Neautorizováno!

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Jenom přečtu název: Řešení situace ukrajinských občanů, tak jste navrhl návrh nového bodu? (Poslanec Lang: Ano.) Výborně.

Nyní paní poslankyně Karla Maříková. Ještě přečtu pořadí následujících přihlášených, a sice pan poslanec Kobza se poté může připravit, poté pan poslanec Rais. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a vážení kolegové, žádám vás o podporu na zařazení nového bodu na dnešní schůzi, který považuji za důležitý pro získání důvěry našich občanů ve spravedlnost, zdravotní systém a politiku. Navrhuji, aby byl do programu naší schůze zařazen bod věnovaný následkům očkování proti covidu-19 a kompenzacím pro ty, kteří byli tímto očkováním poškozeni.

Pandemie covidu-19 odhalila slabiny našeho krizového systému, zdravotního systému, a zároveň nám ukázala, jak křehká může být rovnováha mezi vládními opatřeními a lidskými právy. Mnozí lidé pocítili, že některá opatření, která měla chránit veřejné zdraví, se dotkla základních svobod a práv jednotlivců. V průběhu tohoto procesu jsme totiž byli svědky kroků, které byly nezákonné a protiústavní. Vládní opatření, která zahrnovala nátlak na očkování a v některých případech i jeho povinnost, byla přijímána bez dostatečné prověrky dlouhodobých následků a bezpečnosti mRNA vakcín. Je důležité si uvědomit, že mnoho našich občanů se cítilo nuceno podstoupit očkování pod tlakem okolností, jako byly hrozby ztráty zaměstnání či omezení občanských svobod. Z řad politiků zaznívalo povýšenectví, že očkovaní jsou ti lepší a zodpovědnější, že neočkovaným znepříjemní život.

To, proč na to upozorňuji, je proto, aby se tohle už nikdy neopakovalo. Dnes s odstupem času se objevují studie ze zahraničí, které ukazují na vážné nežádoucí účinky těchto vakcín. Tyto studie naznačují, že rizika očkování převyšovala jeho benefity. Nestojím zde proto, abych dnes někoho soudila či lynčovala, protože vím, že celá řada z vás k tomuto očkování nekompromisně vyzývala. Je však naší morální povinností zajistit, aby ti, kteří utrpěli újmu, byli spravedlivě kompenzováni. Musíme vytvořit systém, který těmto lidem nabídne pomoc a podporu, kterou si zaslouží. To není jen otázka spravedlnosti, ale také obnovení důvěry občanů v naše instituce a zdravotní systém.

Kritika vládních opatření je nezbytná. Musíme mít odvahu přiznat chyby, abychom se z nich mohli poučit, a zajistit, že se nebudou už nikdy opakovat. Naši občané si zaslouží transparentnost, zodpovědnost a politiky, kteří se staví za jejich práva, zdraví a bezpečnost. Vyzývám vás, vážení kolegové a kolegyně, abyste podpořili tento návrh. Můžeme ho vyřešit velmi rychle, a to přijetím usnesení, které vyzývá ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby požádal Ústav zdravotnických informací a statistiky ÚZIS o sestavení detailních dat a analýz, které nám umožní přesně vyhodnotit dopady očkování proti covidu-19 na naši populaci. Potřebujeme mít jasný obraz o tom, kolik lidí bylo očkováním negativně ovlivněno a jaké byly konkrétní následky pro jejich zdraví.

Je načase, abychom se postavili čelem k otázkám, které byly příliš dlouho opomíjeny a podnikli kroky k nápravě. Místo otevřené diskuse a transparentního poskytování informací se setkáváme totiž s nedostatečnou komunikací a bagatelizováním obav občanů. To vede k pocitu, že vláda nebere vážně oprávněné otázky a zkušenosti lidí, kteří po očkování zaznamenali nežádoucí účinky. Je důležité, aby vláda aktivně naslouchala obavám veřejnosti, podporovala nezávislé výzkumy a zajišťovala, že veškeré relevantní informace jsou dostupné a snadno srozumitelné. Pouze tak je možné obnovit důvěru občanů a zajistit, že rozhodnutí týkající se veřejného zdraví budou založena na faktech a skutečných potřebách společnosti. Diskuse o vedlejších účincích mRNA vakcín proti covidu-19 je klíčová pro budování důvěry veřejnosti a informovaného rozhodování. Otevřený přístup k této problematice pomůže nejen posílit důvěru občanů, ale také ukáže respekt k obavám a otázkám veřejnosti. Děkuji vám a prosím o podporu svého návrhu.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Paní poslankyně, navrhujete dnes za pevně zařazené body, je to tak? (Poslankyně Maříková: Ano.)

