Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.50 hodin)
(pokračuje Kamila Bláhová)
Já bych se dnes chtěla věnovat tomu - i proto tento bod navrhuji zařadit - jak zlepšit podmínky a ohodnocení dobrovolných hasičů. Týká se to například vybavení, zaškolení, postavení u svých domovských zaměstnavatelů, daňové souvislosti a tak dále. Uvedu svůj konkrétní příklad na městě, kde vykonávám funkci starostky. Naše město zřídilo jednotku před dvaceti pěti lety, ale sdružení hasičů v našem městě v určitých formách již funguje zhruba sto let. V hodně obcích a městech České republiky je ale ta služba datována mnohem dříve, takže dobrovolní hasiči tam jsou mnohem déle.
Za každým statistickým číslem o počtu zásahů těchto jednotek je především obrovský kus lidské práce hasičů, a to nejen těch, kteří denně vyjíždějí pomáhat, ale všech ostatních, kteří zabezpečují podmínky pro jejich práci. U jednotek dobrovolných hasičů jsou to právě obce zřizovatele. Zde se jedná u menších obcí o samotného starostu a zastupitele. U těch větších obcí nebo měst, kde mají tajemníka, je to samozřejmě úkol tajemníka úseku krizového řízení a ekonomiky městského úřadu. Ti všichni mají za sebou velmi náročný rok. To si myslím, že nemusím tady zdůrazňovat.
Připomínám, že základním posláním jednotek požární ochrany je chránit životy a zdraví obyvatel, majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, které ohrožují život a zdraví obyvatel, majetek nebo životní prostředí. Velkou výhodou naší jednotky je, že více než polovina členů jsou příslušníci hasičského záchranného sboru. To představuje velký přínos pro ostatní členy, kteří mají možnost učit se od zkušenějších kolegů. Naštěstí jsme město, které má poměrně slušný rozpočet, tak co se týče vybavení mobilní technikou, ale i zaškolení našich příslušníků v jednotce, můžeme financovat napřímo. Samozřejmě jsme ale rádi, když přijde nějaká dotace anebo dar od některého donátora.
Dámy a pánové, myslím, že se shodneme na tom, že problematika hasičů je opravdu velké téma. Myslím si, že letos, respektive v minulém roce, jsme to zažili při povodních a u dalších událostí na úvodu roku. Například zmíním tragický požár v restauraci U Kojota v Mostě, kde naše jednotka zasahovala. Měli bychom se tedy napříč politickým spektrem věnovat také tomuto tématu a prosím vás o podporu zařazení tohoto bodu. Děkuji vám. (Předsedající: Čas.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová k návrhu na změnu schváleného pořadu, připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, včera v horní komoře Parlamentu proběhlo 25. slyšení Senátu na téma financování nepedagogických pracovníků. Protože se včera při veřejném slyšení diskutovalo v Senátu o novém modelu financování nepedagogických pracovníků, je pro mě důležité, abychom se i my tady v Poslanecké sněmovně věnovali regionálnímu školství, proto žádám o zařazení nového bodu s názvem Podpora regionálního školství. Chtěla bych, aby byl zařazen jako první bod.
Už od letošního září mají přejít na zřizovatele škol, což jsou kraje, města a obce, nepedagogičtí pracovníci, a s tím i jejich financování. Dále se mají převést na zřizovatele například i ostatní neinvestiční náklady. Legislativní úprava má navíc proběhnout za mě velmi nestandardním způsobem, a to je pozměňovacími návrhy. Vláda tak obejde povinnost zpracování hodnocení RIA a připomínkového řízení. Tam bychom se dozvěděli, jak tyto věci mají dopad do území, což je za mě u takto významné změny důležité.
