(pokračuje Tomio Okamura)
Tak já jsem nebyl deset let už pozván do Otázek Václava Moravce, takže názory... Nás volí 10 procent občanů České republiky, volí nás přes půl milionu občanů a volič SPD nenajde předsedu SPD v hlavním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce, protože Česká televize nemá ráda názory SPD. Peníze České televizi nesmrdí, to znamená, koncesionářské poplatky od našich voličů, to si rádi vezmou, 10 procent občanů České republiky, ale aby těmto občanům nabídli v souladu s Kodexem České televize tedy tu nabídku, tak to už nedělají. No, prostě mediální podvodníci normálně. Podvod mediální.
Já jsem rád, že když mě odchytli - už jsem to tady říkal minule, nevím, kdy to bylo, čtrnáct dní zpátky? - byli tady zástupci Milionu chvilek pro demokracii, předávali mi letáček a ptali se mě. Byli to nějací studenti, tak předávali mi letáček a ptali se mě právě na zachování koncesionářských poplatků a bylo tam snad něco o demokracii. Tak já jsem jim to vysvětlil, že ve většině zemí koncesionářské poplatky nejsou, ve většině zemí EU, tak to byli překvapení, protože tu informaci neměli, prostě dostali letáčky a mysleli si, že bojují za správnou věc, ale tu informaci neměli, takže je to překvapilo, ale já jsem jim to rád vysvětlil. Ptali se mě, proč jsem proti, a mně se líbila strašně ta reakce, když jsem jim řekl, že už jsem deset let nebyl pozván do Otázek Václava, do hlavního diskusního pořadu České televize. Ti studenti byli slušní s těmi letáčky, protože mi jeden z nich řekl: No tak vás chápu, vás chápu, že nechcete koncesionářské poplatky, vy jo, tak vy na to máte jasné argumenty. Ale co ti ostatní? se ptali. Já jsem se ptal: No tak to se ptejte ale jiných politických stran, to se musíte zeptat tím pádem jiných politických stran, nebo té jiné, třeba hnutí ANO se zeptat, protože jsme tady dvě opoziční strany, které to nechceme, ale my v SPD to máme jasné. Já jsem rád, že to ti studenti okamžitě uznali, že byli slušní, nebyli aktivističtí. Řekli: Tak vás, pane Okamuro, chápeme, že vy to nechcete, protože ten argument je jasný úplně. Deset let jsem nebyl pozván, tak proč to platit? To je snad úplně jasné. Jenom blázen by to chtěl platit, tuhletu politickou manipulaci. (Se smíchem.)
Jenom ještě se zmíním, že ten pořad Reportéři ČT, už nebudu opakovat to, co jsem říkal minule, já myslím, že to na mých sítích vidělo cirka milion diváků, to video, jak jsme si je natočili. Každý si udělal obrázek sám, a kdo viděl asi těch 10 000 komentářů pod tím, tuším, že jich tam bylo 10 000 pod tím videem, tak opravdu v podstatě sto procent komentářů bylo neskutečně negativních vůči České televizi, co předvedly ty redaktorky, ten způsob, jakým způsobem k tomu přistoupily, takže to si vyhodnotili už občané sami, ale spíš se mi jedná o to... Už jsem to tady taky říkal, já těm Reportérům - si nedají říct a nedají říct, to je aktivistický pořad, který nemá vůbec nic společného s veřejnoprávností - říkám opakovaně, i tomu redaktorovi, i těmhletěm jsem to říkal, těm redaktorkám: Objednejte se klidně předem na rozhovor. Vidíte, že já jsem trpělivě odpovídal. Vše jsme si natočili a na rozdíl od Reportérů nesestřiženou verzi jsme zveřejnili, aby si každý občan mohl demokraticky udělat obrázek sám, v nesestřižené verzi na rozdíl od Reportérů. To moje video vidělo trojnásobně víc lidí, než má sledovanost vůbec Reportéři ČT, takže to bylo skvělé. Já jsem jim říkal hlavně jednu věc: Objednejte se předem, my vás pozveme na poslanecký klub, připravíte si kameru, uděláme vám kafíčko a připravíme si i my kameru a celé si to nahrajeme. (Směje se.) To oni nechtějí! Veřejnoprávní televize totiž funguje tak, že oni se zapnutou kamerou vás ti Reportéři ČT vždycky překvapí, aby vás vycukali, aby vás vylekali, abyste nebyli připravení na odpovědi - takže oni připravení jsou, my ne - a takhle dělají reportáže, Česká televize. Jak už jsem říkal, já už jsem je opakovaně zval. Jsem jim říkal: Ohlašte se, naše tisková mluvčí, všichni na ni mají číslo, jste zvaní na klub SPD, my si to taky připravíme, celé si to nahrajeme a celé zveřejníme v nesestříhané verzi, já se otázek nebojím. Světe, div se, oni to nechtějí udělat. Zase mě odchytili se zapnutou kamerou, tak my jsme si je natočili na ulici a nesestříhané to zveřejnili, takže měli ostudu jak Brno. Uděláme to i příště, samozřejmě, vzkazuju znovu Reportérům ČT, i kdybych byl sám na té ulici, tak vytáhnu svůj mobil, celé si to natočím a celé to půjde zase ven, protože je to neúnosné, to chování. Stejně to budeme zveřejňovat, nesestříhaná verze. Já budu Reportérům v rámci toho videa klást otázky a trošku je vyzkoušíme zase, protože oni... se ukázalo, že nejsou připravení. Si myslí, ale ta arogance je opravdu neuvěřitelná. To je, jak mi tam redaktorka sama od sebe řekla, že je Ukrajinka, přitom jsem se jí na to neptal. Jsem říkal: Proč to říká, mně to je úplně jedno. To je úplně neuvěřitelné, proč to říká sama od sebe? Ještě to nazvala rasismem nebo co. Jsem jí vysvětlil, že Ukrajina není rasa, že já jsem míšencem dvou ras, ona ne, takže ona vůbec neví. Nekompetence lidí v České televizi je neuvěřitelná úplně, takže Reportéři ČT...
