Neautorizováno!

Rozumím tomu, že jsme možná v některých parametrech přípravy toho zákona byli příliš ambiciózní a příliš přísní a že některé věci, typicky třeba sankce, mohou být korigovány pozměňovacím návrhem ve druhém čtení. Určitě se tomu nebráním, musíme si sednout a tyto věci prodebatovat. Já jsem tak nakonec učinil ještě před projednáním tady v prvním čtení. Potkal jsem se se zástupci jak poslaneckých klubů koalice, tak poslaneckých klubů opozice, obou dvou poslaneckých klubů, kde jsem tu novelu představil a zároveň už jsem avizoval připravenost k tomu jednání a hledání řešení, které bude ku prospěchu hlavně myslivosti, protože o myslivost...

Potom také o druhý cíl, a to je - to chci tady připomenout - jednak řešíme škody, ale s tím souvisí i práva vlastníků: práva vlastníků lesa, práva vlastníků zemědělské půdy, protože tam potom reálně ty škody jsou. Jenom abychom si to dovedli představit, tak tam, kde se myslivecky zodpovědně dneska hospodaří - a je řada takových mysliveckých sdružení, případně vlastníků, kteří si hospodaří režijně - kde to skutečně funguje a ta zvěř tam je přítomna, jsou tam dokonce skvělé trofejní kusy, ale je v takovém stavu, že škody, které vždycky budou... Nikdo tady nevolá po tom, že by škody nebyly žádné, prostě zvěř má v lese žít, patří tam a logicky to vždy nějakou míru škod s sebou nese, ale ty škody musí být přiměřené, musí odpovídat tomu, co je unesitelné i pro vlastníky - a teď je jedno, jestli to jsou trvalé travní porosty, jestli to je pole kukuřice, anebo jestli to je les obecní, jestli to je les státní, nebo nějakého jiného nestátního vlastníka - tohleto je... to jsou ty misky, na kterých hledáme ty proporce a vyváženost, která je důležitá, která se dneska bohužel v některých oblastech České republiky nedaří. Tam je potřeba potom tedy ta pravidla přenastavit, tam je potřeba stanovit minimální plány lovu a ty minimální plány také kontrolovat. Já věřím, že tam, kde to dneska funguje dobře, ten zákon vlastně nebude znamenat dopad žádný, respektive bude to jenom v těch pozitivních bodech, to znamená... Za chvilku o tom se budu zmiňovat.

Pokud zavádíme digitalizaci a vznikne zde nový informační systém evidence myslivosti, tak vlastně to může být jeden z elementů, který třeba přitáhne k té myslivosti mladou generaci. Připomenu, že počet myslivců v České republice setrvale klesá, a to může být jednou velký problém pro naše nástupce, protože o tu zvěř musí v kraji někdo pečovat, stavy zvěře musí někdo regulovat.

Protože tam, kde se to neděje, nebo tam, kde se zapomene na to, že úkolem myslivce je o tu zvěř pečovat, ale také udržovat ty přirozené stavy, no tak to potom dopadá tak, jak to vidíme. Já bych vám mohl ukazovat desítky fotografií rozrytých luk, dokonce dneska už ta zvěř chodí i do intravilánu měst. Asi není normální, když mezi bytovkou by třeba paní předsedkyně ráno, když by vedla vnoučata do školky, se potkala se stádem divokých prasat.

Tak to jsou přesně ty věci, na které my poukazujeme a které tato novela má řešit. Je to i respekt k vlastnickým právům. Co víc má být základem demokratické správy státu, že budeme respektovat vlastnická práva tak, jak se má, a vlastnická práva přece nemají pouze myslivci, ale vlastnická práva má také ten, kdo hospodaří v té krajině, ať už je to zemědělec, farmář, nebo majitel lesa, lesních ploch, čili prosím toto všechno hledejme v cíli té vyváženosti: limitovat nebo udržovat vyrovnané stavy populace zvěře - ano, jsou některé oblasti, které jsou zazvěřené v České republice - respektovat vlastnická práva a celkově, řekněme, posunout myslivost v České republice tam, kam patří v 21. století. Nakonec poukazovali na to i insideři z mysliveckých spolků, mohl bych tady citovat pana předsedu Janotu z Českomoravské myslivecké jednoty, který sám poukazoval na to, že při plánování lovu si tak trošku lžeme do kapsy. Jsou to dohledatelná vyjádření, že tady skutečně v tom nepanuje pořádek, že si občas některá čísla vymýšlíme. Myslím, že to je jeden z důvodů toho stavu, který dneska skutečně není utěšitelný. Můžete se zeptat starostů, můžete se zeptat zemědělců, farmářů, všichni vám to potvrdí.