Chci zdůraznit, že Ministerstvo školství v této problematice vůbec nevychází z žádné odborné analýzy. Přitom jsme neustále upozorňováni na reálná rizika, která takto narychlo schválený a nepromyšlený plán přinese, s tím, že nebyl projednán se zřizovateli, školami a třeba i se sociálními partnery. Financování nepedagogických pracovníků má přivést zřizovatele už od 1. září do nové situace. V případě základních škol jsou to obce, v případě středních škol se jedná o kraje.
Mezi nepedagogické pracovníky se řadí například uklízeči, kuchaři, ekonomové nebo i třeba správci IT systémů. Nepedagogičtí pracovníci neodmyslitelně patří k našim školám. Je důležité, aby připomínky zřizovatelů škol, asociací, ale i pracovníků jednotlivých typů škol byly řádně vypořádány a aby se k nim dostaly informace o novém modelu financování, o tom, jak je nastaven a i jak bude fungovat, aby byly zodpovězeny otázky a vyřešily se obavy z toho, co může nový systém přinést, protože jak jsme měli možnost zjistit, ne vždy to bude výhodné. Já se tedy ptám, jakým způsobem proběhne věcná debata.
Převod nebo zvýšení zodpovědnosti zřizovatelů za financování našich škol, je myšlenka, která ale bude na obcích vyžadovat nové nasazení. Je otázka, kdo to tedy na těch zejména malých obcích bude mít na starost, jaké k tomu dostane podklady, jaké bude mít informace. Je důležité, aby Ministerstvo školství pomohlo starostům obcí a měst se v novém systému zorientovat. V rámci změny budou muset mít další provozní zaměstnance, které budou muset řídit a rozhodovat o jejich financování. Tady se právě v realitě ukáže, jak právě tito zaměstnanci mají velmi nízké platy a obce to budou muset řešit. Je změna financování opravdu příležitostí pro zřizovatele a pro školy v době, kdy Ministerstvo školství vydalo nový rámcově vzdělávací program, kdy například zavádí angličtinu do první třídy?
Podle ministra školství je cílem změn dosáhnout větší efektivity ve financování provozu našich škol, protože dnes čelíme některým výzvám v oblasti školství, jako je například chybějící infrastruktura. Je to například dobudování infrastruktury škol tam, kde došlo k demografickým změnám, jako je to kolem velkých měst. Za mě ale problém je třeba i v tom, že demografické změny nastaly i u malých obcí a tam dnes potřebují přistavět třídu mateřské školy nebo postavit novou mateřskou školu, případně rozšířit základní školu. Rozpočty malých obcí za tři roky, co tady vystupuji, nebyly posíleny právě o tyto investiční finanční prostředky. Tam si myslím, že Ministerstvo školství při vyjednávání s Ministerstvem pro místní rozvoj neodvedlo dobrou práci, protože si myslím, že tam řešení z hlediska financí jsou. Dovoluji si tedy poprosit o zařazení tohoto bodu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Hubert Lang, který má dvě přihlášky, poté paní poslankyně Hanzlíková a pan poslanec Samaš. Prosím, máte slovo.
Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já jsem si dal dvě přihlášky, protože v těch pěti minutách bych pravděpodobně nestihl to, co chci říci. Já se tady dlouhodobě zabývám migračním paktem, nebo ten správný název je Pakt o azylu a migraci.
Včera jsem nebyl přítomen na interpelacích pana premiéra, protože mám nějaké drobné zdravotní indispozice. Poslouchal jsem to ze své Poslanecké kanceláře a nestačil jsem se divit. Kolega Vích z SPD tady vznesl interpelaci na pana premiéra, která se týkala právě migračního paktu, kdy se regulérně dotazoval na určité věci. Jak to vlastně tedy bude s náběhem migračního paktu, jak je to s možnou relokací uprchlíků, běženců, na naše území za určitých podmínek, kdy se nebudeme chtít třeba vyvazovat formou nějaké finanční částky. Nebo když ta země, která bude zatížena nadměrnou migrací, prostě řekne, že nechce naše policisty, nechce naše technické prostředky, nechce peníze a chce spíš provést tu relokaci. ***
