Neautorizováno!

Nevím, proč tady pan ministr (K ministru Výbornému.) kroutí hlavou, když zrovna tento týden je klasická ukázka toho, kdy vy nejste schopni si zařazovat svoje body, máte tady většinu a potom to doháníte mimořádnými schůzemi a berete nám náš čas, který ve čtvrtek je určený na interpelace. Tak to prostě je, tak nevím, proč tady kroutíte hlavou.

Já jsem si připravil bod, protože se dlouhodobě zabývám otázkou bezpečnosti, otázkou migrace, otázkou spojenou s přílivem ukrajinských uprchlíků, běženců na naše území od vypuknutí toho válečného konfliktu. Sleduju samozřejmě situaci, často interpeluju pana ministra vnitra, máme za sebou vlastně už sedm lex Ukrajina, od té jedničky, kdy se to postupně zpřísňovalo, až po lex Ukrajina VII, která teďko v těch porodních bolestech byla přijata jako poslední.

Nyní jsme zaznamenali články o tom, že Ukrajinci, kteří si budou prodlužovat víza dočasné ochrany podle lex Ukrajina VII, mají jenom měsíc a týden na to, aby se zaregistrovali na odboru azylové a migrační politiky na další rok, a ten článek je zase tendenčně pojat tak, jako kdybychom my jako opozice za to mohli. To, že pan prezident byl na dovolené a podepsal to až někdy 8. ledna, tak zase ten týden další sebral, kdyby tam prostě koalice nezařazovala ty šílené přílepky typu spolupráce s cizí mocí a podobně, tak daleko dříve by pravděpodobně došlo k nějakému nalezení kompromisu a ten zákon lex Ukrajina VII by byl schválen možná dříve a možná za určitých podmínek i s naší podporou. My už k té sedmičce jsme se nepřipojili právě z těch důvodů, které tady zmiňuji. To, co kolega Exner, prostřednictvím vás, paní předsedající, tam načetl, to jsou prostě věci, se kterými máme zásadní problém, a proto jsme lex Ukrajina VII nepodpořili jako hnutí ANO v závěrečném čtení, i když samozřejmě celou dobu říkáme, že napadené zemi, lidem, kteří sem přišli, požádali nás o ochranu a tak dále - matky, ženy, staří lidé - jsme vždycky pomáhali a pomáhat chceme. Tak to jenom na úvod.

A já se teďka vrátím tady k několika článkům. Já to své vystoupení mám udělané na takové dvě věci, protože pocházím z Plzeňského kraje a mám povoleno od našeho pana primátora Plzně, který měl takovou zkušenost a takovou snahu jako šéf municipality čtvrtého největšího města, nějakým způsobem se domluvit s ukrajinskou komunitou, která na území Plzně čítá více jak 40 000 osob, a dostáváme se v tom našem kraji do určitých problémů, logicky, protože když Plzeň má 180 000 obyvatel a najednou vám tam přibude 40 000 lidí, tak logicky to s sebou nese celou řadu různých problémů - třeba 70 procent těch lidí je v pořádku, nebo 80 procent, a 20 procent je problémových. Takže v té druhé části vystoupení vám konkrétně ukážu, s čím se vlastně potýkáme nebo s čím se potýkají naši kolegové v rámci municipalit, primátoři měst, hejtmani, starostové - protože ne každý starosta je ze STANu, ale jsou i starostové, kteří jsou starostové, opravdu takoví ti starostové s tím správným názvem, nejenom nějakým smyšleným, kdy to někdo použil jako píárový marketingový tah - a jsou tam určité problémy.

Co mě zaujalo, je článek, který je z dneška, kdy my, jak říkám, tady dlouhodobě s panem ministrem vnitra se utkáváme na plénu nebo na bezpečnostním výboru a vždycky se ptáme, co bude vlastně dál, jaký bude další krok, protože máme tady nějaké ty lexy, Ukrajinci jsou tady vesměs na víza dočasné ochrany, je to ten evropský projekt, který teďko bude prodloužen do března 2026.

Měli jsme tady před vypuknutím válečného konfliktu cca 200 000 Ukrajinců, kteří tady byli podle cizineckého zákona, vesměs tady byli na nějaká pracovní víza, prostě zapojili se do naší ekonomiky. Ti lidi, kteří přišli po vypuknutí válečného konfliktu, tak v nějaké míře se také zapojili. Do jaké míry se zapojili, kolik jich pracuje, zda jsou přínosem, nejsou přínosem, to jsou věci, na kterých se zde také utkáváme, nemáme v tom úplně jasno, nemáme úplně přesné počty ani o počtu příchozích, počtu odchozích, a je to také jedna z věcí, které té současné vládě vyčítáme, ale o tom já bych tady nechtěl hovořit.

