Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
My jsme byli u toho Polska, které zrušilo koncesionářské poplatky. Koncesionářské poplatky, když jsme tady ve střední Evropě, zrušilo i Maďarsko, takže jsme ohledně jich existence středoevropskou anomálií. Takže si představte, skandinávské země, ty jsou daleko. Dobře, ty jsou na severu. Pak tady máme Polsko, náš soused, Maďarsko, máme tady Slovensko. To jsou všecko země, které zrušily koncesionářské poplatky. Proč je zrušili? Něco bylo špatně.
Zakončíme mezinárodní okénko. Koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média se platí pouze v 9 z 27 členských zemí Evropské unie. Přečtu vám, které země to jsou: Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Německo, Rakousko, Řecko a Slovinsko. V 18 zbývajících státech se neplatí, takže jedna třetina vůči dvěma. Podle mě je to nějaký proces, kdy i ostatní země do nějaké doby přejdou do toho, že budou dávat buď nějakou pevnou částku na občana, nebo budou dávat procenta HDP na veřejnoprávní média. Nějak se s tím porvou, ale nebudou financovat stát ve státě bez kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu.
Údaje o lidech, které veřejnoprávní média v České republice neevidují jako plátce, si tyto instituce nyní berou od dodavatelů elektřiny. Podle zákona je totiž povinen platit v zásadě každý, kdo je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak. To je co? Takže když berete elektřinu, budete platit poplatky. I tady se v případě schválení vládní novely dočkáme změny.
Nově by měli své klienty, tedy uživatele internetového připojení, také poskytovatelé tohoto připojení. (hlásit?) Těch je u nás zhruba čtyřikrát více než dodavatelů energií. Tento plán má oprávněně mnoho kritiků. Zatímco energie totiž bývají většinou napsány na jednu osobu v domácnosti, u internetových přípojek tomu tak být nemusí. To znamená, zase se zvýší počet plátců.
Věcné výhrady má například Asociace provozovatelů mobilních sítí. Poukazuje na značnou byrokratickou zátěž, kdy se televize a rozhlas budou s lidmi hádat a soudit o to, kdy internetová přípojka umožňuje přehrávání mediálního obsahu a kdy slouží k jinému účelu, jako je například SIM karta v alarmu či robotické sekačce na trávu. To je dobrý. Takže my budeme platit poplatky ad absurdum České televizi za to, že budeme mít sekačku na trávu a v ní budeme mít SIM kartu. I k těmto absurditám povede vládní návrh. Pak musíte ještě na tu sekačku na trávu posadit nějaký tablet, abyste to tedy využili, když už budete platit ty poplatky.
Vraťme se ještě k navrhovanému zvýšení mediálních daní pro firmy. Zástupci podniků tyto úpravy tvrdě kritizují. Největší zástupce firem Hospodářská komora argumentuje diskriminací a porušením programového prohlášení vlády. No, ale vlastně porušení programového prohlášení vlády už nikoho nezajímá, protože vláda, když nastoupila do funkce a do Strakovky, tak asi po roce změnila svoje programové prohlášení vlády, protože jim bylo evidentně jasné, že by z toho nesplnili vůbec nic.
Zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky zase například upozorňují na to, že věcný záměr zákona nebyl ani zaslán do meziresortního připomínkového řízení. No, proč asi? Protože by jim to ani tím připomínkovým řízením neprošlo a bylo by tam tolik připomínek, že by to nevypořádali ani do konce volebního období. Podle ředitele sekce digitální ekonomiky a technologií svazu Ondřeje Ferduse tím byla porušena legislativní pravidla. Porušili legislativní pravidla. No co, nic se neděje podle této vlády.
V této věci jsme oslovili předsedu Legislativní rady vlády a o této skutečnosti jej informovali dopisem. Svaz i vzhledem k tomu, že nebyl k návrhu přizván ke konzultaci, s návrhem zásadně nesouhlasí. Takže další informace: máme Legislativní radu vlády, která byla informovaná, že byla porušena legislativní pravidla a výsledek? Nula. "Po mimořádném připomínkovém řízení se v zákoně objevila další řada nových návrhů, které by měly mít negativní dopad." Konec citace.
S ostrou kritikou přichází i Hospodářská komora. "Odmítáme zavádění principu diskriminace podnikatelů a navýšení administrativní náročnosti, které návrhy změny zákonů o rozhlasových a televizních poplatcích obsahují." Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček k tomu dodává, že pokud se mají firmy podílet na financování veřejnoprávních médií, mají vidět, na jakou službu mají nárok. Teď cituji: "Správný postup by měl být takový, že nejprve se stanoví definice veřejné služby, která bude konkretizovat úkoly médií veřejné služby, a na základě toho teprve odůvodněně navyšovat finanční prostředky pro tyto instituce, aby mohly takovou veřejnou službu financovat a garantovat."
Navrhovaný nový model firemních poplatků nejvíce dopadne zejména na menší firmy. Upozorňuje na to například Asociace malých a středních podniků. Znovu cituji: "Vzhledem k tomu, že návrh rozšiřuje okruh zařízení o mobilní telefony, tablety a notebooky, budou koncesionářské poplatky platit prakticky všechny fyzické osoby. Z drtivé většiny půjde o zaměstnance. Firmy by tak odváděly poplatek za stejné osoby ještě jednou. Nehledě na to, že zaměstnanci ve firmách tyto služby nevyužívají i v případě, kdy taková zařízení mají." To řekl pro CNN Prima News člen představenstva asociace Josef Jaroš.
Já se tady snažím citovat i různé lidi, kteří zastupují profesní svazy a odborné organizace. To znamená, že to není jen politický boj opozice proti koalici, ale nesouhlasí s tím ani odborné svazy, odborníci, kteří mnohdy, jak jsme slyšeli, se k tomu zákonu neměli možnost pro jistotu ani vyjádřit. Zástupci malých a středních podniků proto odmítají, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané a které nevyužívají. Znovu cituji: "Žádali jsme proto upuštění od nového navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců."
Ministerstvo kultury ani vláda rovněž tuto novelu vůbec nekonzultovaly se zástupci komerčních médií, pane ministře kultury. Co k tomu říká například ředitel TV Prima Singer? "Po mnoho let jsem slyšel od pana generálního ředitele Petra Dvořáka, že to, co ČT potřebuje v následujících letech, je 300 až 500 milionů korun navíc. Najednou se objevil během několika měsíců návrh na 1,3 až 1,5 miliardy navíc bez jakékoliv specifikace. Na co ty peníze navíc budou použité?" Jsme znovu u toho hospodaření a státu ve státě a vlastním daňovém systému. "Máme pocit, že je to postup, kdy se nejdřív vypíše bianco šek, který zaplatí všichni majitelé mobilních telefonů a poté se vymýšlí, co se vlastně s těmi penězi bude dělat a komu se přidá. Tak by to rozhodně být nemělo." ***
