Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(12.50 hodin)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím o dodržování času. Nyní s faktickou poznámkou nejdříve pan poslanec Mašek. Faktická poznámka? (Poslanec Mašek: Ano.) Tak následuje z místa pan poslanec Kašník. Prosím, máte slovo. (Poslanec Kašník se s poslancem Maškem domlouvá, aby ho pustil hned.) Dobře, eviduji. Dobře, tak nyní pan poslanec Kašník.
Poslanec Pavel Kašník: Já jenom zareaguju na paní kolegyni Válkovou. Tady musím potvrdit, že ta oponentní zpráva byla dohodnuta, že bude vložena až dneska v jedenáct.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan poslanec Mašek se svojí faktickou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Jenom na ctěného kolegu Exnera, vaším prostřednictvím. Tam u těch závěrů jsme to skutečně diskutovali stejně podrobně jako všechna doporučení. Podléhalo to nějakému vývoji. Mluvil tady o tom i ctěný kolega Koten, že jsme měli jeden z možných závěrů, že to nemělo vliv na události po zahájení střelby. A v těchhletěch intencích my jsme to také diskutovali. Potom tam dokonce vypadlo i slovíčko "zásadně" a výsledek byl, že to nemělo žádný vliv. Takže nezlobte se, definitivní hlasování potom bylo naprosto jednoznačné, my jsme to i zdůvodnili.
A teď ještě ke kolegovi Žáčkovi, který by snad chtěl zpochybnit to, jestli tady o tom vůbec legitimně mluvíme, o té naší oponentní zprávě. Já si myslím, že tady jde především o to, co se tehdy odehrálo, jestli tam byly nějaké nedostatky a jaké k nim přijmeme doporučení.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Faktická poznámka pana poslance Zuny, bude následovat pan poslanec Růžička. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, paní předsedkyně. Já jsem chtěl zareagovat na vystoupení paní poslankyně Válkové. Já se moc omlouvám, že se dostáváme tady do té roviny, ale já s tím nesouhlasím, protože vy jste zmínila, že vlastně v těch datech, která tady zmínil pan poslanec Exner, mezi 2. prosincem a 6. prosincem, že jste neměli k dispozici to znění. Vždyť my jsme přece postupovali odstavec po odstavci, ten jsme si postupně odsouhlasili. A i v návrhu, který byl odeslán panem poslancem Haasem 2. prosince, tak tyto odsouhlasené odstavce byly, stejně tak i v těch bodech 7 a 8. Takže říkat, že to, co jste poslali druhého, že s tím souhlasíte, abyste v horizontu několika hodin změnili to stanovisko nebo obrátili o 180 stupňů a vlastně začali tam hledat něco, co politicky zřejmě potřebujete, tak mně přijde nedůstojné celé tady té tragické události.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím oslovovat prostřednictvím. Nyní tedy pan poslanec Růžička a následuje pan poslanec Žáček. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní předsedající. Já bych zareagoval na pana zpravodaje, který tady tu svoji, tu závěrečnou zprávu opravdu řekl tendenčně. "Hluk střelby slyšeli studující v učebně číslo 420 a vyšli se podívat na chodbu směrem k učebně 423. Jeden ze studujících pokračoval až k ní. Následně při útěku byl hledanou osobou usmrcen. V okamžiku, kdy s dalším studujícím uviděli hledanou osobu se střelnou zbraní, začali chodbou utíkat zpět do učebny."
Tlumiče. Všichni na univerzitě slyšeli, že se tam střílí, všichni, včetně brokovnice, včetně ručních zbraní. Je divné, že pan zpravodaj říká jenom to, co se mu hodí. Takže tlumiče na Filozofické fakultě neměly vůbec žádný vliv. Možná díky nim přišlo o život daleko méně lidí, kteří by, když by byla střelba bez tlumiče, vběhli na chodbu a uvedený vrah by je měl blízko sebe.
K tomu úvodu v Hostouni: já nejsem lékař, ale pan rada Vacátko, ten by asi moc šťastný nebyl. Pokud se tam neprovede ohledání dané osoby a nechá se tam osoba dvě hodiny nebo víc jak dvě hodiny ležet bez toho, aniž by se vědělo, že tento člověk byl zastřelen... Já bych se chtěl zeptat kolegy Maška, on je lékař rychlé zdravotní služby, jakým způsobem se dělá ohledání takovéhoto případu? Protože pokud bychom to věděli o dvě hodiny dřív, možná by to bylo zcela všechno úplně jiné. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Opět prosím o oslovování mým prostřednictvím. Nyní tedy pan poslanec Žáček a následuje paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Žáček: Děkuju za slovo. Vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, bych si dovolil reagovat na pana kolegu Maška. Rozhodně nezpochybňuji právo na to, dát minoritní zprávu. Naprosto souhlasím, co zde bylo od začátku řečeno, považuji to za demokratické právo v podstatě každého člena Poslanecké sněmovny, možná v každé situaci, kde rozhodujeme jako kolektiv.
Ale chtěl jsem se jenom ujistit, jestli byla vložena dneska, nebo byla zpracována a předána vedení Sněmovny v té době, kdy byla předána ta závěrečná zpráva, tak jako tomu je v případech třeba například na našem výboru nebo na výborech obecně nebo na komisích, kdy je zpracováváno minoritní votum a je předloženo k té finální verzi zápisu v té chvíli, kdy se ten zápis předkládá. To si myslím, že je velmi důležitá procedura.
Jinak do vaší diskuse jako nečlen té komise, když si tady vyjasňujete některé pozice průběžně, jak se měnily, jak se vyvíjely, tak samozřejmě zasahovat nemohu a zasahovat nechci. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková a následuje pan ministr Rakušan. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Helena Válková: Budu rychlá, aby došlo taky na pana ministra Rakušana. Chci jenom ujistit pana poslance Žáčka, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, že se vkládá, já myslím, že už je vložená dokonce, ale to nevím, protože to teď nesleduju. Ale já jsem se striktně držela té naší dohody, kterou tady i pan předseda vyšetřovací komise potvrdil. Takže možná že došlo k nějakému technickému malému zpoždění. To mě mrzí. Ale to nezpochybňuje validitu té zprávy. To je první poznámka.
A druhá poznámka ještě. Víte, když člověku něco leží hodně v hlavě a stále si čte ty zprávy a ty dokumenty, a že jsme tam každý z nás strávili hodně času, tak samozřejmě myslím si, že každý má právo i na to, aby to, co z toho vyjde, a to je nezpochybnitelně i závěr - doporučení jsou podle mě důležitější, ale veřejnost chce závěry - tak, aby sedělo. A proto jsme bojovali za to, aby ty závěry byly reálnější, objektivnější, tak jak jsme to my cítili na půdorysu popisu té informace, toho skutkového děje. A vy sami, kteří budete mít k dispozici tu zprávu, buď dojdete k těm závěrům, k jakým došla většina komise, nebo dojdete k závěrům, k jakým jsme došli my jako minoritní skupinka. A myslím si, že budeme všichni sledovat teď ještě i, jak se k tomu postaví ostatní aktéři, naše veřejnost. Takže to je za mě všechno. ***