Já bych se tady chtěl dostat k článku, kdy dneska jsem zaznamenal článek - já z toho budu citovat a vždycky k tomu dám nějaký dovětek. Týká se to případu, kdy dojde k přerušení válečného konfliktu. Pan ministr vnitra nám tady řekl, že sice jednají s dalšími ministry vnitra členských států těch zemí, které jsou nejvíc zatížené ukrajinskou migrační vlnou, ale prostě skončí ten evropský projekt, protože vízum dočasné ochrany je něco zvláštního, je to takový evropský projekt, který se jaksi nedá potom zařadit zpátky do cizineckého zákona. A co se stane, když bude příměří? Pan ministr nám tady tady řekl - nevím, jestli to úplně jasně zaznělo, proto bych to chtěl znovu zopakovat - že v případě, že bude vyhlášeno příměří na Ukrajině, tak všechny osoby, které jsou tady podle víza dočasné ochrany, by měly začít pomaličku a jistě být navraceny zpátky na Ukrajinu, že to bude ve spolupráci s odborem azylové a migrační politiky, že budou nějaké Ukrajina pointy, že se do toho zapojí stát, že tam bude nějaká lhůta. Oni ti lidé ve své podstatě musí potom získat nějaký výjezdní příkaz s nějakou lhůtou na vycestování, třeba 30, 60 dnů, ale protože jsou třetizemci, jsou prostě neobčané Evropské unie a nemají tady žádný jiný status než vízum dočasné ochrany, které padne i tím příměřím na Ukrajině, tak oni budou muset odcestovat domů. V té době - nevíme, kdy to nastane, protože ani pan prezident Trump není schopný to udělat během těch čtrnácti dnů, jak vyhlašoval, prostě je to nějaká otázka jednání, kompromisu těch velkých hráčů na tom geopolitickém poli - takže se tady objevují články, co s muži?

Představte si, že tedy nastane nějaké přerušení toho konfliktu a ti muži se začnou vracet z války domů, a to je věc, o které bych tady chtěl hovořit. My jsme se tady na to několikrát pana ministra vnitra ptali a otázka nebo odpověď byla taková, že vlastně tito muži v případě, že bude přerušení konfliktu, oni by chtěli přijet třeba za svými ženami a dětmi, které jsou tady v rámci víz dočasné ochrany, tak oni sem přijet nemůžou. Oni sem nemůžou přijet na víza dočasné ochrany, protože ten status skončí, a měli by sem přicestovat na klasické vízum ve smyslu cizineckého zákona. A to je trošičku problém, kdy se tam můžeme dostat do nějakých problémů. Já bych tady citoval polského prezidenta a ten článek je nazván takto: "Až po válce přijdou Ukrajinci za svými ženami, tak zažijeme v Evropě zatím, co jsme ještě nezažili, v uvozovkách. Je návrat ukrajinských vojáků z fronty a jejich násilné spojení s rodinami v Evropě hrozbou, na kterou je třeba se připravit? zní otázka." Zatímco z ukrajinského ministerstva zahraničí zaznívá, že jde o v uvozovkách statečné Ukrajince, kteří se postavili na obranu své země a celého západního světa před ruskými nájezdníky a zaslouží si celou naši nejvyšší celoevropskou úctu, polský prezident Andrzej Duda varuje: hrozí rozbřesk přeshraniční kriminality podobné té, k níž došlo po rozpadu Sovětského svazu. Podobně situaci vnímá i česká Bezpečnostní informační služba. My jsme se toho dotkli a v tomto duchu na uzavřeném jednání BIS jsme tu informaci obdrželi asi tři nebo čtyři bezpečnostní výbory zpět. Já o tom hovořím jenom obecně, protože ten článek takto hovoří, nemůžu k tomu říkat nic bližšího, a hovoří o tom i bývalý šéf vojenské rozvědky generál Andor Šándor. O bezpečnostním riziku po příchodu Ukrajinců z fronty podle něj nemůže být pochyb.

Já tady budu vždycky citovat z toho článku proti, kdy tam kdo spatřuje to bezpečnostní riziko, a potom tam budu citovat ukrajinskou stranu, která se snaží ty věci vyvracet, a je tam takový dvojí pohled na tu věc.

"Před riziky spojenými s návratem ukrajinských veteránů varoval před několika dny polský prezident Andrzej Duda, jenž v rozhovoru pro deník The Financial Times nastínil obavy, že by konec války na Ukrajině mohl zvýšit přeshraniční kriminalitu. Upozornil, že hrozí, že bojovníci z frontových linií mohou trpět následky, které se pak projeví po jejich návratu. Představte si situaci, kdy se tisíce mužů vrátí z frontové linie domů. Mnozí z těch, kteří bojují proti Rusku, budou trpět různými psychickými problémy, varoval prezident Duda a dodal, že u značného počtu vojáků by se mohla rozvinout takzvaná posttraumatická stresová porucha. Zároveň navrátivší obránci Ukrajiny mohou podle Dudy čelit i tomu, že Rusové srovnali se zemí jejich domovy i místa, kde před napadením jejich země pracovali. Polský prezident se proto dále nebrání nějaké paralele s počátkem devadesátých let v Rusku a připomíná, že mnoho veteránů ze sovětské intervence v Afghánistánu se později po rozpadu Sovětského svazu přidalo k různým zločineckým gangům." ***