Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(10.10 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Samotné objekty České televize v Praze na Kavčích horách jsou pak jako celek předimenzované, postavené v době starých technologií a jejich provoz a údržba jsou náročné jak energeticky, tak technicky. Jak plyne čas, tak se rozvíjí technické vědy a následně dochází k modernizaci technologií. V České televizi jsou ale stále k dispozici i technologie, které jsou dávno překonané a prakticky nevyužívané, když opomeneme jejich možné využití několika jedinců z titulu provozního svého koníčku v uvozovkách. Do této kategorie spadají například laboratoře, které dříve sloužily jako mokrý chemický proces, k takzvanému vyvíjení natočených filmových materiálů.
Laboratoře jsou teď jedním z důvodů, proč musí Česká televize disponovat vlastním sborem hasičů. To jste věděli? (Se smíchem.) Mají hasiče v České televizi. Kvůli tomu, že tam je chemický proces, který už nefunguje. A víte, kolik je těch hasičů? Čtyřicet pět, mají čtyřicet pět hasičů, věděli jste to? Já ne teda.
Jedinou cestou k opravdovým a výrazným úsporám provozu České televize je cesta legislativní změny, a je třeba snížit počet vysílacích programů, je třeba jednoznačně definovat veřejný zájem a je třeba teď stanovit maximální objem vlastní tvorby na celkovém vysílacím čase České televize. Nutné je též exaktně definovat přidružené v uvozovkách veřejnoprávní zájmy, jako je podpora jiných uměleckých aktivit nebo koprodukční akce s jinými než veřejnoprávními, televizními či případně rozhlasovými stanicemi. Snížením počtu vysílacích programů, a to je snížením objemu vlastní tvorby, dosáhne Česká televize i významných úspor v oblasti osobních nákladů.
Dále pak je třeba započít rozumně a hospodárně spravovat majetek, který má Česká televize svěřený do péče, definovat majetek nezbytný a zbytný, zbytnou část majetku pak nabídnout za tržní hodnotu k prodeji, o to intenzivněji pak pečovat o majetek nezbytný. Tento proces lze nastartovat neprodleně. Jeho zahájení je postačující projev vůle managementu České televize. Zbavit se, to jest přestat provozovat, tedy financovat činnosti nesloužící k naplňování veřejnoprávního, televizního zájmu. Jako například ten skokanský můstek. Fakt to je na hlavu, ty laboratoře. A jde o to, aby pan generální ředitel už konečně to začal řídit ekonomicky, aby to začal řídit jako firmu, protože kdyby to byla firma, která musí bojovat jak soukromé televize o reklamu a tak dále, no, tak ono se to fajn podniká, když máte za sebou všechny lidi České republiky, kteří platí 10,5 miliardy.
Z dlouhodobého hlediska je pak ke zvážení vybudování nové provozní budovy České televize, která by vyhovovala požadavku moderní doby, a tedy k nárokům kladeným na provoz moderních technologií. Objekt Kavčích hor je předimenzovaný a technicky zastaralý. No, takže to je druhý projev.
A teďka tady mám další projev a to je ta debata o tom, kde někteří reagují hystericky, ale to nevadí. Slučme Českou televizi a Český rozhlas do jedné instituce, se to jmenuje. Sloučení veřejnoprávní televize a rozhlasu do jedné instituce je krokem, který může přinést řadu výhod včetně významných úspor a dalších synergických efektů v oblasti kvality produkce a jejich dopadu. Televize a rozhlas pod jednou střechou fungují v řadě evropských zemí často velmi dobře a efektivně, jako například ve Finsku nebo ve Velké Británii, BBC. Proč to není naším vzorem? Teďka i Francouzi se na to chystají, je to v Rakousku, ORF. Je to dohromady a jsou tam samozřejmě velké úspory a synergické efekty sloučení.
Jedním z hlavních argumentů pro sloučení České televize a Českého rozhlasu je možnost snížení provozních nákladů. Spojením obou institucí by došlo k odstranění duplicitních pozic managementu, nebyli by dva ředitelé nebo jeden. (Se smíchem.) Jeden nám teďka psal, jak je to všechno úžasné tam. Takže úspora managementu a v kontrolních orgánech, což by vedlo k úsporám nejen na mzdových nákladech. No, samozřejmě. Namísto dvou generálních ředitelů a jeho týmu by stačilo jedno vedení, což by zároveň zjednodušilo rozhodovací procesy a zvýšilo efektivitu řízení.