Jak už jsem tady zmiňoval, cílem kromě té evidence a splnění minimálního plánu lovu je také kontrola, zlepšení průkaznosti té evidence, proto zavádíme ten informační systém evidence myslivosti. Samozřejmě tady klíčovou roli budou hrát orgány státní správy, které budou evidenci průběžně vyhodnocovat a případně zasahovat do toho mysliveckého hospodaření. I tam potřebujeme odborníky. Já nebudu zapírat, že ne všechno, co jsme původně chtěli prosadit, bylo třeba akceptováno i legislativní radou vlády v rámci té debaty, kterou jsme vedli velmi intenzivně za mé osobní přítomnosti, ale ten finální výsledek považuji za správný.

K těm škodám, ta čísla opakovaně zaznívala v tom veřejném prostoru, abychom si nemysleli, že se bavíme o tisícikorunách, bavíme se o milionech, respektive miliardách. My máme data k dispozici z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, máme k dispozici data z Národního lesnického institutu a skutečně se pohybujeme v řádu několika miliard korun. Dokonce tedy každá instituce uvádí jiná čísla, někdy okolo 5 miliard, jindy okolo 2 až 3 miliard korun. Pořád si myslím - a kdo jiný než bývalá správkyně státní kasy ví (Mluví směrem k levé části sálu.) - že se musíme chovat s péčí řádného hospodáře úplně všichni a tyto škody logicky s sebou nesou náklady navíc, náklady těm vlastníkům, náklady státu a náklady třeba i fyzickým osobám. Nevím, jestli víte, jaké jsou škody - ty jsou vyčíslené Ministerstvem dopravy - například za škody způsobené v dopravě právě zvěří. Tam, kde ta zvěř (je) přemnožená, všichni to víme, tak v létě to je pomaličku jak slalom, když jedete večer a přebíhají vám srnky přes silnici. Škody za rok 2023 přesáhly 800 milionů korun v České republice. Tak to je taky samozřejmě jedna část, na kterou je potřeba pamatovat.

Logicky v okamžiku, kdy máte přemnoženou zvěř, tak musíte realizovat opatření, kterými ochráníte například výsadbu v lesích. To je částka, která ročně přesahuje 1 a půl miliardy korun v České republice. Zase jsou místa, kde se zodpovědně hospodaří a kde to jde bez oplocenek, jsou místa, kde je preferujeme... Je to trend, na který přechází i státní podnik Lesy České republiky, to znamená přirozená obnova. Je to logické, šetří to peníze, je to efektivní pro udržování důležité biodiverzity v rámci lesního ekosystému a tam, kde se to daří, tak není potřeba ty oplocenky stavět. Šetříme peníze a ta zvěř tam je tak jako tak, čili tohleto je potřeba znovu vést v patrnosti.

Posílení vlastnických práv. My zavádíme nově institut takzvané povolenky a tady se u toho chci taky zastavit. Teď je to definováno velmi přísně. Já si toho jsem vědom a taky tady říkám zcela otevřeně: To je další téma, které jsem připraven otevřít v debatě před druhým čtením, a jsem připraven se bavit o tom, zda ty povolenky nemají být až nárokové nebo nemají být až sankční, nikoli právě nárokové. To znamená, že ten, kdo bude vlastnit třicet hektarů - tak to v tom zákoně máme, to si myslím, že je správně - třicet souvislých hektarů lesa a bude tam ty škody mít a bude je tam mít opakovaně, tak v případě prokázaných škod bude mít k dispozici povolenku a bude si ten problém v uvozovkách moci řešit sám.

Co chci ale zdůraznit, není to nic, že tady máš flintu a běž si zastřílet. Samozřejmě tam musí být splněny všechny podmínky, které se myslivosti týkají - a mysliveckého zákona - musí tam být také naplněno to, že dotyčný se vzdá práva na náhrady škody, byť dneska samozřejmě to je věc, kterou bych opět mohl dokládat takhle tlustými (Gestikuluje.) šanony vlastníků polností, lesů, kteří se soudí s mysliveckými sdruženími, která tam mají honitbu, odmítají platit škody. To jsou soudní spory, které trvají léta letoucí a bez vůbec jistého výsledku, čili daleko lepší je, když se podaří dohoda a funguje to tak, jak se má. Jenom chci připomenout, v případě povolenky i slovená zvěř nezůstane majiteli těch třiceti hektarů, ale musí ji odevzdat tomu místnímu mysliveckému sdružení, tomu, kdo má tu honitbu v pronájmu, čili - a vzdává se práva na náhrady škody - čili není to tak možná lákavé, jak se někomu zdá nebo jak to někdy bývá také tlumočeno. ***