(pokračuje Tomio Okamura)
Spíše za tím bude něco takového, že tím, že by se zrušily koncesionářské poplatky, tak bychom odstavili od těch cecíků, na které jsou přisátí tady různí exponenti, tak si myslím, že spíše tato obava je namístě, ale to mi nevadí.
Chcete nasypat do veřejnoprávní černé díry bez přemýšlení další miliardy, aniž by se kdokoliv zamyslel nad efektivitou jejich využití. Tohle by přece v soukromém nebo firemním životě neudělal žádný soudný člověk, a pokud by peníze šly z vaší vlastní kapsy, neudělali byste to ani vy. Jak už jsem řekl, uplácíte si de facto letos, ve volebním roce, státní televizi a rozhlas, aby vám dělaly propagandu, a to je něco, co je v rozporu se zákonem i v rozporu s demokracií. Každý, kdo zvedne ruku pro tento paskvil, který tu projednáváme, by se měl hodně stydět.
Teď se tedy podíváme, co Česká televize má vlastně dodržovat podle platných pravidel. Budu teď citovat, budu mluvit o Kodexu České televize. Je to Kodex České televize, je to platný Kodex České televize a líbilo se mi, že to hezky rozebrala Olga Kořánková z Univerzity Karlovy v Praze v bakalářské práci. Její práce se jmenuje Veřejnoprávní televize v České republice. Takže se podívejme na Kodex České televize. "Kodex České televize: zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, dále jen kodex, je dokument, který popisuje zásady a etické aspekty naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání. Jeho porušení je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně ze zvláštního zákona. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ho schválila 2. července 2003. Dostupný je v tištěné verzi i na webových stránkách České televize, odkud je možné ho stáhnout ve formátu PDF.
Kodex České televize se na více než čtyřiceti stránkách snaží pokrýt požadavek toho, aby vysílání České televize bylo přijatelné pro všechny občany i menšiny žijící v zemi a aby byl program pestrý, vyvážený, jeho sestavování nestranné a nezávislé na sledovanosti. Dokument je strukturovaný do několika částí. Těmi jsou Preambule, Výklad pojmů rozdělený na dvacet šest článků, text o Etickém panelu České televize a Závěrečná ustanovení.
V Preambuli Kodexu České televize se píše o tom, že kodex slouží jako vodítko pro řešení různých situací ve věci vysílání, ale také jako závazek kvality daný veřejnosti. Vychází z toho, že veřejnou službou se rozumí zajišťovat přístup k informacím, kultuře, vzdělávání a zábavě všem občanům. Má rozvíjet demokratickou společnost, poskytovat prostor pro svobodné vytváření názorů, udržovat tradiční hodnoty, rozvíjet kulturní identitu, napomáhat k orientaci ve světě a poskytovat veřejnosti nové poznatky. V Preambuli se upřesňuje i to, jak Česká televize obhajuje svou existenci: ‚Účelem existence televize veřejné služby je zajistit veřejnosti zdroj informací, kritické reflexe, umělecké tvorby a zábavy, které jsou chráněny před lobbistickými tlaky.‘ Česká televize by si měla zakládat na nestrannosti..." - To jsou citáty, mimochodem, to už jsou citáty. - "Česká televize by si měla zakládat na nestrannosti, nezávislosti a otevřenosti. ‚Musí však také dostát povinnosti stát vždy na straně lidské důstojnosti, základních lidských práv a svobod, úcty k přírodě a kulturnímu dědictví.‘" - Citát. - "Dále zdůrazňuje nutnost respektovat lidskou důstojnost a mít úctu ke všem formám existence. Aby mohla veřejnoprávní televize správně plnit své poslání, apeluje kodex také hledání zpětné vazby od veřejnosti." Takže pojďme se na to podívat teďka ještě podrobněji.
