pana předsedajícího, já nevím, proč tady pan Havlíček něco blábolí o Antify a o Rusku. Já jsem jako opoziční politik na těch jednáních byl, byl jsem na nich s vámi. Kroutil jste se tam jak - kroutil jste se tam - ještě to není finálně rozhodnuto. My jsme se s bezpečnostními službami bavili tenkrát, ano, po kauze Vrbětice, už prostě nebyla jiná možnost než z toho vycouvat. Ale to držení Číny a Ruska v tom tendru - na těch jednáních jsem, pane Havlíčku, s vámi byl několikrát. Tak já nevím, když tady zase někoho shazujete: nastudujte si to. Myslím, že tady je nemálo kolegů v sále, kteří byli i v minulé Poslanecké sněmovně. Pan ministr Stanjura tady není, pan premiér tady není. My jsme s vámi na těch jednáních seděli a nejen s šéfem třeba BIS, ale i dalšími a tu bezpečnostní komunitu jsme měli jako konzultanti. Byl tam i pan premiér Babiš, který chodil na ta jednání; probíhalo to tady ve Sněmovně. Tak jenom nepleťte do toho věci, které s tím nesouvisí a navíc nejsou pravda. A my jsme se tomu velmi věnovali a to vám asi nikdo neodpáře.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě faktická poznámka, pane místopředsedo? Prosím.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: No, já jsem pouze zmiňoval to, že jste to byli vy, kdo si nebyl jistý, jestli máme být v NATO či nemáme být v NATO. To jste byl vy, pane poslanče. To znamená, to nám jaksi nepodsouvejte. My jsme vždycky tvrdili, že jsme pevnou součástí NATO. A to, že jsme chtěli udělat jasný výběr, to, že jsme chtěli jasné potvrzení bezpečnostních složek, to je všeobecně známé. ***