Další významnou položkou jsou náklady na nemovitosti. Česká televize i Český rozhlas vlastní rozsáhlý nemovitý majetek, jehož údržba a provoz jsou finančně náročné. Prodejem některých budov, které by po sloučení nebyly potřebné, by bylo možné získat značné finanční prostředky, ano. Všechny ty budovy jsou na lukrativních místech v Praze, ano, kde chybí podle developerů 50 000 bytů aktuálně a tyto prostředky by mohly být investovány do modernizace technologií nebo tvorby kvalitního obsahu. Nabízí se dokonce výstavba zcela nové moderní mediální budovy někde na stanici metra na okraji Prahy. Mně to jenom připomíná... (Se smíchem.) To je to metro, které končí v poli, ale tam jsme chtěli udělat přece tu administrativní budovu, aby tady pan ministr kultury neseděl v Nostickém paláci, ale abychom vás vystěhovali za Prahu. Nostický palác by bylo muzeum, aby mohli mladí jít na návštěvu.
Nebo MMR na Staromáku, co tam dělají? Ten projekt měl pětiletou návratnost a kde jsem ho objevil? No, u Macrona 2015 jsem skončil, byl ministr hospodářství. Říkám: Emmanueli, kde je Michel Sape? No, tady v šestém patře. Ministr financí. No, tak jsme to připravili, ale samozřejmě tahle vláda všechno, s čím přišel Babiš, špatně.
Mimochodem tam, kde chtěl Bém stavět olympijský stadion na konci toho metra, které končí v tom poli v Letňanech, bychom klidně mohli i postavit novou nemocnici. Bulovka, Královské Vinohrady. Byli jste tam někdy? Katastrofa. Zbourat a postavit nové. To by ve vládě musel někdo vůbec chápat, co tady říkám. Samozřejmě by to bylo určitě efektivní, nová budova.
Tak teďka jeden velký mediální dům postavil novou budovu někde, nevím kde, na Karlíně nebo kde, tak podnikatelé tomu rozumí, no, ale tihle politici ve vládě bohužel. Takže Česká televize má lukrativní pozemky a i na Vinohradech, já vím, že tam rekonstruovali ty budovy, ale to všechno má obrovskou hodnotu, takže synergické efekty by se projevily i v oblasti tvorby distribuce obsahu, společná redakce by umožnila efektivnější sdílení zdrojů a informací, což by vedlo k vyšší kvalitě zpravodajství a publicistiky, například reportéři by mohli připravit materiály, které by byly využitelné jak pro televizní, tak pro rozhlasové vysílání, což by zvýšilo produktivitu a snížilo náklady na výrobu obsahu. Sloučení by navíc mohlo podpořit inovace v oblasti digitálního vysílání a multimediálního obsahu. Jedna centralizovaná instituce by měla více prostředků na vyvíjení moderních platforem a aplikací, které by umožnily širší přístup obsahu a lepší zážitek pro uživatele.
V dnešní době, kdy mediální trh prochází rychlými změnami, by to mohlo být rozhodující konkurenční výhodou.
Sloučení jako nástroj po posílení dopadu novinářské produkce. Jedním z hlavních přínosů sloučení České televize a Českého rozhlasu je možnost výrazně posílit dopad jejich novinářské produkce ve veřejném prostoru. Spojení zdrojů a týmu obou institucí umožní, aby se novinářské výstupy dostaly k širšímu publiku prostřednictvím různých mediálních kanálů.
Například zprávy připravené pro televizní vysílání by mohly být rychleji adaptovány pro rozhlasové vysílání a naopak. To nejen zvýší dosah, ale také zajistí větší jednotnost a kvalitu informací, které veřejnoprávní média poskytují. Navíc integrace redakcí pod jednou střechou by vytvořila prostředí, kde mohou novináři sdílet své zkušenosti a spolupracovat na velkých investigativních projektech. Jasně, tam nespolupracují. ***
