Neautorizováno!

Byli to skuteční lidé, naši spoluobčané. Měli své rodiny, životy, sny a zemřeli kvůli nenávistné ideologii jenom proto, že byli v nesprávný čas na nesprávném místě. Zaslouží si proto, abych vám přečetl jejich jména? Petr Kořán, zavražděn muslimským útočníkem 24. července 2005 v egyptském Šarm aš-Šajchu. Ivo Žďárek, diplomat a velvyslanec, zavražděn při teroristickém útoku islamistů v Islámábádu 20. září 2008. Pavel Hrůza, zavražděn Islámským státem v Libyi - přesné datum není známo, stalo se tak v roce 2016. Naďa Čižmárová, zavražděna islámským teroristou při útoku v Berlíně na vánočním trhu 19. prosince 2016. Lenka Civínová, ubodána islámským teroristou 14. července 2017 v egyptské Hurghádě. Tito Češi byli zavražděni islámskými fanatiky, kteří chtěli ve jménu islámské ideologie zabíjet náhodné nevěřící jenom proto, že byli na dovolené nebo někde po ruce, aby si tím vykoupili cestu do ráje.

Od 11. září 2001 bylo islámskými teroristy zabito víc než 5 000 Američanů a Evropanů, takže se ptám, kolik dalších obětí islámských útočníků tu ještě bude muset být, aby se omlouvači a propagátoři islámu probudili a začali konečně chápat, o co jde, a konat? Cožpak jim ani smutný a krvavý příběh přeměny Libanonu z demokratické, otevřené a multikulturní krásné země v krvavou lázeň občanské války nestačí? Kolik krve musí ještě protéct, aby se čeští zákonodárci probudili z noční můry politické korektnosti a začali chránit své občany?

Řekněme to jasně a nahlas: islám podle našich společenských i právních měřítek je podle výsledků soudního řízení s panem Sáňkou, o kterém ještě budu hovořit, jasně potvrzen jakožto ideologie neslučitelná s demokratickými hodnotami naší civilizace a kultury, založených na principu lidské svobody, nedělitelných individuálních lidských práv. Islám je ideologie maskovaná za náboženství. Demokracie je podle islámu slabá, prohnilá a zavrženíhodná. Islám je dle jeho vlastního sebehodnocení ideologií vyvolených s příslibem ráje plného rozkoší pro každého, kdo při jeho šíření a v jeho zájmu zemře, a nejlépe, zabije-li přitom co nejvíce nevěřících. Každý se může přidat, ale nikdo nesmí ven, protože hereze je v islámu hrdelní zločin.

Ale vraťme se k otázce, jaký rozdíl je vlastně mezi vírou a politikou v islámu. Podle Billa Warnera, světově známého překladatele islámských spisů, lze říci, že pokud se někdo modlí doma arabsky otočen k jihovýchodu, je to jeho víra, jeho soukromá záležitost a nikdo s tím nemá problém. Pokud se ale s dalšími 500 nebo 5 000 souvěrci modlí ve veřejném prostoru, je to politický islám, je to politika. Kdo jste byl v posledních letech například v Paříži nebo v Bruselu, asi víte, o čem mluvím.

Zákonná úprava, kterou navrhujeme, má za cíl postavit hráz všem nenávistným ideologiím, které zde jsou, případně budou, stejně jako jejich propagátorům či kazatelům. Jde i o ideologie, které teprve vzniknou, protože dobře chápeme možnost momentu, ve kterém se nyní jako země i jako evropská civilizace nacházíme. Snažíme se poučit zejména z toho, co se v posledních letech děje v západní Evropě. Snažíme se vytěžit tuto zkušenost k tomu, abychom byli schopni se opakování takového vývoje v naší vlasti bránit.

Účelem tohoto našeho návrhu není zakázat islám en bloc, to by byl velmi zúžený pohled, náš záměr je širší. Účelem návrhu je rázně se jako stát postavit veřejné propagaci, podpoře a šíření nenávistných ideologií současných, budoucích známých i dosud neznámých ideologií, které nepokrytě a prokazatelně vyzývají k násilí a k zabíjení, a po zásluze je postavit mimo zákon.

Zmínil jsem ve vztahu k oprávněnosti a potřebnosti naší novely případ někdejšího předsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky. Tento člověk nebyl soudem potrestán...

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane kolego, já vás přeruším a poprosím kolegyně a kolegy, včetně paní předsedkyně, aby se poněkud ztišili. Opravdu to byla míra hluku vysoká.

Tak a můžete v klidu pokračovat.

