Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.30 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Škodlivý daňový balíček a neuvážené škrty v energetické politice podřezaly hospodářský růst a ten proti předpokladům schváleného rozpočtu klesl z očekávaných 2,3 procenta na pouhé 1 procento. Včera to bylo opraveno Ministerstvem financí 1,1 procenta. Jinými slovy, proškrtili jsme se k propadu růstu o šokujících 56 procent. Více než polovina možného růstu naší ekonomiky zmizela jako pára nad hrncem. Nominálně to je, dámy a pánové, 104 miliard korun. Právě o tolik je náš hrubý domácí produkt nižší.
Doslova studenou sprchou pro Zbyňka Stanjuru je pak pohled na inkasa klíčových daní: DPH, daň z příjmů právnických osob nebo sociálního pojistného. Tam všude dohromady oproti plánu - plánu Ministerstva financí, zdůrazňuju - zeje díra astronomických 35 miliard korun. Politika podpory šedé ekonomiky, fenomén BUS neboli bez účasti státu a odevzdaného přístupu k řízení rezortu financí připravila Českou republiku jen v loňském roce o dvojnásobek rozpočtu Ministerstva zdravotnictví a sama o sobě by měla vést k okamžitému odvolání ministra financí.
Třetí příčinou tristního hospodaření a záporné konsolidace je explozivní nárůst provozních výdajů státu. Ty v roce 2024 narostly oproti roku 2021 o neobhajitelných 16 miliard korun. A letos už se vláda odbrzdila úplně. Provozní výdaje bez platů ve srovnání s našimi rozpočty, tedy rok 2021 versus 2025, vyskočí o neuvěřitelných 50 miliard korun, což dělá nárůst o 70 procent. A nejnovější informace o tom, jak Ministerstvo financí v loňském roce pohořelo s inkasem spotřební daně z lihu, svědčí o tom, že v nedaleké Letenské 15 je opravdu něco shnilého. A bohužel to má vliv i na letošní hospodaření.
Prosím v této souvislosti o zařazení dalšího mimořádného bodu, a to s názvem Vyhodnocení pokladního plnění za rok 2024.
A nyní bych se ráda podívala na penzijní systém. Tento týden jsem absolvovala twitterovou přestřelku s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou ohledně retroaktivních změn ve třetím pilíři. Jak víte, řešila se situace 230 000 střadatelů ve třetím pilíři důchodového systému, které vláda postavila od 1. července minulého roku do nezáviděníhodné situace. Buď si budou muset dál několik let spořit bez státní podpory, nebo přijdou o všechny dosavadní státní příspěvky. V horším případě ale přijdou úplně o všechno včetně vlastních vkladů. Ano, slyšíte správně, včetně vlastních vkladů. Kdyby si takto dovolila zachovat se soukromá firma, okamžitě by byla označena za finančního šmejda - a právem. Přesto Ústavní soud stejný krok provedený vládou Petra Fialy posvětil. Nepovažuje jej za protiústavní, přestože stát svým občanům změnil pravidla v průběhu hry a znemožnil jim volně nakládat s jejich vlastním majetkem. Respektujeme názor Ústavního soudu. Pokud si občané spoří ve státem podporovaném produktu kvůli státnímu příspěvku, oprávněně věří, že stát nebude své sliby měnit v jejich neprospěch, natož tak, aby celé roky nemohli nakládat se svým majetkem a úsporami vůbec. Fialova vláda tuto důvěru zničila.
Protože stát tedy nedrží své slovo a chytá vlastní občany do finanční pasti, hazarduje s důvěrou, která je pro soukromé penzijní spoření klíčová, bohužel má jasné dopady do celého systému. Podívejte se na dobrovolné úložky našich občanů v produktech takzvaného třetího pilíře.
Statistiky třetího pilíře jsou zdrcující. Dobrovolně si spoří o 800 000 lidí méně, než si spořilo před deseti lety, a o více než 400 000 méně, než na konci roku 2021, kdy Ministerstvo financí přebíral současný ministr. Tyto znepokojující statistiky by rozhodně neměly vládu, která se staví do role reformátora penzijního systému, nechávat klidnou.
Pokud nám jen za poslední rok ubyl počet lidí ve třetím pilíři o čtvrt milionu, očekávala bych alespoň nějaké vyvození závěrů odpovědnosti a především strategie. Tou změnou strategie ale rozhodně nebyl takzvaný DIP neboli dlouhodobý investiční produkt. Tento nový způsob ukládání peněz určený především mladším ročníkům totiž bohužel také doplatil na pověstné pracovní nasazení - nenasazení šéfa státní kasy. Takže znalost DIPu je téměř rok po jeho zavedení naprosto zoufalá. Podle Ipsosu o DIPu nikdy neslyšelo 62 procent občanů. A to už chce opravdu velkou dávku nečinnosti, aby byl takovýmto způsobem komunikačně zlikvidován perspektivní produkt připravovaný již naší vládou.
Ze všech těchto nastíněných důvodů bych chtěla požádat Poslaneckou sněmovnu o zařazení dalšího mimořádného bodu s názvem Nečinnost ministra financí v oblasti důchodů a rapidně klesající zájem o penzijní produkty v jeho gesci.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Než budeme pokračovat, já si tady dopíšu tento název posledního z bodu... (Poslankyně Schillerová z místa: Máte to všechno?) Mám to všechno, paní předsedkyně. Přece jenom toto bylo delší souvětí...
Načtu ještě omluvy: Omlouvají se z poslanců Babiš Andrej od 10.30 z pracovních důvodů, Bureš Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Fridrich Stanislav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Juchelka Aleš od 10.30 z rodinných důvodů, Kohajda Michael z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Malá Taťána od 11.30 z osobních důvodů, Staněk Pavel od 11.30 z pracovních důvodů.
Z členů vlády jsou to: Bek Mikuláš z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů a Kulhánek Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů.
Nyní by měl vystoupit se svými návrhy na změnu pořadu schůze pan poslanec Jiří Kobza, který, už vidím, je připraven, přihlášek tady má hned několik, celkem čtyři, takže čtyřikrát pět minut. Následuje paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Já bych rád zdůraznil, že mé příspěvky nejsou míněny jako obstrukce. Jsou to příspěvky, které já tady recykluji už sedmý rok nebo šestý rok, takže jsou daleko, řekl bych, historicky hodnotnější. ***