Kodex České televizi ukládá především vytvářet pořady pro všechny členy společnosti a podporovat její soudržnost, být fórem pro svobodnou veřejnou diskusi, poskytovat nestranné zpravodajství, informace a komentáře, tvořit rozmanitou a především kvalitní programovou nabídku, přičemž nabízí i to, co normálně neposkytují komerční vysílatelé..." - No, to je pravda, protože komerční vysílatelé mě zvou do diskusních pořadů a Česká televize například v Otázkách Václava Moravce opravdu Okamuru nenabízí, protože mě deset let nepozvali, aby zcenzurovali moje názory za peníze našich voličů. - "... kritérium kvality nepodřizovat boj o sledovanost, rychlost informace ani jiným tlakům trhu, programové schéma tvořit tak, aby mohlo zaujmout širokou veřejnost, ale neopomíjelo menšinové zájmy, zařazovat do programu významný podíl původní tvorby, přičemž se neopomíjí nezávislí výrobci a filmový sektor, podporovat soudržnost multikulturní společnosti tím, že reflektuje rozmanitost filozofických koncepcí a náboženských vyznání ve společnosti, aktivně se podílet na poznání, chápání a šíření kulturního dědictví, a to jak národního, tak i evropského.
Jak plnit tyto závazky, to kodex podrobněji rozebírá ve Výkladu pojmů. Pro přehled zde uvádím výpis všech článků, které Výklad pojmů obsahuje. Už jen z něj si lze udělat představu o tom, jak Česká televize zajišťuje plnění služby veřejnosti." - Zajišťuje, či reálně nezajišťuje. Tak. Neboli jaké principy by měla Česká televize a její lidé zachovávat. Každý si samozřejmě může potom udělat obrázek sám. Takže: "Divák - občan na prvním místě, zvláštní pozornost dětskému divákovi, poplatník televizního poplatku - otevřený vztah, tvůrce - základní předpoklad úspěchu, péče o informace ve zpravodajství a aktuální publicistice, diskusní pořady a pluralita, otázky náboženství a etiky, umělecké pořady a vkus, jazykový projev - kultivovaný, vzdělávací a osvětové pořady, zábavní pořady, sportovní vysílání, zákaz diskriminace, presumpce neviny, respekt k soukromí, pravidla při natáčení, zobrazování...
Dohled nad dodržováním Kodexu České televize a zejména pomoc při posuzování stížností a sporných otázek vykonává Etický panel. Je to pětičlenný orgán volený generálním ředitelem na doporučení Rady České televize. Ta ho může žádat o stanoviska k otázkám, které souvisejí s uplatňováním kodexu.
Veřejná služba v televizi a kvalitativní kritéria vybírání (vysílání?). Z Kodexu České televize" si autorka této práce vybrala "části, které bezprostředně se věnují způsobu plnění veřejné služby v oblasti televizního vysílání. Jak České televizi definuje zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, v § 2 odst. 2, má mimo jiné plnit veřejnou službu výrobou a vysíláním" - cituji - "zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež. Přiblížím zde, jak se těmito konkrétními body zabývá Kodex České televize. Ještě předtím ale shrnu některá kvalitativní kritéria, která kodex pro naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání také požaduje.
V č. 1 Kodexu České televize stojí, že Česká televize má usilovat o to, aby našlo v jejím programu svá témata maximum diváckých skupin, většinových i menšinových. Poskytuje prostor i pro žánry a témata, které komerční televize vysílají jen omezeně nebo vůbec. ‚Proto je povinna věnovat také programový prostor tématům a žánrům přihlížejícím k potřebám a zájmům seniorů, nemocných či zdravotně postižených, lidí v obtížně sociální situaci, mladých rodin, národnostních či etnických menšin žijících na území České republiky‘." - Tady vidíte, že už jenom v tom čl. 1 kodexu už to Česká televize dnes a denně porušuje, protože jasně se píše - znovu to ocituju - že "Česká televize má usilovat o to, aby našlo v jejím programu svá témata maximum divácky skupin, většinových i menšinových." ***