Ale znova říkám, nejsou to všichni. Třeba redakce zpravodajství, tady ti zpravodajové, co mají (nesrozumitelné?) politiku, ti jsou profesionální, tam není žádný problém, jsou profesionálové. Já to říct můžu, protože já v televizi vystupuju třicet let. Před třiceti lety jsem byl v prvním přímém přenosu v České televizi. Třicet let to je. Dumbrovský, Dvacetjednička tenkrát, předchůdce Událostí, komentářů, takže jsem byl poprvé v přímém přenosu asi v dvaadvaceti letech. Já tu praxi mám ještě delší než tyhlety redaktorky, které se mě tam snažily se zapnutou kamerou konfrontovat. Si hrají na profesionály, ale já přesně vím, co je to práce v médiích, s médii. Absolvoval jsem toho tam opravdu spoustu jako účinkující v České televizi, dokonce dlouhé tři roky v pořadu Den D, takže já přesně vím, co to je. Mám rád Českou televizi, je tam spousta lidí, které mám rád, a samozřejmě ti lidi nesouhlasí s tou redakcí Reportéři ČT, nesouhlasí ani s Moravcem. Když se bavím se spoustou lidí, když se bavím například s technickým personálem, který tam léta pracuje, to jsou lidi, co tam pracujou deset, dvacet let i déle, tak nesouhlasí s těmihletěmi aktivistickými redaktory a štve je to, že poškozují jméno České televize. Vždycky říkali mi: Wollner, Fridrichová, Moravec, Reportéři ČT. Oni to nechtějí, ale nemůžou s tím nic dělat, takže jestli si někdo z těch aktivistů v téhleté České televizi myslí, že snad lidi v České televizi stojí na jejich straně, není to pravda. Já bych řekl, že většina lidí dokonce je proti nim, protože chtějí, aby Českou televizi lidi měli rádi, což já bych chtěl taky, ale při těchhletěch mediálních manipulacích k tomu nemůžu mlčet. Já jsem tam zažil spoustu krásného času a vzpomínám na to moc rád samozřejmě, ale to tam nebyli takovíhle aktivisti, teďka co tam jsou. To je ten problém, v některých pořadech, v některých redakcích, takže tohleto je ten problém.
Takže když mluvím už ještě k těm Reportérům, tak jenom jim znova vzkážu, znova jim dáme ochutnat jejich medicínu, to znamená, oni jdou za zapnutou kamerou, nechtějí se ohlásit předem na rozhovor slušně, nechtějí to. Já vás znova vyzývám - redakci Reportérů - ohlašte se u naší mluvčí, přijďte náš poslanecký klub, připravte si to v klidu. My si taky připravíme, natočíme. Vy jste veřejnoprávní televize, takže my si vás... Tak já vůbec nechápu, proč se bráníte tomu, proč se vám nelíbí, že si vás taky natočíme, proč se tomu vyhýbáte. Proč se vyhýbáte rozhovoru, abychom si ho také my natočili? Protože vy nejste seriózní novináři, to je ten problém. Vy chcete toho člověka překvapit, aby nebyl připraven, abyste ho chytli při situaci, kdy se třeba zakoktá, kdy ho překvapíte, protože neví, na co se ho budete ptát, nikdo není vševěd, a pak tam chcete dát záběry, jak si ten respondent třeba nemůže vzpomenout na otázku, neví přesně, jak odpovědět, protože ho překvapíte se zapnutou kamerou. ***