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji. Tento člověk nebyl soudem potrestán, přestože prokazatelně šířil radikální a nenávistné islámské texty. Pražský soud ho v roce 2018 definitivně zprostil obžaloby. Jeho kauza se týkala vydání knihy Bilala Philipse s názvem Základy tauhídu: Islámský koncept Boha. Autor knihy nesmí do některých západních zemí - do Německa a do Velké Británie. Kniha je v některých státech dokonce zakázána. Kniha propaguje takzvaný salafijský směr islámu, který hlásá nenávist nejenom k jiným náboženstvím. Dle soudních znalců je kniha nenávistná a vychází ze stejných zdrojů jako například Islámský stát. Text knihy pak vysloveně vyzývá k nenávisti vůči neislámským vládám a salafijský poměr islámu, z něhož text vychází, je zaměřen i proti ostatním náboženstvím. Vladimír Sáňka byl za vydání a distribuci této knihy obviněn ze zločinu založení, podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Prvoinstanční soud Sáňku osvobodil v roce 2016 a zprostil obžaloby. Ten rozsudek odvolací soud zrušil a vrátil případ k dalšímu dokazování.

Druhý zprošťující verdikt z roku 2018 už je pravomocný. Sáňka se dle tohoto finálního soudního rozsudku totiž nedopustil žádného trestného činu, protože se nepodařilo prokázat, že by svým konáním podporoval hnutí směřující k potlačení práv a svobod. Dle soudu na základě znaleckých posudků salafismus nelze považovat za hnutí, protože jako hnutí bychom mohli označit jen objekty, které některou z podob této ideologie přijaly za vlastní. Za hnutí se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, což salafismus nesplňuje, říká posudek.

Státní zástupce naopak trval na tom, že šíření knihy je třeba potrestat. Podle něj salafismus hnutím je. Podle soudu byla tedy jádrem sporu jednoznačně otázka, kterou já se snažím tady řešit, zda salafismus je objekt hnutí ve smyslu § 403 trestního zákoníku. Pokud si na tuto otázku odpovíme negativně, jakékoliv další dokazování je již bezpředmětné, sdělil soud.

Tento případ tedy ukázal, že zákon má výraznou mezeru. Lze ho vyložit tak, že postihuje pouze propagaci konkrétního hnutí, které hlásá potlačování svobod, ale nikoliv samotnou ideologii, která nenávist a porušování lidských práv představuje a propaguje. Jediným důvodem, proč byl obžalovaný Sáňka osvobozen, je tedy skutečnost, že nepropagoval konkrétní nenávistné hnutí, ale šířil a propagoval nenávistnou ideologii, konkrétně teologický směr konzervativního islámu. K tomu dodejme ještě onu absurditu, že za své trestní stíhání, které bylo z výše popsaných důvodů shledáno nezákonným, obdržel expředseda pražské muslimské obce Sáňka odškodnění ve výši 600 000 korun z peněz daňových poplatníků, tedy včetně těch, vůči kterým šířil nenávist a výzvy k likvidaci.

Zákon by měl jednoznačně říkat, co zákonodárce, potažmo společnost, žádá a očekává a jaké hodnoty hájí, a v tomto případě jde o to, zamezit společensky nebezpečné veřejné propagaci nenávisti, popírání lidských práv a omezování rovnosti lidí bez rozdílu jejich národnosti, příslušnosti k etnické skupině, rase, náboženství, třídě či jiné skupině osob.

Navržená novela zákona nikterak neomezuje jakoukoliv lidskou víru, a to ani tu společensky negativní, pouze omezuje a sankcionuje veřejné šíření a propagaci takové ideologie, která ohrožuje svobody ostatních i jejich životy, například tím, že vyzývá k likvidaci určitých osob, respektive jejich skupin na základě určité charakteristiky. Vážení přátelé, tato novela zákona leží už poměrně dlouho tady v pořadí a myslím, že ta situace, která je v západní Evropě, ukazuje naprosto jednoznačně, že je čím dál tím aktuálnější. Prosím proto o zařazení tohoto bodu za pevně zařazené body na dnešní schůzi.

Tak to byl první. A mám ještě jeden - vlastně dva, ale ten třetí stahuji, pane předsedo, ano?

Mám druhý. Dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu na dnešní schůzi a jde o sněmovní tisk číslo 16, což je návrh skupiny poslanců SPD na změnu zákona o státních svátcích a ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Tento návrh podávám již pokolikáté, v minulém volebním období se na jednání Sněmovny bohužel nedostal.

Návrh obsahuje dva body. Za prvé navrhujeme mezi významné dny České republiky zařadit 15. březen jakožto den památky obětí německé okupace českých zemí. My, co jsme chodili na dějepis, víme, že 15. března 1939 došlo k okupaci České republiky, zbytků České republiky německou armádou.

A za druhé navrhujeme změnit označení významného dne 18. června, a to ze dne stávajícího označení Den hrdinů druhého odboje na Den hrdinů odboje proti německé okupaci českých zemí. ***