Nyní poprosím dalšího, a tím je pan poslanec Jiří Kobza, prosím.

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se připomněl s návrhem na zařazení bodu na tuto schůzi na změnu zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Jedná se o sněmovní tisk číslo 13. Jak již nám toto číslo napovídá, jedná se o tisk, který je už hodně dlouho v procesu, a myslím si, že je načase ho sem přivést. Je to návrh na zákaz propagace a šíření nenávistných ideologií. To je náš velký dluh jakožto zákonodárců směrem k odstranění nedostatků platné podoby zákona, která neřeší otázku veřejného šíření ideologií propagujících nenávist ke skupinám osob na základě jejich rasy, pohlaví, víry, národnosti či jiných společných charakteristik. Je načase napravit tento nedostatek a do znění zákona doplnit za termín "hnutí" pouhá dvě slova - "anebo ideologií".

Nejde totiž zdaleka o nyní známé nenávistné ideologie, které již reálně existují a které známe, ale jde i o takové ideologie, které jsou známé méně, o kterých možná ještě prakticky nevíme. Jde o ideologie, které k nám mohou být importovány v budoucnosti zvenčí, anebo dokonce i o takové ideologie, které mohou teprve vzniknout, ať již se budou ukrývat pod nejrůznějšími sofistikovanými -ismy. Dejme proto naší policii, státnímu zastupitelství i soudům účinný nástroj k tomu, aby se mohli se šiřiteli takových nenávistných ideologií vypořádat podle práva nejenom nyní, ale i v budoucnosti. Dejme také takovým šiřitelům jasný signál, že u nás, zde v České republice, narazí na zákon a jako s takovými s nimi bude i jednáno. Je to náš závazek vůči občanům, vůči voličům, v tom ohledu, že budeme dbát na bezpečnost této země a jejích občanů i našich dětí. Naši občané si bezpečí bezpochyby zaslouží, protože pokud nějaká ideologie vyzývá k nenávisti, musíme se před ní mít na pozoru, musíme mít účinný zákon, který nám umožní včas ji zastavit.

Zdaleka tedy nejde jen o selektivní postihování islámu, jak je nám občas podsouváno, jakkoliv islám mezi tyto nenávistné a nebezpečné ideologie nepochybně patří. Patří mezi ně stejně jako třeba nacismus a jakékoliv další ideologie vyzývající k násilí a nenávisti vůči určitým skupinám osob. Islám není pouze náboženství. Jde o velmi komplexní ideologii, která řeší do nejmenších detailů i osobní život muslimů či jejich vztah k nevěřícím, která obsahuje i metodiku expanze do nemuslimských zemí formou jejich islamizace. Tato doktrína dobývání Západu se v poslední době označuje jako politický islám podle imáma Chomejního.

Připomeňme zde jedno nařízení, které se táhne celým islámským učením: nepřizpůsobení se prostředí ani hostitelské zemi, neintegrování se, přesvědčení o nadřazenosti muslimů nad bezvěrci a jinověrci, takzvanými káfiry. Dále je zde i povinnost islamizace neislámských zemí a jejich ovládnutí s využitím všech nástrojů, prostředků a v jejich očích slabosti demokracie. Je rozdíl mezi vzletnými a krásnými slovy některých takzvaných islamologů o přínosu islámu pro kulturu a Evropu a krutou realitou, kterou vidíme nejenom na Středním východě a v severní Africe, v islámských zemích rozervaných občanskými válkami, ale také v západní Evropě. Ta se nyní nachází v sevření bezvýchodné situace mezi brutálním násilím a terorem vyvolaným hromadnou ilegální islámskou migrací a politickou korektností na druhé straně.

Poučme se proto z chyb našich sousedů a neochraňujme ty, kdo nás chtějí zničit. Nestojí přece tolik námahy podívat se, jak vypadá situace v zemích na západ od nás, kde islamisté poznenáhlu v určitých oblastech přebírají moc, kde vznikají muslimské enklávy pod nadvládou práva šaríja a jeho vymahačů a vykonavatelů, kam se místní obyvatelé bojí chodit, a nejenom oni, ale i policie, záchranka, hasiči. Vidíme zde toleranci mladistvých manželek a otevřené pedofilie podle našich zákonů, a dokonce i mnohoženství, nemluvě o toleranci masového násilí na ženách, například v podobě manželského znásilňování nezletilých manželek.

Takže otázkou je, jak dlouho a jak daleko chce ještě západní Evropa ustupovat, a má vůbec kam couvat? Má k tomu právo a souhlas svých občanů? Na druhou stranu, myslíte si, že zde v české kotlině jsme v bezpečí? I my Češi přece již máme své oběti islámských teroristů. ***